Dvě evropské země právě zastropovaly ceny benzinu a nafty. Řidiči v Česku mohou jen závidět

Ještě na konci února stála nafta v Česku průměrně necelých 33 korun za litr. Do 19. března vyskočila na 43,15 Kč, benzin ze zhruba 33 korun na 39,03 Kč. Za méně než tři týdny se ceny u stojanu změnily způsobem, který většina řidičů naposledy zažila při energetické krizi. Spouštěčem byl březnový ropný šok na Blízkém východě, který Mezinárodní energetická agentura označila za největší narušení nabídky v historii globálního ropného trhu a který donutil členské státy IEA k uvolnění 400 milionů barelů nouzových zásob. Dvě evropské země se rozhodly jít ještě dál a říct pumpám přímo: výš nesmíte.

Chorvatsko a Maďarsko sáhly po nástroji, který Česko zatím odkládá

Chorvatská vláda přijala 9. března 2026 nařízení o nejvyšších maloobchodních cenách pohonných hmot. Premiér Andrej Plenković o tři dny později upřesnil, co to v praxi znamená: eurodiesel stojí 1,55 eura za litr (přibližně 38 Kč) místo možných 1,72 eura (asi 42 Kč) a eurosuper 1,50 eura (zhruba 37 Kč) místo možných 1,55 eura (asi 38 Kč). Chorvatsko zároveň snížilo spotřební daň na diesel na 386,13 eur za tisíc litrů, a to pro období do 23. března. Strop byl stanoven na nepřerušené čtrnáctidenní období, tedy jako nouzová brzda, ne jako trvalý model.

Maďarsko oznámilo takzvanou chráněnou cenu od půlnoci z 9. na 10. března: benzin maximálně 595 forintů za litr (přibližně 36,72 Kč) a diesel 615 forintů za litr (přibližně 37,95 Kč). Budapešť přidala i snížení spotřební daně na unijní minimum a uvolnění čtyřicetipětidenních státních bezpečnostních zásob. Aby domácí trh nezůstal bez paliva, zakázala vláda zároveň vývoz ropy, Naturalu 95 a dieselu. Balíček byl komplexní a rychlý.

S kým žije Markéta Konvičková: Partner René byl kdysi bezdomovec, dnes je pilotem

VIPživot.cz

4 h

Rozdíl v korunách není abstraktní číslo

Přepočet kurzem České národní banky z 9. března ukazuje, kde se obě skupiny řidičů ocitly. Zatímco maďarský strop vychází na přibližně 36,72 Kč za litr benzinu a 37,95 Kč za litr nafty a chorvatský na srovnatelných 36,61 Kč, respektive 37,83 Kč, průměrná česká cena Naturalu 95 byla 19. března 39,03 Kč a nafty 43,15 Kč. U benzinu je rozdíl zhruba dvě koruny na litr, u nafty přes pět korun. Na padesátilitrové nádrži naftového auta to dělá více než 250 korun při jediném tankování, a to porovnáváme českou cenu s maďarským stropem, ne s maďarskou nejlevnější pumpou.

Závist z titulku tedy není nadsázka. Je to konkrétní částka, která se opakuje při každém tankování. Přitom ještě 10. března, tedy v den, kdy Maďarsko strop zavádělo, stála česká nafta průměrně 39,20 Kč za litr. Zdražení o více než čtyři koruny přišlo během necelých deseti dní.

Maďarský strop má podmínku, která českého řidiče vylučuje

Chráněná cena v Maďarsku platí výhradně pro vozidla s maďarskou registrační značkou a maďarskými doklady. Český řidič, který by se rozhodl zajet tankovat přes hranici, by na zastropovanou cenu nedosáhl, zaplatil by tržní cenu, která může být i vyšší než v Česku. Tato podmínka je důležitá: maďarský zásah byl navržen jako ochrana domácích spotřebitelů a domácího trhu, ne jako benefit pro každého, kdo přijede s prázdnou nádrží. Chorvatský strop takové omezení neobsahuje, ale Chorvatsko je pro většinu českých řidičů příliš vzdálené na to, aby tankování přes hranici dávalo ekonomický smysl.

Starší maďarská zkušenost navíc ukazuje, že cenové stropy nejsou bez rizika. OECD ve své zprávě o Maďarsku připomíná, že předchozí palivový strop z let 2021 až 2022 skončil mimo jiné kvůli problémům se zásobováním, pumpy v příhraničních oblastech tehdy čelily výpadkům, protože zahraniční řidiči přijížděli tankovat levněji. Letošní exportní zákaz a omezení na domácí auta jsou přímou reakcí na tuto zkušenost.

Česko zatím volí monitoring, ne strop

Ministerstvo financí ČR místo zastropování spustilo monitoring marží u pohonných hmot. Ministerstvo uvedlo, že má detailní data od 15. února 2026, ale potřebuje další šetření celého distribučního řetězce. Jinými slovy: stát ví, co se děje, ale zatím se rozhodl sledovat, ne zasáhnout do ceny přímo. Monitoring marží je legitimní nástroj, může odhalit, zda pumpy nebo distributoři využívají šoku k nadměrnému zisku. Ale pro řidiče, který stojí u stojanu a sleduje cenovku, je to jiná kategorie odpovědi než pevný strop.

Kontrast je čistý: v Záhřebu a Budapešti vláda řekla, kam už cena nesmí. V Praze ministerstvo říká, že sbírá data a zkoumá, co se v řetězci děje. Obě odpovědi mohou být racionální, ale přinášejí různý výsledek u pumpy, a to v době, kdy se ceny změnily o desítky procent během několika týdnů.

Zásah přišel rychle, ale jeho trvání je nejisté

Chorvatský strop byl od začátku nastaven na čtrnáct dní, maďarský bez pevného data ukončení. Obě opatření jsou reakcí na mimořádnou situaci, ne strukturální změnou trhu. Jakmile se ceny ropy na světových trzích stabilizují nebo klesnou, tlak na udržení stropu pomine a vlády budou mít zájem se z nákladného opatření co nejrychleji vymanit. Fiskální cena zásahu není zanedbatelná: kombinace stropu, snížení spotřební daně a uvolnění rezerv zatěžuje státní rozpočet, a to v době, kdy obě země řeší i jiné výdajové priority.

Přesto platí, že v týdnech, kdy ceny u pump v Česku přepisovaly rekordy, dostali chorvatští a maďarští řidiči od svých vlád konkrétní a okamžitou odpověď. Zda je to model, který funguje dlouhodobě, je jiná otázka. Zda v daném okamžiku stlačil cenu o několik korun na litr, to je faktem, který se v korunách spočítat dá.