Až 40 vteřin oči mimo silnici, stovky metrů jízdy naslepo a v autě jen tiché pípání asistentů. Volvo přišlo s tahem, který místo dalšího radaru mění něco úplně jiného. A právě to je na celém příběhu nejzajímavější.
Na papíře to vypadá jako pár sekund v menu. Ve skutečnosti jde o stovky metrů, kdy řidič reálně nesleduje dění před autem. A Volvo právě tady otočilo logiku bezpečnosti, jenže úplně jiným směrem, než všichni čekali.
Čtyřicet vteřin v menu, téměř půl kilometru naslepo
Čtyřicet vteřin v infotainmentu znamená v městské čtyřicítce téměř půl kilometru jízdy naslepo. Studie AAA Foundation for Traffic Safety z roku 2019 změřila, že běžné úkony přes palubní obrazovku zaměstnaly řidiče 17 až 40 sekund, a to u šesti sériových aut modelového roku 2018. Když těch 40 sekund přepočtu na 40 km/h, vyjde mi přibližně 444 metrů, během kterých člověk reálně nehlídá, co se před autem děje.
AAA zároveň dlouhodobě varuje, že pokud řidič drží oči mimo vozovku déle než 2 sekundy, prudce zvyšuje riziko nehody, takže ono „jen krátké kouknutí“ najednou dostává úplně jiný význam. Najednou už to není drobnost, ale souvislý slepý úsek silnice.
Na dálnici ten samý čas odřízne ještě větší kus reality. Při 130 km/h ujede auto za 40 sekund zhruba 1,44 kilometru, což odpovídá jednoduchému přepočtu rychlosti na dráhu. V redakci AutoŽivě jsme na české dálnici zkusili „jen rychle“ přenastavit cíl navigace a stopky se zastavily právě okolo čtyřiceti vteřin. V hlavě se mi okamžitě rozsvítilo to číslo: 1,44 km, skoro celý výjezd z dálnice, který auto projede, zatímco řidič řeší ikony a podmenu.
Čeští řidiči v diskusích pod články AutoŽivě nadávají hlavně na chybějící fyzická tlačítka. Data ale ukazují, že samotný čas v systému zabíjí pozornost, i když člověk „jen listuje“ obrazovkou. Centrum dopravního výzkumu shrnuje testy, podle kterých běžné úkony přes dotyk trvají déle než přes klasická tlačítka. AAA už v roce 2017 zaznamenala, že samotné naprogramování navigace dokáže řidiče odtrhnout na více než 40 sekund.
Když vím, jak obří dávku metrů tím prohraju, vyvstává nová otázka: proč Volvo místo dalšího asistenta řeší písmo na displeji a co přesně tím sleduje?
Volvo mění font, nepřidává další bzučák
Americká NHTSA nastavuje pro infotainment doporučené časové mantinely, které automobilky berou jako důležitý referenční rámec. V dobrovolných pokynech pro elektronická zařízení v autě stojí, že jeden pohled mimo silnici by neměl překročit 2 sekundy a celý úkol v systému má řidič zvládnout maximálně za 12 sekund. Jde o pravidlo „2/12“, které definuje přijatelný „eyes-off-road time“, tedy součet pohledů mimo vozovku u vizuálně manuálních sekundárních úkolů, jako je obsluha navigace. Nejde přitom o povinnou federální normu, ale o nezávazné směrnice.
Když při běžné interakci s navigací nebo rádiem trávím v menu násobky těchto hodnot, nestačí, aby mi auto jen zapípalo. Někdo musí přímo zkrátit dobu, kterou oči potřebují na přečtení informace. A právě tady Volvo zvolilo cestu, kterou řidič obvykle vůbec nevnímá.
Volvo sáhlo do oblasti, kterou většina lidí v autě neřeší: do typografie. Oficiálně představilo vlastní písmo Volvo Centum, které vzniklo ve spolupráci se specializovaným studiem Dalton Maag a cílí na rychlejší čtení „na první pohled“, ostřejší soustředění a klidnější vnímání v autě. Jde mimo jiné o práci se sakkádami, tedy rychlými skokovými pohyby očí po řádcích textu, které vhodně navržený font usnadní nebo naopak zpomalí.
Do hry vstupují i technické normy. Norma ISO 15008:2017 například doporučuje, aby znaky na displeji měly při běžné vzdálenosti očí kolem 70 cm výšku zhruba 4 mm, aby byla zachována čitelnost. Pokud je text menší nebo má horší kontrast a proporce, může řidič potřebovat delší pohled, aby informaci vůbec přečetl, a tím si přidává další slepé vteřiny navíc. Smysl kroků, jako je Volvo Centum, je tyto rezervy co nejvíc omezit a udržet řidiče v bezpečných mezích pravidla 2/12.
Volvo veřejně neukazuje přesná A/B čísla, přesto z oficiálního popisu jasně vyplývá, že značka písmo vnímá jako součást své bezpečnostní filozofie, ne jako čistě marketingovou ozdobu. V AutoŽivě tenhle přístup považujeme za překvapivě radikální, protože bezpečnost se tu neřeší dalším senzorem, ale tím, jak snadno oči přelouskají tři slova na displeji.
Ještě víc významu ale Centum získá ve chvíli, kdy ho zasadím do rámce norem a předpisů, které určují, co všechno musí být v autě čitelné a za jakých podmínek, zatímco zákon sám o sobě menu infotainmentu téměř neřeší.
Evropské zákony, česká dálnice a tiché drama v písmu
Čtyřicet vteřin rozptýlení na české dálnici odpovídá 1,44 kilometru, takže řidič dokáže „prokliknout“ prakticky celý exit bez reálné kontroly situace. Ředitelství silnic a dálnic například uvádí, že odbočovací pruh na mimoúrovňové křižovatce Bezděčín měří asi 194 metrů a celá větev zhruba 377 metrů. Jediná „rychlá“ změna trasy navigace proto snadno přesáhne délku dvou takových větví dohromady.
Zatímco já ve 130 km/h řeším v menu hůř čitelný text, auto v reálném světě proletí celým prostorem, kde se řidiči běžně rozhodují, kam vlastně pojedou. Na displeji klikám na ikony, ale venku se mezitím odehrává dopravní situace, kterou už nemusím stihnout dohlédnout.
Evropská regulace přitom sleduje úplně jiný kus příběhu. Obecná bezpečnostní regulace 2019/2144 zavádí povinné systémy pro sledování ospalosti a pozornosti řidiče (DDAW) a technické požadavky na tyto asistenty rozepisuje delegované nařízení 2021/1341. Nová auta v Česku proto povinně sledují ospalost a nepozornost řidiče, ale nikdo zákonem nekontroluje, jak chytře nebo hloupě konstruktéři poskládali menu infotainmentu.
Regulace sleduje důsledek v podobě ospalého či rozptýleného řidiče, zatímco kvalitu rozhraní člověk–stroj (HMI) nechává čistě na rozhodnutí značky. Jinými slovy, stát řeší, že už jsem rozptýlený, ale ne to, jak moc mi k tomu auto samo pomohlo.
Právě tady nastupuje tiché, ale zásadní gesto Volva. Tisková zpráva k plánovanému odhalení modelu EX60 21. ledna 2026 zve na premiéru nové generace SUV, zatímco samostatné materiály představují Volvo Centum jako nové písmo navržené s ohledem na čitelnost v autě. Z dostupných informací nevyplývá, že by hlavní novinkou byly další radary nebo asistenti, hodně pozornosti naopak míří právě na font, který má pomoci řidiči udržet se v bezpečných hodnotách „eyes-off-road“ času v duchu doporučení NHTSA 2/12 a zásad čitelnosti, jaké popisují technické normy typu ISO 15008.
V redakci AutoŽivě jsme čekali velký asistenční systém, místo toho nám automobilka ukázala, že dnešní bezpečnost často vzniká v mikrodetailech. Možná proto dnes nezáleží jen na tom, kolik kamer na autě vozím, ale kolik vteřin kvůli nim koukám jinam, a jestli někdo, jako Volvo s písmem Centum, potichu ukusuje každou zbytečnou slepou sekundu, nebo ji naopak nechává růst bez povšimnutí.
