Na kruháči bez zastavení: Švédové vymysleli objezd, kde žádný řidič neřeší přednost. Chceme je v Česku

Sebastian Hasselblom z konzultační firmy WSP představil v dubnu 2022 koncept nazvaný Hasselcirkeln, vícepruhovou okružní křižovatku, ve které se proudy vozidel fyzicky nemohou střetnout. Řidič si vybere pruh ještě před vjezdem podle cíle, uvnitř okruhu svůj pruh nemění a při výjezdu nepřejíždí přes sousední proud. V simulacích to znamená méně brzdění, méně čekání a výrazně méně kolizních bodů. Jenže mezi simulací a asfaltem je ve Švédsku i v Česku stále mezera, kterou zatím nikdo nepřeklenul.

Jak Hasselcirkeln funguje a proč se v něm „nezastavuje“

Klíč není v tom, že by přednost přestala existovat. Řidič vjíždějící do okruhu stále dává přednost, ale díky geometrii a značení se dostává do situace, kdy vnitřní proud jeho trajektorii vůbec nekříží. Odpadá tak typický problém: výjezd z vnitřního pruhu přes vnější, kde se dva proudy střetávají a jeden musí zastavit.

Hlavní konstrukční znaky:

Za komunismu stály na tyto motorky fronty celé republiky. Znalosti prověří 10 otázek, na které odpoví jen skutečný pamětník

AutoŽivě.cz

10 h

• Předřazení do pruhů ještě před vjezdem, řízené značením a směrovými tabulemi.
• Fyzické oddělení proudů uvnitř okruhu, vyšrafovaná plocha, ostrůvky, případně mírně vyvýšený pás.
• Střední plocha s „lomem“, který řidiče nutí držet zvolenou stopu místo volného kroužení.
• Ostrůvek mezi pruhy na výjezdu, takže se z vnitřního pruhu nelze „vyseknout“ přes vnější.

Výsledek? Řidič, který jede rovně nebo doprava, v některých vztazích prakticky nečeká. Není to magie, je to geometrie.

Čísla: co říkají simulace a co zatím chybí

Kolem Hasselcirkeln kolují různá procenta. Zpřesněme je. Primární technický podklad WSP z roku 2022 uvádí v obecné mikrosimulaci (VISSIM) nárůst kapacity přibližně o 22 % oproti ekvivalentnímu dvoupruhovému kruháči. Bezpečnostní efekt, pokles incidentů o zhruba 72 %, je převzat z příbuzných nizozemských turbo-okružních křižovatek, nikoli z přímého měření Hasselcirkeln.

Výrazně vyšší číslo, až 74 %, se objevuje ve studii z června 2024 pro konkrétní uppsalský uzel Gnistarondellen. Tam ale jde o lokální odhad, kolik navíc zvládne právě tato křižovatka při přestavbě, ne o obecný výkon konceptu.

Co chybí úplně: data před přestavbou a po ní z hotové stavby. Ke květnu 2026 se nám nepodařilo doložit jediný veřejně provozovaný Hasselcirkeln s reálným měřením provozu. Jako analogie slouží göteborský Munkebäcksmotet, kde dronové záběry ukazují, že řidiči podobně vedené proudy chápou správně i za sněhu, ale Munkebäcksmotet není plný Hasselcirkeln.

Proč i Švédsko váhá

Příběh se mezi lety 2024 a 2026 posunul od optimismu k opatrnosti. V říjnu 2024 Uppsala doporučila koncept pro několik svých uzlů. Jenže oficiální dokument Trafikverket pro Väg 108 v obci Svedala z roku 2026 výslovně říká, že Hasselcirkeln se zatím testovat nebude, prostředí prý není považováno za dostatečně srozumitelné pro řidiče.

Námitka zní banálně, ale je zásadní: pokud řidič poprvé najede na neznámý typ křižovatky a neví, co se od něj čeká, bezpečnostní přínos se může obrátit. Právě srozumitelnost bez předchozí znalosti je otevřená otázka, na kterou zatím odpovídá jen Hasselblomův optimismus a göteborská analogie, nikoli tvrdá data.

Česko: ne import, ale evoluce

V českém mediálním prostoru zaznělo přání „u nás by to šlo“, vyslovil ho lektor autoškoly Jan Konečný v rozhovoru pro AutoŽivě. Nejde o oficiální stanovisko ministerstva ani ŘSD. Přesto je na věci něco podstatného: česká praxe už směřuje ke stejné logice, jen ji nazývá jinak.

ŘSD aktuálně staví nebo chystá turbo-okružní křižovatky na několika přetížených uzlech:

Všechny tři projekty sdílejí s Hasselcirkeln tutéž DNA: předvolba pruhu před vjezdem, fyzické vedení dopravy, zákaz libovolného přeřazování. Rozdíl je v míře separace, turbo-okružní křižovatka stále pracuje s některými křížícími se proudy, Hasselcirkeln je chce eliminovat úplně.

Co by musel Hasselcirkeln v Česku překonat

Zákon 361/2000 Sb. přednost na kruhovém objezdu řeší přes kombinaci značek a sám o sobě by překážkou nebyl. Slabším místem jsou technické předpisy, TP 135 a ČSN 73 6102, které definují, jak vícepruhovou okružní křižovatku navrhnout, označit a vyložit při výjezdech. Bez aktualizace těchto norem by projektant neměl oporu pro plnou separaci proudů ve stylu Hasselcirkeln.

Hasselblom sám odhaduje náklady přestavby existujícího velkého kruháče na zhruba dva miliony švédských korun, v přepočtu kolem pěti milionů Kč. České zkušenosti z turbo-okružních staveb ukazují rozpětí od necelých deseti milionů (Kosmonosy, hlavně geometrie a značení) po desítky milionů tam, kde se sahá do ramen a inženýrských sítí (Liberec).

Reálná cesta do Česka tedy nevede přes rychlý import hotového švédského modelu. Vede přes evoluci: turbo-okružní křižovatky jsou první krok, Hasselcirkeln může být druhý, až bude mít za sebou alespoň jeden fungující pilot s tvrdými daty. Ten zatím nemá ani doma ve Švédsku.