Doporučená vs. nejnižší dovolená rychlost: Jak správně číst modré dopravní značky a vyhnout se zbytečné pokutě

Dvě modré značky, jedno bílé číslo. Jedna jen radí, druhá vám za jízdu třicítkou může přinést pokutu až 1 500 Kč. Jak je na první pohled rozeznat a kdy musíte opravdu přidat plyn?

i Zdroj fotografie: ŠJů / Creative Commons / CC-BY-SA
                   

Na okreskách, dálnicích i za městem se s nimi potkáte dnes a denně. Vypadají skoro stejně, a přesto po vás zákon chce v jednom případě pravý opak: místo brzdy plyn. Právě tady většina řidičů chybuje a policie to pak umí velmi draze připomenout.

Dvě stejné modré? Rozhoduje jediný detail, který stojí až 1 500 Kč

Řidič na okresce za Prahou zahlédne modrou „50“, vyhodnotí ji jako pouhé doporučení a v klidu drží třicet pět. Zastaví ho hlídka, následuje bloková pokuta a on až na místě zjistí, že se spletl jen v jediné věci: v tvaru té modré tabule.

Obě značky svítí modrou barvou a bílým číslem, ale každá hraje úplně jinou ligu. Čtvercová tabule IP 5 „Doporučená rychlost“ jen naznačuje, jakou rychlost považuje správce silnice za ideální a bezpečnou, proto z ní vyplývá pouze doporučení. Její význam přesně popisuje vyhláška 294/2015 Sb., která z ní dělá vodítko pro rozumného řidiče, ne povinnost.

Kulatá značka C 6a „Nejnižší dovolená rychlost“ naopak přikazuje nejet pomaleji, než udává číslo na ní. Stejná vyhláška ji řadí mezi příkazové značky se závazným významem, takže tady už nejde o dobré rady, ale o povinnost.

Rozdíl tedy neurčuje barva, ale tvar: čtverec jen doporučí, kruh už poroučí. U IP 5 smíte klidně jet i pomaleji, než je číslo na tabuli, protože text vyhlášky ji popisuje jako „doporučenou“ rychlost, nikoli jako povinné minimum. U C 6a naopak zákon 361/2000 Sb. vyžaduje, abyste neklesli pod uvedené číslo, pokud to okolnosti provozu dovolují, což se laikům často ztratí v právnické formulaci.

Pokud byste například v úseku označeném značkou C 6a/50 za ideálních podmínek jeli jen 35 km/h, taková jízda by podle vyhlášky porušovala přikázanou minimální rychlost. Zákon ji řadí mezi „jiná porušení povinností řidiče“ v § 125c odst. 1 písm. k) zákona 361/2000 Sb. a umožňuje za ni uložit pokutu do 1 500 Kč na místě nebo 2 000 až 5 000 Kč ve správním řízení. I nevinně vypadající modrá padesátka tak umí bolet peněženku víc, než byste čekali.

Aby bylo jasno, kdy musíte opravdu přidat plyn a kolik vás „příliš pomalá“ jízda ve skutečnosti stojí, je potřeba podívat se pokutám přímo na zoubek.

Kdy musíte šlápnout na plyn a jak vysoká pokuta vám hrozí

Stejný přestupek se v zákoně schová do krátké věty, ale v peněžence se projeví hodně konkrétně. Když řidič ignoruje minimální rychlost přikázanou značkou C 6a, úřady to řeší jako „jiné porušení povinností řidiče“ podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona 361/2000 Sb.

Na místě smí policista podle téhož zákona uložit pokutu až 1 500 Kč. Ve správním řízení pak hrozí 2 000 až 5 000 Kč. Stačí tedy jednou špatně vyhodnotit kulatou modrou padesátku a rozdíl mezi „je to jen doporučení“ a „je to povinnost“ rychle pocítíte.

Na suché D1 s minimem provozu a kulatou C 6a/80 už proto nejde o volný pocit, ale o konkrétní povinnost držet se alespoň u uvedeného čísla. Jakmile počasí i silnice dovolí běžnou rychlost, zákon očekává, že řidič přizpůsobí plyn modré kulaté tabuli, ne svému pohodlí. Vyhláška 294/2015 Sb. totiž dává C 6a formu příkazu s minimem rychlosti „pokud to ostatní okolnosti provozu dovolují“.

Jiná situace nastává v mlze, v hustém dešti, na náledí nebo v koloně, kde by dodržení minima ohrozilo bezpečnost nebo by prostě nešlo. Vyhláška tenhle rozumný ventil popisuje právě větou „pokud to ostatní okolnosti provozu dovolují“ a jako typické příklady uvádí vysokou hustotu provozu, mlhu či náledí.

Na Jižní spojce v ranní koloně se tak kulatá C 6a na modrém pozadí spíš jen dívá, jak auta sunou provoz metr po metru. Příkaz přitom formálně platí celou dobu až do značky C 6b „Konec nejnižší dovolené rychlosti“, ale když kolona fyzicky nedovolí zrychlit, okolnosti provozu povinnost držet minimální rychlost jednoduše vylučují.

V internetových diskusích přesto pořád létá rada „modrá rychlost je jen doporučení, klidně jeď třicet“. Kdo se jí na suché, prázdné silnici s kulatou C 6a/50 opravdu řídí, ten podle informací Policie ČR k nejnižší dovolené rychlosti riskuje běžnou příkazovou pokutu až 1500 Kč na místě.

Redakce AutoŽivě proto připomíná jednoduché pravidlo: u kulaté modré v dobrých podmínkách raději přidejte, u čtvercové modré můžete zůstat v klidu pomalejší, ale ani tady nejste úplně bez povinností, jak ukáže pohled na to, co zákon čeká od řidiče především.

Bezpečnost nad číslem: co po vás zákon opravdu chce

Mnoho řidičů věří, že minimální rychlost z modré tabule platí za všech okolností, ale předpisy míří jinam. Zákon 361/2000 Sb. i vyhláška 294/2015 Sb. společně skládají obrázek, který je pro běžnou praxi klíčový.

Vyhláška 294/2015 Sb. v definici značky C 6a výslovně píše, že řidič má dodržet nejnižší dovolenou rychlost, „pokud to ostatní okolnosti provozu dovolují“. Současně § 18 zákona 361/2000 Sb. nařizuje přizpůsobit rychlost stavu vozovky, povětrnostním podmínkám a provozu a zakazuje bezdůvodně brzdit plynulost.

Redakce AutoŽivě z těchto dvou pravidel vyvozuje jednoduchou logiku: v koloně, mlze nebo na ledu je menší problém to, že kvůli okolnostem nejdete na číslo z C 6a, a větší problém vytváří řidič, který bez důvodu brzdí provoz hluboko pod přirozenou rychlostí okolí. Zákon tedy nehoní čísla pro čísla, ale snaží se udržet jak bezpečnost, tak plynulost provozu v rozumné rovnováze.

Kdo se křečovitě drží minima v extrému, poruší ducha předpisů dřív než ten, kdo v lijáku intuitivně zpomalí pod modrých osmdesát kilometrů za hodinu. Na D1 se proto objevují řidiči, kteří kvůli kulaté C 6a/80 v prudkém lijáku doslova „visí“ na tachometru a bojí se ubrat plyn, i když jim voda pod koly dává jasný signál zpomalit.

Stejný zákon přitom v § 35 říká, že na dálnici smějí jen vozidla s konstrukční rychlostí alespoň 80 km/h. Nejde ale o povinnost jet stále osmdesát, nýbrž o technické minimum vozidla. Skutečnou rychlost potom vždy určují okolnosti podle § 18 a u C 6a navíc zmíněná věta „pokud to ostatní okolnosti provozu dovolují“, jak znovu zdůrazňuje i vyhláška 294/2015 Sb.

Kdo v takové situaci kvůli strachu z pokuty tlačí auto „na doraz“ v hlubokých kalužích, riskuje zbytečně víc, než odpovídá samotnému postihu za rozumné zpomalení. Redakce AutoŽivě proto shrnuje verdikt jasně: kulatou C 6a respektujte a v dobrých podmínkách pod ni nechoďte, čtvercovou IP 5 berte jako doporučení, které můžete podle situace bezpečně podjet.

Až příště uvidíte modrou značku s číslem, vybavte si jedinou mantru: kruh bere zákon vážně, čtverec nechává kus rozhodnutí na vás, a obojí vždy podřiďte tomu nejdůležitějšímu, tedy vlastní bezpečnosti a zdravému rozumu dřív, než začnete řešit jakoukoli pokutu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články