Revoluce v osvětlení aut: První země schválila přední brzdové světlo. Bude svítit zeleně

Na první pohled jde „jen“ o další světlo na autě. Ve skutečnosti ale Slovensko otevírá prostor pro změnu, která může přepsat to, jak vůbec čteme brzdění ostatních aut. A jak ukážou čísla, nejde jen o dojem.

Slovensko rozsvěcí zelenou: co přesně zákon mění

Slovensko jako první země v EU pustilo do zákona zelené přední brzdové světlo, a tím reálně mění podobu aut, jak je známe dnes. Zákon č. 314/2025 Z.z. doplňuje § 32 zákona o cestnej premávke o nový odstavec 6 a od 1. 1. 2029 dovolí, aby vozidla kategorií M a N mohla být vybavena jedním předním brzdovým světlem zelené barvy schváleného typu. Motorky z kategorie L zůstávají mimo hru, takže novinku získají jen osobní a nákladní auta.

Text zákona pracuje se slovem „může“, ne „musí“, a tím hned krotí představy o povinné revoluci přes noc. Auto tak může dál jezdit i bez PBS, zelené světlo bude jen volitelným doplňkem pro ty, kdo uvěří jeho přínosu. Zákon navíc odkazuje na budoucí prováděcí předpis ministerstva dopravy, který teprve přesně určí parametry, jako je intenzita, umístění nebo způsob zapojení.

Tyhle dvě značky jsou nejspolehlivější. Spalovací motory dostávají na frak od nečekaných hybridů

AutoŽivě.cz

2 h

Právě v tom leží důvod, proč změna vypadá průlomově, ale zároveň působí spíš jako opatrné otevření dveří k velkému testu reality. Pravidla rámcově existují, ale detaily se teprve budou psát.

Když jsem si jako redaktor AutoŽivě tento paragraf v tištěné verzi zákona č. 314/2025 Z.z. na Slov-Lexu fyzicky dohledal, překvapil mě především rok účinnosti. Zákon sice zelené světlo na silnice pouští, ale až od roku 2029 a bez hotového technického standardu. Výrobci i úřady tím získávají několik let na doladění.

Do té doby ale nikdo nezajistí, že konkrétní model světla skutečně projde jako schválený typ pro běžný provoz. To, co dnes vypadá jako hotová revoluce, je ve skutečnosti teprve startovní čára.

Redakce AutoŽivě proto vnímá PBS méně jako „revoluci shora“ a více jako velký, živý experiment pod dozorem státu. Z tvrdých dat výzkumu Žilinské univerzity UNIZA a z kritických připomínek dopravního experta J. Drahovského vyplývá, že Slovensko téma neuzavírá, ale naopak otevírá testovací polygon. Až čísla z provozu mají ukázat, jestli zelené světlo skutečně zvýší bezpečnost, nebo jen přidá další barvu do už tak složitého světelného chaosu.

První odpověď už ale existuje, protože PBS se v praxi testovalo na tisících aut a milionech kilometrů, a tam už se projeví i menší rozdíly.

Tvrdá data z provozu: méně nehod a české riziko „bastlu“

Výzkum UNIZA ukazuje, že zelené světlo nepůsobí jen jako vizuální efekt, ale zasahuje přímo do statistik nehod. Univerzita nasadila PBS na 3 072 aut, zapojila 2 715 řidičů a sledovala je na 38,24 milionu ujetých kilometrů v Žilinském a Trenčínském kraji.

V těchto regionech klesla nehodovost o 12,02 %, zatímco ve zbytku Slovenska ve stejném období spadla jen o 0,51 %, a to při podobných podmínkách. Rozdíl je tak výrazný, že ho nejde jen tak shodit ze stolu.

UNIZA na těchto reakcích staví odhad, že PBS při rozšíření zhruba na desetinu vozového parku dokáže ročně zachránit 39 lidských životů. Výzkumníci zároveň počítají s tím, že systém zabrání 1 718 nehodám ročně a ušetří 166–168 milionů eur.

Náklady v testu přitom nebyly astronomické. Montáž podle UNIZA stála jen „několik desítek eur“ na jedno auto a technici ji zvládli prostým napojením na stávající zadní brzdová světla. V českých korunách to podle referenčního kurzu ECB z ledna 2026 znamená zhruba 4,04–4,09 miliardy korun ročně.

Ekonomický obrázek proto vypadá lákavě a část českých řidičů v diskusích pod články AutoŽivě už plánuje montáž hned, „aby byli napřed“ oproti Slovákům. Právě tady ale začíná český problém.

Česká vyhláška č. 153/2023 Sb. vyžaduje, aby každé světelné zařízení splňovalo příslušný předpis OSN a mělo schválený typ pro danou kategorii vozidla. Jenže předpis UNECE R48 žádné zelené přední brzdové světlo nezná a pro přední část auta připouští jen přesně vymezené barvy pro definované funkce.

Evropská pravidla: výhoda, nebo lístek na pokutu?

Slovenský zákon je jen jeden dílek skládanky. Nad ním stojí mezinárodní technické předpisy, které určují, co smí vpředu na autě svítit. UNECE R48, které v Evropě určuje instalaci a barvy světel na vozidlech, zelené přední brzdové světlo vůbec nezařazuje mezi povolená zařízení a pro čelní část auta vymezuje hlavně bílé a selektivně žluté funkce.

Americký předpis FMVSS 108 postupuje podobně a podle interpretace NHTSA v dopise „Legg1“ připouští vpředu na běžném vozidle jen bílou a amber, zatímco zelené doplňkové osvětlení označuje za problematické. Z pohledu globálních pravidel je tedy zelená na přídi auta zatím spíš cizí prvek.

Řidič, který vyjede se slovenským autem a zapnutým PBS do zahraničí, tím vstupuje do šedé zóny. Doma mu zákon zelené světlo povoluje, ale nadnárodní předpisy ho zatím neznají. UNIZA kvůli tomu v tiskové zprávě přímo doporučuje, aby výrobci vybavili PBS manuálním vypínačem, který umožní světlo mimo území, kde platí speciální úprava, vypnout.

Z toho plyne jednoduchá logika: jakmile sjedeš z území, kde stát explicitně povoluje zelené světlo vpředu, dává smysl přepnout systém do „evropského“ režimu. Tedy nechat svítit jen to, co mezinárodní předpisy jednoznačně uznávají.

Pro českého řidiče to vytváří jasnou mapu chování, pokud někdy usedne do slovenského vozu s PBS. V domácím slovenském provozu může z novinky těžit a spoléhat na to, že kombinace dat UNIZA a legislativy SR v čele se zákonem č. 314/2025 Z.z. pokrývá právní i bezpečnostní stránku věci.

Jakmile ale zamíří do Německa, Rakouska nebo dál, chytrý řidič přepne vypínač do polohy „vypnuto“ a nechá vpředu svítit jen světla, která mezinárodní normy berou jako standard.

V redakci AutoŽivě proto vnímáme zelené přední brzdové světlo zatím jen v roli dobrovolného, lokálního experimentu. Data o 12,02% poklesu nehod, 1 718 odvrácených střetech a desítkách zachráněných životů sice dávají smysl, zároveň však narážejí na pomalejší tempo úprav nadnárodních norem.

Dokud Evropa nepřepíše vlastní pravidla, zůstane zelené světlo spíš chytrým doplňkem pro odvážné než povinnou samozřejmostí na každém autě a odpověď na to, jestli změní podobu dopravy naplno, dá až další dekáda.