Stejná autokamera, která vám ve Francii pomůže u pojistky, vás může v Lucembursku dostat před úřad a v Polsku do konfliktu s vojenskou policií.
Problém roku 2026 není jeden celoevropský zákaz dashcamů. Takový neexistuje. Problém je nepřehledná směs datově-ochranných pravidel a bezpečnostních zákazů, která se mění stát od státu, a někdy i měsíc od měsíce. Kdo si pamatuje jarní zprávy z roku 2025 o „vězení za autokameru v Polsku“, pracuje s informacemi, které už neodpovídají aktuálnímu znění zákona. Složili jsme proto vlastní přehled ze srovnání německého autoklubu ADAC, národních datových úřadů a primárních legislativních zdrojů. Jednu oficiální celoevropskou mapu se dohledat nepodařilo, ale tři jasné kategorie z dostupných podkladů vyčíst lze.
Tři kategorie: od „nepoužívat“ po „v klidu jeďte“
Pro praktickou orientaci před letní dovolenou 2026 rozdělujeme země do tří pásem:
| Kategorie | Země | Podstata omezení |
|---|---|---|
| Nepoužívat | Belgie, Lucembursko, Portugalsko | Samotné snímání veřejného prostoru je z pohledu místních úřadů obtížně slučitelné s GDPR; hrozí správní řízení |
| Omezené / pozor na zvláštní objekty | Rakousko, Polsko, Česko, Itálie, Nizozemsko, Malta, Norsko | Dashcam není plošně zakázán, ale naráží na datovou ochranu nebo bezpečnostní zákazy u označených objektů |
| Spíše bezproblémové při soukromém použití | Francie, Dánsko, Finsko | Soukromý záznam pro vlastní potřebu tolerován; nesmí se zveřejňovat bez souhlasu zachycených osob |
V Lucembursku tamní datový úřad CNPD výslovně uvádí, že běžná konfigurace dashcamu ve veřejném prostoru je velmi obtížně ospravedlnitelná. Rakouská Datenschutzbehörde říká totéž, byť připouští úzkou výjimku pro krátké, událostní záznamy, třeba aktivaci při nárazu. Běžné nepřetržité nahrávání ale podle oficiálního portálu zpravidla nepřípustně zasahuje do práv ostatních účastníků provozu.
Polsko: co se změnilo mezi jarem 2025 a sezonou 2026
Na jaře 2025 vstoupil v Polsku v platnost široký zákaz fotografování a natáčení objektů kritické infrastruktury. Média, včetně českého velvyslanectví ve Varšavě, hovořila o přibližně 25 000 chráněných místech, pokutě až 20 000 PLN a možnosti zadržení na 5 až 30 dní. Řidiči s dashcamem se ocitli v právní šedé zóně.
Pak přišel 12. 8. 2025. Novela zákona o obraně vlasti zákaz zásadně zúžila:
- Vztahuje se už jen na označené objekty vojenských jednotek a služeb, nikoli na celou kritickou infrastrukturu.
- Výslovně vyjímá „obraz zaregistrovaný během pohybu vozidla“, tedy přesně to, co dashcam při běžné jízdě dělá.
- Sankce v aktuálním znění je peněžitá pokuta (grzywna) a případný propad zařízení. Text o vězení v původní podobě už neplatí.
Označení zakázaných objektů má podobu výrazné čtvercové tabule o straně 60 cm ve vícejazyčném provedení. Kdo ji mine, měl by kameru vypnout, nebo alespoň nesměrovat objektiv na chráněný areál.
Důležitý kontext: české velvyslanectví ve Varšavě ještě 5. 2. 2026 varovalo před fotografováním u železniční infrastruktury po sabotážním útoku z 16. 11. 2025. To ale spadá do jiné bezpečnostní roviny, nejde o dashcamové právo, nýbrž o obecnou ostražitost bezpečnostních složek.
Česko: zákaz od 1. července 2025, ale jen u označených objektů
Česko zavedlo vlastní režim zákonem č. 173/2025 Sb., účinným od 1. 7. 2025. Zakázáno je fotografovat, filmovat nebo jinak zaznamenávat vojenské objekty, prostory či zařízení, které jsou viditelně a čitelně označené tabulkou „ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ“.
Praktické detaily:
- Tabulka má rozměr A4 (210 × 297 mm), červenobílou grafiku s přeškrtnutým fotoaparátem.
- Pokuta pro fyzickou osobu dosahuje až 100 000 Kč.
- Zákaz se nevztahuje na běžnou jízdu s dashcamem po dálnici nebo městem, jen na situace, kdy kamera zachytí označený vojenský objekt.
Ministerstvo obrany v oficiálním Q&A zdůrazňuje, že cílem není kriminalizovat řidiče, ale chránit konkrétní citlivá místa. Kdo projíždí kolem kasáren a kamera běží na smyčku, nemusí panikařit, pokud záznam cíleně nepořizuje a nezveřejňuje.
Co to znamená pro řidiče s dashcamem v praxi
Největší riziko pro běžného dovolenkáře v roce 2026 nevzniká z tajné mapy strategických objektů. Vzniká z toho, že si snadno zamění obecná pravidla pro dashcam (datová ochrana) se zvláštním režimem u označených vojenských míst (bezpečnostní zákaz). Jsou to dvě různé věci a vyžadují dvě různé opatrnosti.
Servisní minimum před cestou:
- Lucembursko, Portugalsko, Belgie: Kameru raději sundejte. Už samotné nahrávání veřejného prostoru je problém.
- Rakousko: Nepřetržitý záznam je zpravidla nepřípustný. Tolerována může být jen událostní aktivace.
- Polsko: Při jízdě můžete nahrávat. U označených vojenských objektů vypněte. Kameru mějte snadno odnímatelnou, záznamy přepisujte smyčkou.
- Česko: Dashcam jako takový není zakázán. Při průjezdu kolem tabulky „ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ“ u vojenského objektu přestaňte nahrávat.
- Francie, Dánsko, Finsko: Nahrávejte pro sebe, nezveřejňujte bez souhlasu.
Pokud vás kdekoli zastaví policista nebo voják a vyzve k vypnutí kamery, okamžitě vyhovte. Žádný dashcamový záznam nestojí za eskalaci s ozbrojenou složkou.
Proč se pravidla mění a kam směřují
Polský příběh ukazuje typický legislativní oblouk: nejdřív široký bezpečnostní reflex motivovaný válkou na Ukrajině a sabotážemi, pak korekce přes ombudsmana a ministerstvo, které uznalo, že označování tisíců objektů kritické infrastruktury by paradoxně vytvářelo nové bezpečnostní riziko, veřejnou mapu cílů. Výsledkem je užší, praktičtější režim.
Česko šlo rovnou střízlivější cestou: malá tabulka, jasný piktogram, omezení jen na vojenské objekty. Obě země ale signalizují trend, který se může rozšířit i jinam, bezpečnostní zákazy přidané nad rámec GDPR.
Před odjezdem na dovolenou 2026 proto nestačí googlit „dashcam zakázán v EU“. Stačí si zapamatovat tři věci: v které zemi jste, co říká místní datový režim a jestli kolem vás nestojí tabule se zákazem fotografování. Tři vrstvy, tři různé odpovědi, a žádná z nich není stejná jako loni.
