Majitelům elektromobilů: Ve Francii se vážně zvažuje daň za každý ujetý kilometr, výhoda levné jízdy mizí

Kolik přesně má stát jeden kilometr v elektromobilu, už není otázka do diskuse, ale položka v tabulce ministerstva financí. Velká Británie ji má v konzultačních materiálech spočítanou na cent, Island už účtuje, Švýcarsko a Nizozemsko systém ladí.

Francie mezitím spoléhá na desítky miliard z benzínu a nafty, jenže spotřeba paliv začíná klesat. A právě v kombinaci britských sazeb, švýcarských plánů a francouzské závislosti na palivové dani se rýsuje model, který se může velmi rychle propsat i do české reality.

Kolik vám „sežere“ kilometr: britský vzorec a švýcarské sazby

Británie jako jedna z prvních velkých ekonomik otevřeně říká, kolik má stát jeden ujetý kilometr v elektromobilu. Podle oficiální konzultace k zavedení eVED nastaví vláda od dubna 2028 novou daň eVED na 3 pence za míli, tedy zhruba 0,022 eura za kilometr.

Kvíz: Největší pasti při koupi ojetiny. Tenhle test ukáže, jestli byste nenaletěli během pěti minut

AutoŽivě.cz

5 h

V přepočtu na peníze v rodinném rozpočtu to vypadá takto:

• 5 000 km ročně, zhruba 110 eur (cca 2 700 Kč),
• 10 000 km ročně, kolem 220 eur (cca 5 400 Kč),
• 15 000 km ročně, přibližně 330 eur (asi 8 000 Kč).

Redakce AutoŽivě z oficiálních příkladů dopočítala, že i při konzervativním nájezdu 12 500 km ročně vychází nový výdaj okolo 270 až 300 eur. Už to nepůsobí jako drobná položka, ale jako další pevná daň v rodinném rozpočtu.

Rozpočtové dokumenty britského ministerstva financí zároveň počítají, že eVED přinese už v prvním roce 1,255 miliardy liber a do roku 2030/31 výnos naroste nad 2,1 miliardy liber. Sazba 3 pence za míli přitom zhruba odpovídá polovině dnešní palivové daně. Stát tak otevřeně přiznává, že elektromobilům prostě „vrací“ spotřebku jinou cestou a přepisuje tím dosavadní výhodu levného provozu.

Švýcarsko jde podobným směrem, jen v jiné rychlosti. Oficiální plán silničního úřadu ASTRA popisuje variantu, kdy od roku 2030 mají podle návrhu elektromobily platit podle kilometrů a cílem je průměrná sazba 5,4 rappenů za kilometr, uvažovaných 10 000 km tak vyjde na 540 franků, zhruba 14 400 Kč. To vše rámuje udržitelný plán švýcarského úřadu ASTRA, který zároveň počítá s přechodnou paušální fází.

A do třetice Island. Ten už dnes účtuje osobním elektromobilům 6 islandských korun za kilometr, takže se mezi bohatými zeměmi rýsuje nový normál. Stovky eur či franků ročně jen za to, že s autem skutečně jezdíte, přestávají být výjimkou a začínají fungovat jako předloha pro další vlády, které sledují, co si jejich voliči nechají líbit.

Jenže ještě důležitější než samotná výše částek je způsob, jak jednoduše se daň z kilometrů dá vybírat, a přesně tam začíná další dílek skládačky.

Jak kilometrová daň už funguje v praxi: Island, Británie, Nizozemsko

Island byl první v Evropě, kdo opravdu „přepnul“ na platbu podle tachometru. Od 1. ledna 2026 tam všechny osobní elektromobily a vodíková auta platí 6 ISK za každý ujetý kilometr, u vozidel pod 3,5 tuny to v praxi vychází na 6,95 ISK/km. Poplatek se tak odvíjí čistě od počtu ujetých kilometrů.

Důležitý detail, na který redakce AutoŽivě upozorňuje, je nastavení výjimek. Islandský zákon počítá i s auty z půjčoven a s dalšími kategoriemi vozidel, takže politici neotevírají žádná „zadní vrátka“ pro chytré vyhýbače. Poplatek platí i za dočasně dovezená auta, která musí dovozce registrovat a uhradit za ně příslušné kilometrovné.

Švýcarsko zatím ladí konkrétní parametry, ale kurz má jasný. Plán ASTRA zmiňuje, že přechodná fáze může být založená na paušálu, finálním cílem je ale platba čistě podle ujetých kilometrů. Nizozemská vláda v národním plánu obnovy připravuje systém Betalen naar gebruik „zaplať podle používání“, který má kolem roku 2030 přepsat klasickou silniční daň na čisté kilometrovné.

Britský návrh eVED pak přidává další podstatný střípek. Ukazuje, jak snadno stát kilometry spočítá, aniž by sahal na GPS a sledování polohy. Řidič elektromobilu jednou ročně nahlásí stav tachometru, úřad DVLA ho překontroluje při pravidelné technické prohlídce MOT nebo při výročí registrace vozu a je hotovo. Rozpočtový dokument k tomu rovnou přidává plánovaný výnos v miliardách liber, takže jde o dobře spočítaný fiskální nástroj, ne o marginální experiment.

Z toho AutoŽivě pro českého čtenáře vyvozuje nepříjemně jednoduchý závěr. Technická překážka pro kilometrovou daň prakticky neexistuje, takže o všem rozhodne už jen politika a stav státní kasy, což nás posouvá do Francie.

Francie přichází o jistotu z benzínu, elektromobily mýtus „neplatí se“ boří

Francouzský stát dnes stojí na palivové dani TICPE jako na jedné z hlavních opor rozpočtu. Analýza FIPECO z oficiálních statistik veřejných financí uvádí, že v roce 2023 přinesla TICPE 30,3 miliardy eur a v roce 2024 šlo o 30,2 miliardy eur.

Současně profesní svaz UFIP popisuje, že spotřeba silničních paliv v letech 2023 a 2024 klesla o 2,6 %, respektive o 0,4 %. Klesající spotřeba paliv tak postupně rozpouští jeden z klíčových příjmů rozpočtu, i když tempo poklesu zatím vypadá na papíře mírně.

Oficiálně je ale ticho. K 5. březnu 2026 neexistuje na portálu Legifrance ani v návrhu státního rozpočtu zákon, který by pro osobní auta zaváděl kilometrové zpoplatnění. Řidiči proto situaci vnímají klidněji, než odpovídá tvrdým číslům, a v diskusích pod články AutoŽivě se objevuje argument, že „když stát z elektromobilů nemá spotřební daň, tak je prostě nezdaní“.

Realita v jiných zemích už ale vypadá jinak. Island účtuje osobním BEV 6 ISK/km, což při kurzu ČNB vychází zhruba na 1 Kč za kilometr podle redakčního přepočtu AutoŽivě. Nový Zéland po 31. březnu 2024 zrušil výjimku pro elektromobily a od 1. dubna 2024 platí lehká BEV poplatek Road User Charges 76 novozélandských dolarů na 1 000 km. Jakmile se velké rozpočty dostanou pod tlak, žádná „jízda zadarmo“ dlouho nepřežije a Francie zjevně není výjimkou, jen je o krok pozadu v legislativě.

První náznak obratu přichází z Alsaska a právě ten naznačuje, jak může vypadat francouzská verze „platby za kilometr“ v praxi.

Alsasko, euroviněta a tlak na zbytek Evropy včetně Česka

Alsasko už dnes připravuje krok, který Francii posune blíž k platbě podle ujeté vzdálenosti. Regionální samospráva Collectivité européenne d’Alsace chystá pro kamiony systém R PASS s cílem spuštění v roce 2027. Profesní materiály počítají s průměrným tarifem okolo 0,15 eura za kilometr pro nákladní vozy.

Nejde přitom o izolovaný regionální výstřelek. Směrnice EU 2022/362 rozšiřuje rámec euroviněty i na lehká vozidla včetně osobních aut a dává členským státům možnost účtovat poplatky podle ujetých kilometrů místo časové známky. Právě tato část evropského rámce je klíčová, jak ukazuje text samotné směrnice EU 2022/362.

Redakce AutoŽivě v tom vidí učebnicový příklad kombinace tří trendů:

• rozpočet závislý na mizející spotřební dani z paliv,
• první region testující mýto za kilometr pro těžká vozidla,
• evropský právní rámec, který umožní stejný model přenést i na osobní elektromobily.

Až takovou cestu plně otevře velká ekonomika typu Francie, menší státy včetně Česka, které dnes znají dálniční známku „na čas“, získají silnou motivaci zařadit se do fronty. Otázka tak přestává znít, jestli kilometrová daň na elektromobily přijde, ale kdy a v jaké podobě dopadne i na vaši peněženku.