Ceny benzinu a nafty už se nevrátí na dřívější úroveň. Ekonom vysvětlil, proč zlevnění nepřijde ani po konci krize

Ilyas Dogru z dánské motoristické organizace FDM to řekl jasně: i kdyby zítra zavládl na Blízkém východě mír, pumpy nebudou prodávat za to, co před dvěma měsíci. Není to jen o válce. Je to o tom, jak trh funguje, když se jednou naučí počítat s rizikem, a jak málo důvodů mají distributoři vracet marže zpět dolů. Pro českého řidiče je situace o to složitější, že stát sice zasáhl regulací, ale ta jen tlumí výkyv, který by jinak byl ještě bolestivější.

Co je ta „dřívější úroveň“ a jak daleko od ní jsme

Abychom věděli, co přesně se nevrátí, potřebujeme kotvu. V Dánsku, kde Dogru působí, stál litr nafty 1. března 2026 přibližně 13,39 DKK a benzin 13,79 DKK. O pět týdnů později, 8. dubna, už to bylo 18,49 DKK za naftu a 16,19 DKK za benzin, nárůst o 38 %, respektive 17 %.

V Česku vypadá srovnání podle týdenních dat Evropské komise a kurzů ČNB takto:

5 000 Kč pokuta za špatné použití světel na autě. Policie si došlápne na řidiče, kteří neznají zákon

Události247.cz

1 d

Nafta zdražila víc. A právě nafta je podle Dogruho ten problematičtější produkt, Evropa je na dovozu dieselu závislejší a trh se bojí nedostatku rafinovaných produktů víc než samotné ropy.

Čtyři důvody, proč „starý normál“ skončil

Dogru podle agentury Ritzau a průběžného monitoringu FDM z 8. května 2026 jmenuje několik vrstev, které drží ceny nahoře i po prodloužení příměří mezi USA, Izraelem a Íránem:

• Nízký výchozí bod. Před válkou byla ropa na neobvykle levné úrovni. Návrat na březnovou cenu by znamenal návrat k výjimce, ne k normálu.
• Riziková přirážka. Trh i po příměří dál naceňuje možnost, že konflikt se znovu rozhoří. Hormuzský průliv zůstává problematický a ropa reaguje na každý politický výrok, po prvních útocích vyskočila o 13 %.
• Strukturální marže. FDM v analýze z května 2026 tvrdí, že slabá konkurence mezi pumpami drží hrubé marže výš, než by odpovídalo ropnému trhu. Oborová organizace Drivkraft Danmark oponuje rostoucími náklady na mzdy, dopravu a biopaliva, ale čísla FDM ukazují, že marže rostou rychleji než tyto vstupy.
• Regulatorní tlak do budoucna. Už od roku 2028 se počítá se zapojením silniční dopravy do evropského emisního systému ETS2, což podle FDM přidá zhruba 1 DKK na litr obou paliv. Starý normál tedy nemá kam se vrátit, čeká ho další zátěž.

Český řidič: jiná mechanika, stejný směr

Česko není Dánsko. Od 8. dubna 2026 stát omezuje marže na 2,5 Kč/l a u nafty navíc dočasně snížil spotřební daň o 2,35 Kč/l včetně DPH. Bez těchto zásahů by české ceny vypadaly ještě hůř, regulace funguje jako polštář, ne jako lék.

Směr je ale stejný jako v Dánsku. Český trh je napojený na totéž evropské zásobování, na tytéž rotterdamské kotace a na stejnou geopolitickou nejistotu. Když Dogru říká, že návrat na březnový základ nepatří k základnímu scénáři, platí to i pro české pumpy. Rozdíl je jen v tom, kdo tu část zdražení nese, jestli řidič, nebo státní rozpočet.

Zajímavé je srovnání amplitudy: český skok nafty z 33,50 na přibližně 45,57 Kč/l (vrchol kolem 13. dubna) představoval nárůst o 12 korun na litru. Následný pokles na 43 Kč/l začátkem května znamená úlevu o necelé tři koruny. Kdo čekal, že se cena po příměří propadne zpět, čeká marně.

Co s tím může řidič udělat

Načasovat tankování podle geopolitiky nedává smysl, FDM výslovně píše, že trh reaguje na zprávy v řádu hodin a pohyby nejsou předvídatelné. Smysl ale dává snížit spotřebu. FDM doporučuje pět věcí, které zní banálně, ale v součtu ušetří víc než honba za levnější pumpou:

• Při výběru auta řešit spotřebu, ne jen cenu.
• Jezdit plynule a předvídavě.
• Snížit rychlost, přechod ze 110 na 130 km/h zvyšuje spotřebu asi o 20 %.
• Hlídat tlak v pneumatikách, servisní intervaly, vypínat zbytečné spotřebiče.
• Sundat střešní box a nosiče, když nejsou potřeba.

A pak je tu dlouhodobější úvaha. V Dánsku tvořily v dubnu 2026 elektromobily 96,4 % soukromých registrací nových aut. Dogru v rozhovoru pro Nordea říká, že ekonomická výhoda elektřiny se počítá v celoročním provozu a záleží na typu řidiče, ale pro ty, kteří běžně dělají pauzy na delších trasách, je elektromobil už dnes reálná alternativa. Drahá nafta tento posun jen urychluje.

Nový normál není katastrofa, ale je trvalý

Slovo „nikdy“ by bylo přehnané. Krátkodobé poklesy přijdou, jeden už probíhá od poloviny dubna. Jenže každý pokles končí výš, než začínal ten předchozí růst. Trh se naučil žít s rizikem, distributoři si zvykli na vyšší marže a regulátoři chystají další daňovou zátěž.

Březnová cena 33 korun za litr nebyla normál. Byla to výjimka na konci období levné ropy, slabého dolaru a relativního klidu. Kdo na ni čeká, čeká na svět, který se mezitím změnil.