Řidičák není jako maturita, má „datum spotřeby“. Nová unijní pravidla zavádí další povinné lékařské prověrky

Zní to jako sen. Doživotní řidičák. Doklad, který se jednou vystaví a pak je v peněžence až do konce života. Pro nás něco nepředstavitelného, ale jsou státy, kde je tohle běžné. Zkuste hádat a ano, pokud se díváte směrem k Francii, díváte se správně. Jenže toto se stává pomalu a jistě v minulostí.

V redakci AutoŽivě referujeme občas o různých bizarnostech. Tohle není bizarnost, jakkoli se to může pro nás v ČR na první pohled jevit. Doživotní doklad se v Evropské unii stává minulostí. Unie totiž definitivně schválila velkou změnu pravidel, která se dotkne všech řidičů aut i motorek.

Ano, řidičák do konce života existuje, má to ale sečtené

Klíčová je právě platnost samotného dokumentu a povinné zdravotní prověřování každých 15 let. Dříve bylo běžné, že se plastová kartička brala skoro jako trvalý doklad, teď ale přichází jasná hranice. Maximálně 15 let platnosti pro běžné řidičáky na osobní auta a motocykly v celé Evropské unii. Jak říkám, pro nás je to něco nepravděpodobného. Nová pravidla počítají s tím, že standardní platnost bude sjednocena právě na 15 let. Přičemž jednotlivé státy si mohou tuto dobu zkrátit na 10 let. A to v případě, že se řidičský průkaz používá zároveň jako průkaz totožnosti.

Kvíz: Zrcátka máte nastavená správně? Většina řidičů netuší, kolik toho na silnici vůbec nevidí

AutoŽivě.cz

13 h

Takže třeba tam, kde plastový průkaz slouží podobně jako občanský průkaz, může být platnost kratší. Navíc se otevírá možnost dalšího zkracování u osob starších 65 let, tedy u řidičů nad 65 let. U nich mohou státy platnost ještě více omezit, aby byl zdravotní stav sledován častěji.

Což je přesně ta část, která u některých motoristických organizací vyvolává silné emoce a odpor. Protože to vnímají jako diskriminaci podle věku, která dopadne i na ty, kdo řídí bez problémů. Jednou z nejhlasitějších je francouzské sdružení 40 millions d’automobilistes. Tedy čtyřicet milionů řidičů, které považuje novou úpravu za nespravedlivou, drahou a pro většinu řidičů zbytečnou.

Francie vidí věci jinak, a pokud se něco mění, jde stávkovat

Jejich delegát Pierre Chasseray připomíná, že pro miliony lidí je řidičák naprosto zásadní pro každodenní život. Iniciativa si klade provokativní otázku, zda snad také znovu skládáme maturitu každých 15 let. Odpověď je samozřejmě ne, a právě tím argumentuje, že řidičák je spíš trvalý diplom než dočasná licence, kterou je potřeba neustále obnovovat. Z tohoto pohledu je řidičský průkaz získaným právem, které by mělo být zpochybněno jen v případě, že řidič soustavně porušuje předpisy nebo přímo ohrožuje ostatní účastníky provozu. Dát na dokument „datum spotřeby“ znamená podle něj prý zbytečně oslabit základní právo na mobilitu.

Nicméně evropská reforma jde jiným směrem a spojuje platnost průkazu s pravidelným zdravotním dohledem, ať už povinným vyšetřením, nebo alespoň formou řízené sebehodnotící procedury. Nová pravidla tedy zavádějí nutnost zdravotního posouzení při vydání nebo prodloužení řidičského průkazu.

V Evropské unii se mluví o takzvané lékařské kontrole. Ovšem členské státy mají určitou volnost v tom, jakou podobu to bude mít v praxi, konkrétně je možné buď nařídit klasickou lékařskou prohlídku u určeného lékaře, nebo využít variantu formou strukturované autoevaluace. Tedy řízeného sebehodnocení podle stanoveného dotazníku a kritérií.

K lékaři, anebo se řidič sám ohodnotí a prohlásí za schopného

To má být kompromisní řešení pro státy, které se obávají zahlcení ordinací a zbytečného finančního zatížení řidičů. Francie má na přizpůsobení svého právního řádu této nové legislativě tři roky, tedy tři roky na to, aby celou reformu převedla do národní úpravy, ale samotnou myšlenku konečné platnosti dokladu už zrušit nemůže. Délka platnosti je daná evropským rámcem. Jednotlivé země mají jen manévrovací prostor v podobě volby konkrétního postupu zdravotního hodnocení a případného zkracování po určitém věku.

Je to přesně ta oblast, kde se budou lámat politické postoje a zájmy různých organizací. Na opačné straně barikády než 40 millions d’automobilistes stojí třeba Liga řidičů, tedy Ligue des Conducteurs. Dlouhodobě bojovala proti povinným lékařským prohlídkám pro všechny při každém prodloužení.

Ale zároveň vítá, že se do konečné podoby směrnice podařilo prosadit alternativní opatření, tedy možnost nahradit povinnou návštěvu lékaře jinými formami posuzování. U nás je to asi jasné. Doklady mají platnost deset let. Pět u „profesáků“. K lékaři chodí senioři také podle známého klíče, na AutoŽivě už jsme to řešili. O celém tomto tématu píšu, protože ho považuji za velký příklad toho, jak různě fungují různé věci v rámci EU. A že EU rozhodně nefunguje jednotně. A že jiný kraj, jiný mrav.