Litr E85 stojí ve Francii 0,78 €, litr klasického benzinu 1,69 €. Francouzské ministerstvo právě otevřelo cestu, jak tuto úsporu zpřístupnit i motorkářům.
5. května 2026 zveřejnila francouzská Federace motorkářů (FFMC) zprávu, na kterou její členové čekali roky: ministerstvo ekologické transformace potvrdilo oficiální otevření procedury homologace konverzních kitů na Superéthanol-E85 pro dvoukolová motorová vozidla. Pro francouzská osobní auta a dodávky přitom totéž palivo funguje legálně od vyhlášky z 30. listopadu 2017, tedy bezmála devět let. Motorky celou tu dobu stály na vedlejší koleji. Teď se to mění, a čísla z pump vysvětlují proč: při ceně 0,75–0,78 € za litr E85 oproti 1,69 € za litr SP95-E10 jde o rozdíl, který motorkáři cítí při každém tankování.
Co přesně znamená „za polovinu“
Na stojanu čísla sedí. E85 je ve Francii levnější o 54–56 % oproti běžnému benzinu SP95-E10. Jenže motor spalující palivo s 65–85 % etanolu spotřebuje víc, modelově asi o 25 %. Po přepočtu na cenu za ujetý kilometr tak reálná úspora klesá na zhruba 40–45 %. Oborová asociace Bioéthanol France vyčísluje roční úsporu u auta na 687 € při 13 000 najetých kilometrech. U motocyklu bude částka záviset na objemu motoru a stylu jízdy, ale řádově jde stále o stovky eur ročně.
Orientační kalkulace pro motorku se spotřebou 5 l/100 km na benzin: po přepočtu vyšší spotřeby E85 vychází úspora asi 3,76 € na 100 km. Při ceně konverzního kitu kolem 600 €, čtyři stovky za kit a dvě za montáž, jak v roce 2023 uváděl poslanec Sacha Houlié, se investice vrátí přibližně po 16 000 km. U úspornějšího stroje se 4 l/100 km to bude spíš 20 000 km.
Proč motorky čekaly osm let
Odpověď je překvapivě prostá: vyhláška z roku 2017 byla napsaná výhradně pro osobní automobily a dodávky, tedy kategorie M1 a N1. Motocykly spadají do kategorie L podle nařízení EU 168/2013, tedy do zcela jiného typového schvalování s odlišnými emisními cykly a normami.
Když se v roce 2023 na problém zeptal Senát, ministerstvo ekologické transformace odpovědělo s odzbrojující upřímností: pro dvou- a tříkolová vozidla neexistují srovnatelné studie, hrozí materiálová nekompatibilita plastů a těsnění a v krajním případě i náhlé zadření motoru. Studie teprve chtělo zadat. Teprve koordinovaný tlak koalice FFMC, Bioéthanol France, firem Green Systems Automotives, Thorn Bikes a Green Force spolu s politickým tlakem Houliého posunul věci kupředu. V březnu 2026 koalice ještě veřejně lobbovala za ministerský souhlas. O necelé dva měsíce později FFMC oznámila průlom.
Důležité je dodat: Francie ještě není v cíli. Otevřená je procedura, nikoli hotový právní režim. Administrativní a regulační detaily se teprve dopracovávají. Ale politický signál je jednoznačný, a pro motorkáře bezprecedentní.
Francie má náskok, který se těžko dohání
Francouzský ekosystém E85 je dnes mimořádně vyspělý. V březnu 2026 nabízelo palivo E85 přes 4 030 stanic, tedy 42 % všech pump deklarujících ceny. Podle Bioéthanol France žije 93 % Francouzů do deseti kilometrů od pumpy s E85. Na silnicích jezdí 418 tisíc flex-fuel vozů s homologovaným kitem. Motorky nevstupují do prázdna, vstupují do hotové infrastruktury.
Bioetanol pro francouzská paliva pochází hlavně z cukrové řepy a obilovin. Ministerstvo uvádí, že plodiny pro bioetanol zabírají asi 3 % francouzské zemědělské plochy obilovin a cukrových plodin. Oborové materiály hovoří o zhruba 50% snížení čistých emisí skleníkových plynů oproti SP95-E10, je ale fér přiznat, že tento údaj pochází od průmyslové asociace, nikoli z nezávislé vládní metodiky.
A co Česko?
Tady je situace jiná. E85 se v Česku prodává, Národní akční plán čisté mobility ho zná, ministerstvo průmyslu vede evidenci čerpacích stanic a v polovině roku 2015 bylo v zemi 196 veřejných stanic s E85. Česká administrativa umí s E85 pracovat i u aut, Věstník dopravy z roku 2015 obsahuje instrukci pro měření emisí u flexifuel vozidel včetně dodatečně přestavěných.
Pro motocykly ale neexistuje nic. V otevřených zdrojích se nám nepodařilo dohledat:
- český ekvivalent francouzské Task Force E85 moto,
- veřejně vedenou kampaň za homologaci motocyklových E85 kitů,
- žádný legislativní návrh ani pilotní projekt.
Kdo by chtěl konverzi provést legálně, narazí na obecný režim přestavby silničního vozidla, schválení přes obec s rozšířenou působností, technický protokol zkušební stanice a zápis změn do registru. Přestavbou se přitom nesmí zhoršit požadavky na emise, hluk ani bezpečnost. Bez hromadně schváleného kitu a bez jasné homologační cesty je to pro běžného motorkáře prakticky neprůchodné.
Co z toho plyne pro motorkáře u nás
Francouzský krok považujeme za důležitý nejen pro tamní jezdce, ale jako precedent pro celou Evropu. Pokud Francie dotáhne homologační proceduru do konce a na trh vstoupí schválené kity, vznikne tlak i na ostatní členské státy EU, včetně Česka. Zatím ale chybí jakýkoli veřejný signál, že by se domácí úřady nebo motorkářské organizace chystaly podobnou cestu otevřít.
Francouzští motorkáři mají za sebou tři roky organizovaného tlaku, parlamentní interpelace a průmyslovou koalici. Teprve pak se pohnulo ministerstvo. V Česku tahle konverzace zatím nezačala, a dokud nezačne, zůstane E85 v nádržích motocyklů jen neoficiální šedou zónou.
