Rekordman v jízdě bez dokladů: 48letý majitel BMW jezdil 20 let bez řidičského průkazu

Jeden páteční záblesk radaru ukázal, jak tenká je hranice mezi „zapomenutým řidičákem“ a dvacetiletou jízdou načerno. A proč dnes už historka o ztracené peněžence policii ani pojišťovně nestačí.

Dvacet let načerno: banální kontrola, která všechno odhalila

Pátek 5. ledna 2026 odpoledne, ulice Kasprzaka v Gorzówě Wielkopolském. Hlídka měří rychlost, klasický závěr pracovního týdne. Řidič BMW projede přibližně o 30 km/h rychleji, než povoluje značka. Všechno směřuje k rutinní pokutě, v polském sazebníku zhruba 400 zlotých a 7 bodů.

Jenže tentokrát se scénář zlomí. Policisté muže kolem 16. hodiny zastaví, ale místo aby jen vytáhli blok a napsali „čtyřstovku“, sahají po terminálu. Během pár vteřin otevřou centrální registr řidičů a zjistí něco, co celé zastavení mění v malý dopravní horor.

Vojta Dyk není žádný troškař. Žije v luxusním bytě za 14 milionů korun, odpočívá na šumavské chalupě a vlastní 23 pozemků

VIPživot.cz

4 h

Ve spisech prostě neexistuje. Nejde o zapomenutou kartičku doma, v registru není žádné řidičské oprávnění. Podle policejní zprávy měl 48letý muž jezdit načerno celých 20 let. Z banální rychlostní pokuty u silnice se tak stává případ pro soud, úplně jiná liga.

Policie v Gorzówě popisuje událost suše, skoro úředně. Ale čísla, která se k ní vážou, budí respekt. Když soud vyhodnotí jízdu bez oprávnění podle čl. 94 §1 polského Kodeksu wykroczeń, může sáhnout po pokutě až 30 000 PLN. Při únorovém kurzu ČNB kolem 5,76 Kč za zlotý jde o zhruba 173 000 Kč. Horní hranici 30 000 PLN potvrzuje aktuální znění jednotného textu Kodeksu wykroczeń.

Zákon zároveň přidává povinný zákaz řízení, takže řidič BMW nečelí jen riziku vysoké grzywny. Úřady už teď připravují spis pro soud a celá kauza se přesouvá od blokové pokuty u krajnice do momentu, kdy si člověk může zásadně přepsat budoucnost. A přesně tady začíná být klíčový rozdíl mezi „bez dokladů“ a „bez oprávnění“.

Bez dokladů vs. bez oprávnění: podobná slova, úplně jiný problém

Na benzince nebo v hospodě se často mávne rukou. „Doklady občas zapomenu, pojišťovna to zaplatí.“ V běžné řeči splývají pojmy „bez dokladů“ a „bez oprávnění“, jenže právo mezi nimi kreslí hodně tlustou čáru.

„Bez dokladů“ znamená, že člověk řidičské oprávnění skutečně má, jen u sebe zrovna nemá plastovou kartičku. V Polsku navíc od 5. prosince 2020 řidiči fyzický průkaz při sobě vůbec nosit nemusí. Policie sahá přímo do centrálního registru CEK a může využít i digitální mPrawo Jazdy v aplikaci mObywatel. Pokud je v registru vše v pořádku, samotná absence plastové kartičky u domácího řidiče se už jako problém neřeší.

Podobně se posunulo i Česko. Od 1. ledna 2024 nemusí domácí řidiči při jízdě po České republice u sebe vozit plastový řidičský průkaz ani techničák, pokud je vydal český úřad. Policie si všechno ověří online v registrech řidičů a vozidel, jak vyplývá z informací Ministerstva dopravy ČR. Držitelé zahraničních dokladů ale musí mít fyzické dokumenty u sebe dál.

Úplně jiný příběh začíná ve chvíli, kdy člověk sedí za volantem „bez oprávnění“. Nikdy neudělal zkoušky, nesplnil podmínky, nebo o řidičák přišel a zákaz ignoruje. Polský čl. 94 §1 Kodeksu wykroczeń v takovém případě počítá s minimální pokutou 1 500 PLN a čl. 24 §1a umožňuje vystoupat až k hranici 30 000 PLN, k tomu povinný zákaz řízení na mnoho měsíců. Redakce AutoŽivě při kontrole právních databází potvrzuje, že tato rozmezí vychází z aktuálního znění zákona.

Najednou se tedy z původní „čtyřstovky“ za rychlost stává potenciální účet v řádu desítek tisíc zlotých. A právě odtud vede přímá cesta k další, často podceňované rovině celého problému.

Pojišťovna a regres: když se vyplacené miliony vrátí k řidiči

Peníze za pokutu a zákaz řízení nejsou vždy to nejhorší. U jízdy bez oprávnění může přijít ještě jeden, mnohem bolestivější účet. A ten už neposílá stát, ale pojišťovna nebo garanční fond.

Zákon o povinném ručení z roku 2003 dává v článku 43 pojišťovnám a polskému garančnímu fondu právo vymáhat celé vyplacené odškodnění zpět po řidiči, pokud „kierujący nie posiadał wymaganych uprawnień“, tedy pokud neměl platné oprávnění k řízení. Znění tohoto ustanovení je jasně popsáno v aktuálním konsolidovaném textu zákona o povinném ručení.

Nejde přitom jen o fakturu za pomačkané plechy, ale o celé odškodnění za způsobenou škodu. V krajním případě může jít o velmi vysoké částky za újmu na zdraví nebo životě, včetně dlouhodobých dopadů pro poškozené.

Judikatura, na kterou se odkazují právní databáze, ukazuje, že soudy tyto regresní nároky berou velmi vážně. Mýtus „pojišťovna to nějak zaplatí“ tak v okamžiku jízdy bez oprávnění může skončit tím, že právní oddělení pojišťovny pošle řidiči účet za všechno, co vyplatilo. A digitální kontroly posledních let výrazně zvyšují šanci, že se taková situace odhalí.

Jenže to celé není jen „polský problém“ za hranicemi, jak naznačuje další pohled do českých předpisů.

Digitalizace maže výmluvy a Česko netrestá mírně

Elektronické rejstříky, aplikace v mobilech, online přístup hlídek. Papírový řidičák mizí z peněženek, ale stát tím o řidičích neztrácí přehled, spíš naopak. Polsko přesunulo těžiště kontrol do centrálního registru CEK a funkce mPrawo Jazdy v aplikaci mObywatel ten proces ještě zrychlila.

Podobný trend kopíruje i Česko. Hlídky se už u domácích řidičů neopírají o to, zda člověk vytáhne plastovou kartičku, ale o to, co vidí v databázi. Jestli data říkají „žádné oprávnění“ nebo „zákaz řízení“, nepomůže žádná historka o zapomenuté peněžence.

A kdo si říká, že popsaný případ z Gorzówa je jen extrém z cizího právního systému, narazí při čtení českých pravidel na podobně tvrdé mantinely. Oficiální portál veřejné správy uvádí, že za řízení bez platného řidičského oprávnění hrozí v Česku:

• pokuta 25 000 až 75 000 Kč,
• zákaz řízení na 18 až 36 měsíců,
• 4 body v registru řidičů.

Redakce AutoŽivě si proto při přepočtu polských pokut na české poměry všímá, že podobně tvrdé následky nečekají jen na „rekordmany“ za hranicemi. Klíčový rozdíl mezi Gorzówem a Prahou spočívá spíš v měně než v logice trestů, které se dnes díky digitálním registrům mohou spustit kvůli jediné, zdánlivě banální rychlostní kontrole.