Slovensko ruší plošný zákaz předjíždění pro kamiony. Nová pravidla začnou platit od května 2026 i s bezpečnostní pojistkou

Slovensko chce vrátit kamiony do levého pruhu, Polsko je za to tvrdě trestá a Česko jede vlastní režim. Jediná chyba v odhadu pravidel může řidiče stát až přes deset tisíc korun.

i Zdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz
                   

Datum už je jasné, jde o 1. 5. 2026. V zákoně ale zatím není nic. Slovensko plánuje konec plošného zákazu předjíždění kamionů, Polsko naopak utahuje šrouby a Česko si drží kompromis. Kdo těm rozdílům nerozumí, může na jediné trase přes tři státy zaplatit od několika tisíc až přes deset tisíc korun na pokutách.

Datum 1. 5. 2026 visí ve vzduchu, ne v zákoně

Když jsem jako redaktor AutoŽivě začal lovit „jistý“ termín návratu kamionů do levého pruhu na Slovensku, narazil jsem na ticho v parlamentním kalendáři. Papír totiž mluví jasně, ale zákonodárci zatím mlčí.

Materiál vlády SR k velké novele zákona o cestnej premávke s číslem 28303/2025 počítá s účinností od 1. 5. 2026. Národní rada Slovenské republiky však první čtení zatím vůbec neabsolvovala a podle dostupných informací je plánované až na duben 2026. Papírový termín tak zatím předbíhá samotný zákonodárný proces a řidiči by ho proto neměli brát jako hotovou věc.

Slovenská vláda tuto „velkou“ novelu schválila už 5. 11. 2025 a od začátku do ní napsala cíl 1. 5. 2026. Parlament však návrh ještě ani neotevřel v prvním čtení, poslanci tedy pořád mohou termín posunout, text seškrtat nebo upravit i celý režim předjíždění. Nic není definitivní, dokud neprojde hlasováním.

Z podkladů vlády přitom jasně vyplývá jedno: plošný zákaz předjíždění kamionů na Slovensku má skončit. Stát se chce vrátit k modelu, kdy o tom, zda kamion smí do levého pruhu, rozhodují konkrétní úseky a dopravní značka, ne plošný paragraf. Novela tak neslibuje žádnou anarchii v levém pruhu, ale spíš přesun sporu z textu zákona na konkrétní dálnice, jak vyplývá z důvodové zprávy vlády SR v materiálu k novele zákona o cestnej premávke.

Redakce AutoŽivě proto sleduje nejen samotný návrh, ale i harmonogram parlamentu, který může nadšení z magického 1. května během pár dní zásadně zchladit. A právě tady se začíná lámat rozdíl mezi Slovenskem a ostatními zeměmi, do kterých čeští řidiči hned za hranicí vjedou.

Slovensko chce „rychlejší“ kamiony vlevo, Polsko je trestá drony

Jak má slovenský model vypadat v praxi? Novela má zrušit plošný zákaz předjíždění, ale zároveň nechává v rukou značek celé úseky, kde kamion do levého pruhu prostě nesmí. Rozhodující tak bude, co bude stát ochotný označit a co už nechá na řidičích.

Důvodová zpráva výslovně mluví o předjíždění „na ceste s dvoma jazdnými pruhmi v jednom smere“ a přidává podmínku, že nákladní vozidlo musí jet „výrazne rýchlejšie“ než předjížděný kamion. Číselnou hranici ale návrh neurčuje, takže dnes neexistuje žádné oficiální „+10 km/h“ či podobný limit, o kterém mluví odborníci v médiích, aby se nerozjížděly nekonečné sloní závody.

Pro běžného českého šoféra to vytváří jednoduché, ale riskantní dilema. Kamion na Slovensku už nebude mít zákaz levého pruhu všude, ale řidič soupravy se při každém výjezdu do levého pruhu vystaví možnému sporu s policií o to, jestli jel dostatečně rychle. Protože pojem „výrazně rychleji“ není v kilometrech za hodinu pevně stanoven, může být výklad v konkrétních situacích odlišný.

Jen pár kilometrů za slovenskou hranicí se ale realita obrátí naruby. Polsko drží od 1. 7. 2023 celodenní zákaz předjíždění pro těžká nákladní auta kategorie N2/N3 a všechny soupravy delší než sedm metrů na dálnicích a rychlostních silnicích se dvěma pruhy v jednom směru, jak stanoví oficiální znění polského zákona.

Za porušení zákazu policie běžně uděluje pokutu 1 000 PLN a 8 bodů, při opakování do dvou let se pokuta zdvojnásobí na 2 000 PLN, jak uvádí polská policie. V přepočtu jde přibližně o 5 750 až 11 500 korun, a to jen za to, že těžké auto krátce „vykoukne“ do levého pruhu.

Tvrdost polského režimu dnes nejlépe ilustruje využití dronů. Mazowiecká policie je na dálnici A2 používá jako běžný pracovní nástroj: během tříhodinové akce u Žyrardówa zachytil dron dvacet kamionů, které zákaz předjíždění ignorovaly, při dřívějším letu na stejné trase policisté napočítali jedenáct případů za necelé tři hodiny. Český profesionální řidič tak může kvůli jediné chybě během tranzitu Polskem přijít o tisíce korun a body v registru řidiče, zatímco ve vedlejším státě řeší úplně opačný problém, kde vlevo smí a jestli jel dost rychle.

Srovnání se Slovenskem tak nevytváří jen mapu různých pravidel, ale hlavně minové pole pro každého, kdo si zvykl řídit „podle pocitu“ a ne podle přesných odlišností mezi státy.

Česko jede jinou logiku, mýtus o nočním okně v Polsku může zruinovat řidiče

Domácí realita vypadá ve srovnání se Slovenskem a Polskem mnohem střízlivěji. V Česku neexistuje žádný plošný zákaz předjíždění kamionů. Stát pouze postupně přidává konkrétní úseky se značkou B22a, které těžkým vozidlům zakazují levý pruh. V roce 2025 tak podle ministerstva dopravy a ŘSD přibylo asi 50 kilometrů omezení na dálnicích D1, D2, D8 a D11.

Zákon č. 361/2000 Sb. zároveň v § 12 odst. 4 přikazuje těžkým autům a soupravám delším než sedm metrů držet se na komunikacích se třemi a více jízdními pruhy v jednom směru v pravém jízdním pruhu. Řidič zvyklý na tento „český kompromis“ po přejetí hranice často vůbec netuší, že najednou platí úplně jiný svět a že to, co doma projde, může jinde stát tisíce.

Diskuse, které v AutoŽivě dlouhodobě sledujeme, ukazují ještě nebezpečnější chaos. Mnoho českých řidičů si plete chystané slovenské uvolnění s údajnými změnami v Polsku a žije v představě, že polská dálnice v noci otevře kamionům levý pruh. Podle analýzy Trans.info ale ministerstvo infrastruktury už v lednu 2026 potvrdilo, že žádné „noční okno“ 23–5 hodin do zákona neprosadí a zákaz zůstane celodenní.

Tento omyl může stát 1 000–2 000 PLN, tedy přibližně 5 750–11 500 korun, a navrch 8 bodů za samotné porušení zákazu předjíždění. Jediná špatně pochopená „zpráva z internetu“ tak snadno smaže několikadenní výdělek.

Nejostřejší paradox se ale odehrává právě na Slovensku. Redakce AutoŽivě očekávala, že autoři novely obhájí návrat kamionů do levého pruhu hlavně bezpečností, protože policie za rok 2024 eviduje přes jedenáct tisíc nehod a 262 mrtvých. Všeobecná část důvodové zprávy však klade stejný důraz i na „zaistenie plynulosti“, takže stát vědomě balancuje mezi snahou rozhýbat dopravu a rizikem, že vágní formulace o „výrazne vyššej rýchlosti“ umožní příliš odvážné manévry v levém pruhu.

Evropský trend tedy směřuje k tomu, že kamiony z levého pruhu definitivně nezmizí, jen se k nim jednotlivé státy staví naprosto odlišně. Jestli vás tedy na cestě z Česka přes Slovensko do Polska může opravdu naštvat nějaká změna pravidel, není to jen samotný kamion vlevo, ale hlavně fakt, že každý stát rozehrává vlastní dopravní hru a že právě řidič platí jako první, když její pravidla nezná nebo je podcení.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články