Návrat nedělí bez aut? Agentura tlačí na vlády, aby zakázaly polovině řidičů v Nizozemsku vyjet ven

Dne 11. března letošního roku schválily členské státy IEA rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Válka na Blízkém východě těžce narušila dopravu přes Hormuzský průliv, exporty spadly pod desetinu předválečné úrovně a ropa se vyšplhala nad 100 dolarů za barel. Zásoby ale neřeší všechno. Devět dní po tomto rozhodnutí proto agentura publikovala materiál „Sheltering From Oil Shocks“, ve kterém vedle zásobovacích opatření znovu otevírá i ta poptávková: méně jízd, nižší rychlost na dálnicích, levnější veřejná doprava a právě střídání aut podle registračních značek.

Co přesně IEA navrhuje

Princip je jednoduchý. Auta se sudou koncovkou značky smějí v určité dny do vymezené zóny, auta s lichou koncovkou v jiné dny. Titulkové „pondělí sudé, úterý liché“ je zjednodušený příklad, konkrétní rozpis by vždy určovala vláda nebo město podle místních podmínek. IEA takový režim nepředepisuje jako povinnost. Jde o jedno z deseti doporučení, která agentura poprvé představila 18. března 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a která nyní aktualizovala pro novou krizi.

Zbylých devět bodů zahrnuje mimo jiné:

Margita pendluje mezi Prahou a Malagou. V jednom bytě má vzpomínky na Zagorovou, ve druhém výhled na moře a ticho

VIPživot.cz

1 h

• snížení dálniční rychlosti o 10 km/h,
• bezautové neděle,
• levnější nebo bezplatnou veřejnou dopravu,
• podporu práce z domova a spolujízdy,
• omezení služebních letů a přesun krátkých leteckých spojů na vlaky.

Závazné přitom není žádné konkrétní opatření ze seznamu. Závazná je připravenost: členské státy IEA mají mít schopnost dočasně snížit normální spotřebu ropy až o deset procent. Jak toho dosáhnou, je na nich.

Kolik paliva by to ušetřilo a komu by to zkomplikovalo život

IEA sama přiznává, že střídání značek patří mezi nejcitlivější opatření. Pokud by platilo ve velkých městech dva dny v týdnu, odhadovaná úspora činí 1–5 % národní spotřeby ropy u osobních aut. Zajímavé srovnání: snížení dálniční rychlosti o 10 km/h má podle téže analýzy podobný, někde i vyšší efekt (1–6 %) a je plošně méně invazivní.

Nejtvrději by rotace značek dopadla na domácnosti s jedním autem a fixní pracovní docházkou. Ve „své“ zakázané dny by řidič musel přesednout na MHD, sehnat spolujízdu nebo pracovat z domova. IEA počítá i s tím, že movitější domácnosti mohou systém obejít koupí druhého auta s opačnou koncovkou, což časem účinnost opatření snižuje. Výjimky pro elektromobily agentura výslovně připouští; u plug-in hybridů by záleželo na národní úpravě.

Česko: zákon to umožňuje, vláda to nechystá

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, výslovně dovoluje při vyhlášení stavu ropné nouze omezit nebo zakázat provoz vozidel podle sudých či lichých koncových čísel značky. Právní nástroj tedy existuje. Politická vůle po něm sáhnout ale zatím ne.

Z veřejně dostupných vládních výstupů z konce března a začátku dubna 2026 vyplývá jiná strategie. Kabinet 30. března schválil uvolnění ropy ze strategických zásob státu, o tři dny později přidal snížení spotřební daně na naftu a regulaci marží čerpacích stanic. Česko přitom do kolektivní akce IEA přispělo 2,2 milionu barelů z veřejných rezerv, nejde tedy o teoretickou debatu, ale o reálně běžící krizový režim. Střídání značek, bezautové neděle ani povinné snižování rychlosti ale na stole nejsou.

Podle nás je to logické. Uvolnění zásob a daňové úlevy jsou politicky průchozí a okamžitě viditelné na cenovkách u pump. Rotace značek by naopak vyžadovala složitou logistiku, kontrolu a hlavně vysvětlování milionům řidičů, proč nesmějí v úterý do práce vlastním autem. Skutečný spor by se v Česku nevedl o právní možnost (ta existuje), ale o sociální přijatelnost.

Historický precedent: ne sci-fi, ale padesát let stará zkušenost

Střídání aut podle značek není vynález z krizové laboratoře. Během prvního ropného šoku v roce 1973 zavedlo Nizozemsko takzvané autovolné neděle; od 4. listopadu 1973 do 6. ledna 1974 nesměla na silnice žádná osobní auta. Itálie bezautové neděle nahradila právě režimem lichých a sudých značek. Paříž podobný systém používala při smogových epizodách ještě nedávno, od roku 2017 ho ale nahradila sofistikovanějším režimem podle emisních známek Crit’Air. V Metro Manile na Filipínách funguje takzvaný „number coding“ dodnes: soukromá auta mají zakázáno jezdit v určité dny podle koncovky značky, elektromobily jsou vyňaty.

A co tehdejší Československo? Spolehlivý zdroj, že by za železnou oponou platil srovnatelný zákaz pro osobní auta, se nám nepodařilo dohledat. Dostupná akademická práce z VŠE spíš naznačuje, že první ropná krize neměla v zemi tak bezprostřední dopad jako na Západě. „Pravidla, která Češi nepamatují,“ jsou tedy přesněji pravidla, která pamatuje západní Evropa a která se teď vracejí jako položka v krizovém manuálu.

Co by muselo nastat, aby se značky střídaly i u nás

Cesta k rotaci SPZ v Česku vede přes vyhlášení stavu ropné nouze. Teprve pak může vláda nařízením aktivovat tvrdá opatření ze zákona, včetně omezení jízdy podle koncovky značky. Konkrétní výjimky pro taxislužby, zásobování, zdravotníky nebo elektromobily by určila až tato vyhláška; bez ní nelze říct, kdo přesně by směl a kdo ne.

Dá se čekat, že pokud by krize eskalovala (další výpadek dodávek, vyčerpání rezerv, ceny nad 150 dolarů za barel), měkká opatření jako práce z domova a levnější MHD by přišla první. Rotace značek by byla až krajní krok, politicky srovnatelný s přídělovým systémem. Právě proto ji IEA řadí mezi nejtvrdší nástroje a zároveň upozorňuje na její limity.

Česko má zákon připravený, zásoby uvolněné a daně snížené. Střídání značek zůstává v záloze jako pojistka, po které zatím nikdo nesáhl a kterou nikdo nahlas nežádá. Ale poprvé za desítky let není úplně nemyslitelná.