Vídeň nezavedla cenový strop ani daňovou úlevu. Sáhla po nástroji, který je na první pohled skromnější, ale pro řidiče možná praktičtější.
Zatímco světové ropné trhy reagovaly na konflikt v Perském zálivu prudkými výkyvy, Rakousko odpovědělo překvapivě konkrétním domácím opatřením. Od 16. března 2026 smějí čerpací stanice zvýšit ceny pohonných hmot jen třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek vždy ve 12:00. Zlevňovat mohou dál kdykoli. Pravidlo vychází z mimořádné novely BGBl. II Nr. 48/2026, kterou vláda schválila 11. března jako součást širšího balíčku ke stabilizaci cen energie, a platí do 30. dubna 2026.
Spouštěčem byl konflikt, který uzavřel Hormuz
Kontext, ve kterém Vídeň sáhla k tomuto opatření, není bezvýznamný. Konflikt na Blízkém východě vypukl 28. února 2026 a průtok ropy přes Hormuzský průliv klesl pod deset procent předválečné úrovně. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) reagovala 11. března koordinovaným uvolněním 400 milionů barelů z nouzových zásob členských zemí, podle agentury jde o největší kolektivní akci v její historii. Ani tento bezprecedentní zásah do nabídky ale nestačil k tomu, aby se ceny na pumpách uklidnily samy od sebe.
Rakouský regulátor E-Control evidoval k 27. březnu 2026 medián ceny nafty na úrovni 2,196 eura za litr (přibližně 55 Kč), u benzínu Super 95 pak 1,889 eura (přibližně 47 Kč). Ještě 11. března, v den schválení vládního balíčku, byly mediány výrazně nižší: nafta 1,939 eura (asi 48 Kč) a Super 95 1,729 eura (asi 43 Kč). Trh se tedy rozhýbal právě v době, kdy vláda přijímala opatření, a ministr hospodářství Wolfgang Hattmannsdorfer musel reagovat na pohyb, který byl viditelný v reálném čase.
Rakousko přitvrdilo pravidla, která už předtím patřila k nejpřísnějším v Evropě
Nové opatření není prvním zásahem do rytmu zdražování na rakouských pumpách. Základní pravidlo, zdražit lze jen jednou denně, a to v poledne, platí v Rakousku od roku 2011 a bylo loni prodlouženo až do konce roku 2028. Novela z března 2026 tento rámec dále zúžila: z jednoho možného zdražení denně na tři za celý týden. Jde tedy o další utažení systému, který byl v evropském srovnání nestandardně přísný už před touto krizí.
Smysl tohoto přístupu potvrzuje i starší výzkum. Bundeswettbewerbsbehörde, tedy rakouský úřad pro hospodářskou soutěž, ve své zprávě o trhu s pohonnými hmotami v regionu Lungau z roku 2025 doložil, že vyšší transparentnost cen tlačí průměrné ceny dolů. E-Control proto záměrně zobrazuje ve svém vyhledávači čerpacích stanic jen nejlevnější pumpy v okolí, aby nevznikl efekt, kdy se provozovatelé orientují podle nejdražší konkurence a ceny se samovolně zarovnávají nahoru.
Předvídatelnost je jiná věc než garance levného tankování
Tady je ale potřeba být přesný, protože právě v tomto bodě se liší vládní rétorika od toho, co opatření skutečně přináší. Nové pravidlo negarantuje, že litr benzínu nebo nafty bude levnější. Garantuje jen to, že řidič nebude překvapen zdražením v libovolnou hodinu libovolného dne. Dopravně-ekonomický expert ÖAMTC Martin Grasslober upozornil, že omezení počtu povolených zdražení může vést k tomu, že pumpy budou v povolených oknech zdražovat o to výrazněji, aby si kompenzovaly dny, kdy to nesmějí. Zlevňování mezi těmito okny pak může být pomalejší, než by bylo bez regulace.
Tato námitka je legitimní a vláda na ni zatím přesvědčivou odpověď nenabídla. Přesto má opatření svou logiku: pokud víte, že zdražení přichází jen v pondělí, středu a pátek v poledne, můžete se podle toho zařídit. Kdo tankuje v úterý ráno nebo ve čtvrtek odpoledne, má jistotu, že cena od posledního povoleného okna nestoupla. To je pro řidiče, kteří přes Rakousko pravidelně projíždějí nebo tam tankují, konkrétní a použitelná informace.
Česko reguluje evidenci, ne okamžik zdražení
Srovnání s českým přístupem ukazuje, jak odlišně lze na stejný problém reagovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo k 6. března 2026 aktualizovaný seznam veřejných čerpacích stanic podle zákona č. 311/2006 Sb., jde o evidenci a dohled nad provozem, nikoli o přímý zásah do toho, kdy a jak smí pumpa měnit cenu. Průměrné ceny v Česku přitom v lednu a únoru 2026 podle Českého statistického úřadu dosahovaly u Natural 95 přibližně 32,96 a 33,20 Kč za litr, u nafty pak 32,43 a 32,93 Kč za litr, tedy hodnot srovnatelných s Rakouskem po přepočtu, ale bez jakéhokoli pravidla pro rytmus zdražování.
Rakouský model je v tomto ohledu zásadně jiný: stát nevede jen evidenci, ale přímo vstupuje do obchodního rozhodnutí pumpy o tom, kdy smí sáhnout na vyšší cenu. Jde o přístup, který by v českém prostředí vyžadoval legislativní změnu a pravděpodobně i politickou vůli, která zatím není na stole.
Opatření platí do 30. dubna 2026 a jeho prodloužení bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet situace na ropném trhu. Pokud konflikt v Perském zálivu neustoupí a ceny zůstanou vysoké a nestabilní, bude Vídeň pod tlakem buď pravidlo prodloužit, nebo sáhnout po tvrdším nástroji, daňové úlevě nebo přímém omezení marží. Zatím ale platí, že Rakousko zvolilo cestu, která je politicky průchodná a administrativně jednoduchá: neurčuje, kolik litr smí stát, ale kdy smí podražit.
