Nejdelší a nejhlubší podmořský silniční tunel světa měří 14,4 kilometru a klesá téměř 300 metrů pod hladinu fjordu. Uvnitř ale nečekejte tmu.
Když 30. prosince 2019 norský ředitel silniční správy Statens vegvesen přestřihl pásku u portálu Ryfylketunnelen, otevřel tím stavbu, která spojila dva rekordy najednou. Tunel vede z obce Solbakk v oblasti Ryfylke pod dno Boknafjordu až na ostrov Hundvåg u Stavangeru, 14,4 kilometru v hornině, přičemž nejhlubší bod leží 292 metrů pod mořskou hladinou. Nahradil trajektovou linku, která desítky let spojovala region s městem, a proměnil každodenní dojíždění tisíců Norů. Jenže čísla jsou jen polovina příběhu. Druhou polovinu uvidíte, až vjedete dovnitř.
Modré sály pod fjordem
Přirovnání k akváriu pro auta není náhodné. Uvnitř tunelu se nacházejí dvě rozlehlé podzemní haly, takzvané fjellhally, vytesané přímo ve skále. Jejich stěny a stropy zalévá modré a barevně proměnlivé osvětlení, které v záběrech skutečně připomíná jízdu skrz podmořskou scenérii. Podle lokálního deníku Strandbuen se v halách ještě před otevřením testovaly různé barvy světla, včetně efektu „umělého mostu“, který opticky rozbíjí monotónní tubus.
Žádné skleněné stěny s výhledem na ryby tu ale nehledejte. Tunel je ražený v hornině hluboko pod mořským dnem, voda je desítky metrů nad stropem. Vizuální efekt je čistě designový, a právě v tom spočívá jeho chytrost. Čtrnáct kilometrů uzavřeného prostoru s výrazným klesáním a následným stoupáním svádí k monotónnosti, a ta je nepřítel pozornosti za volantem. Barevné haly fungují jako vizuální předěl, který řidiče probudí a vrátí mu vědomí, kde se nachází.
Jak funguje provoz uvnitř?
Ryfylketunnelen je dvoutubusový, každý směr má vlastní tubus, což zásadně zvyšuje bezpečnost oproti starším norským tunelům s obousměrným provozem. Statens vegvesen při otevření označil stavbu za tunel „s nejnovějšími bezpečnostními prvky“. Nové norské tunely obecně dodržují standard maximálně 250 metrů mezi únikovými cestami, což znamená, že i v nejhlubším bodě pod fjordem má řidič kam uniknout.
Od 3. listopadu 2022 navíc v obou troubách běží úsekové měření rychlosti. Dvě kamery na začátku a na konci měřeného úseku zaznamenají čas průjezdu a spočítají průměrnou rychlost. Nestačí tedy šlápnout na brzdu před jednou budkou, systém vidí celou jízdu. Cílem je podle Statens vegvesen „rovnoměrnější a nižší rychlost“, což v tunelu s výrazným spádovým profilem dává smysl. Auto sjíždějící téměř tři sta metrů pod hladinu přirozeně zrychluje a řidič si toho nemusí všimnout. Tempomat tu není luxus, ale nutnost.
Norské pokuty za rychlost přitom bolí výrazně víc než české. Už malé překročení limitu znamená pokutu v řádu zhruba 1 200 NOK (přibližně 2 700 Kč podle aktuálního kurzu), zatímco v Česku se za stejný prohřešek podle tabulky přestupků BESIP pohybujete do 1 500 Kč v příkazním řízení na místě.
Co musí vědět český řidič
Ryfylketunnelen je součástí systému Ryfast, který spojuje Ryfylke přes Hundvåg se Stavangerem a dálnicí E39. Není to turistická atrakce s turniketem, ale běžná silnice rv. 13, kterou denně projíždějí tisíce aut. A je zpoplatněná.
Praktické informace pro průjezd:
- Mýto se platí v obou směrech. Od 21. května 2026 činí sazba pro osobní auto do 3,5 tuny 95,20 NOK s AutoPASS smlouvou, bez smlouvy 119 NOK (zhruba 270 Kč za jeden průjezd).
- Zahraniční auta platí stejně. Průjezd snímají kamery, faktura přijde poštou. Bez předchozí registrace může být účtován i administrativní poplatek za dohledání adresy.
- AutoPASS se vyplatí při opakovaných průjezdech. Systém Ryfast má měsíční strop 40 zpoplatněných průjezdů na vozidlo, kdo jezdí denně, od 41. průjezdu v měsíci neplatí.
Podrobnosti o sazbách a registraci najdete na oficiální stránce provozovatele Ferde.
Rekord v kontextu
Norsko má s podmořskými tunely víc zkušeností než kdokoli jiný na světě. Samotný Ryfast zahrnuje vedle Ryfylketunnelen ještě kratší Hundvågtunnelen (5,7 km), který byl otevřen o několik měsíců dříve. Pro srovnání: slavný Lærdalstunnel na trase E16 drží titul nejdelšího silničního tunelu planety s 24,5 kilometru, ale nevede pod mořem. Alpské tunely jako Mont Blanc nebo Gotthard se prezentují délkou a nadmořskou výškou. Ryfylketunnelen se prezentuje hloubkou, a tím, co s ní Norové udělali.
Právě v tom je norský přístup výjimečný. Postavit tunel 292 metrů pod fjordem je inženýrský výkon. Ale proměnit ho v prostor, kde se řidič cítí bezpečně a zároveň nespí, kde platí přísná pravidla a zároveň ho vítá modré světlo vytesaných sálů, to je kombinace designu a disciplíny, kterou jinde na světě zatím nikdo nezopakoval.
PŘEČTENÍ: 7736
PŘEČTENÍ: 4111
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 10441
