Policie letos za devět měsíců řešila téměř pět tisíc případů bezdůvodné jízdy v levém pruhu. Podjetí zprava ale trestá taky.
Představte si D1 v pátek odpoledne. Pravý pruh poloprázdný, střední ucpaný auty jedoucími sto dvacet, levý zablokovaný kamionem předjíždějícím jiný kamion. Sjedete doprava, sešlápnete plyn a za deset sekund jste o dvě stě metrů dál. Pocit spravedlnosti je silný, ten ve středním pruhu tam přece nemá co dělat. Jenže český zákon umí za viníka označit oba. Toho, kdo bezdůvodně blokuje pruh, i toho, kdo si z pravého pruhu udělal zkratku.
Tři situace, kdy je jízda zprava legální
Zákon č. 361/2000 Sb. a policejní výklad z července 2025 rozlišují přesně tři režimy, ve kterých rychlejší postup pravým pruhem není přestupkem:
- Souběžná jízda. V obou (nebo všech třech) pruzích jedou souvislé proudy vozidel a vaši rychlost diktuje auto před vámi, ne vaše rozhodnutí někoho objet. Paragraf 12 odst. 3 říká jasně: rychlejší postup jednoho pruhu se v takovém případě za předjíždění nepovažuje.
- Odbočování vlevo. Vozidlo před vámi zjevně mění směr doleva a o jeho úmyslu už není pochyb, bliká, zpomaluje, najíždí do odbočovacího pruhu. Tehdy ho smíte minout zprava.
- Připojovací nebo odbočovací pruh. Nabíráte rychlost na nájezdu a míjíte pomalejší auto v průběžném pruhu. Zákon to výslovně dovoluje, protože křížit průběžný proud dřív, než se bezpečně zařadíte, by bylo nebezpečnější.
Cokoliv mimo tyto tři situace, typicky účelové přejetí do pravého pruhu, zrychlení a návrat zpět, je z pohledu zákona předjíždění zprava. A to je přestupek.
Kolik to stojí a kolik bodů hrozí
Odpověď není jednoduchá, protože záleží na tom, jak konkrétní manévr správní orgán právně posoudí. Základní kvalifikace podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu vypadá mírně:
| Režim | Pokuta |
|---|---|
| Příkaz na místě | do 1 500 Kč |
| Správní řízení | 2 000–5 000 Kč |
| Body | typicky žádné |
Ministerstvo dopravy ale upozorňuje, že při závažnějším skutkovém nastavení (agresivní manévr, ohrožení jiného řidiče, vysoký rychlostní rozdíl) může správní orgán sáhnout po přísnější kvalifikaci. Tam se bavíme o pokutě až 10 000 Kč, až šesti bodech a zákazu řízení. Rozhoduje konkrétní průběh, ne obecná škatulka „jel zprava rychleji“.
Levoproudař vám právo na podjetí nevytváří
Tady se láme většina dálničních debat. Řidič, který bezdůvodně okupuje střední nebo levý pruh, porušuje režim jízdy v pruzích mimo obec. Policie to řeší aktivně; jen za leden až září 2025 dálniční oddělení vyřídila 4 739 takových přestupků příkazem na místě a dalších 26 oznámila do správního řízení. Argument „levoproudaře nikdo neřeší“ tedy neobstojí.
Jenže porušení pravidel jedním řidičem neotvírá druhému právo porušit pravidla jiná. Ministerstvo dopravy k tomu říká jednoznačně: řidič se má zařadit za vozidlo v levém pruhu a vyčkat na bezpečné předjetí zleva, ne ho brát zprava. Průzkum MD/BESIP z dubna 2025 přitom ukázal, že 65 % řidičů vnímá předjíždění zprava jako agresivní chování; intuice tu tedy funguje správně, jen ji řidiči v praxi často ignorují s pocitem oprávněného hněvu.
Jak to řeší Němci a Rakušané
Srovnání se sousedy ukazuje, že česká úprava není ani nejpřísnější, ani nejvolnější.
Německo dává řidičům konkrétní čísla. Podle ADAC platí: když levý pruh stojí nebo jede pomalu do 60 km/h, smí pravý pruh jet rychleji, ale rozdíl nesmí přesáhnout 20 km/h. Praktický strop pro pravý pruh je tedy 80 km/h. Na připojovacím pruhu je rychlejší míjení povoleno výslovně.
Rakousko je naopak přísnější. Paragraf 15 StVO 1960 dovoluje předjíždění zprava v podstatě jen u vozidel odbočujících vlevo a u tramvají. Žádný ekvivalent české „souběžné jízdy“ tam výslovně formulovaný není. Rakouský řidič má v hustém provozu na dálnici užší manévrovací prostor než český.
Česko stojí někde uprostřed; souběžná jízda je relativně velkorysá výjimka, ale chybí jí německá přesnost s konkrétními rychlostními limity. A právě ta neurčitost živí spory mezi řidiči i nejistotu při kontaktu s policií.
Co dělat, když vás zastaví
Pokud vás policie zastaví za podjetí zprava, obrana musí stát na skutkovém stavu, ne na emocích. Tři věci, které mohou pomoct:
- Dashcam. Záznam ukáže hustotu provozu, souvislé proudy a to, zda jste účelově přejížděli do pravého pruhu.
- Popis situace. Byli jste součástí souběžné jízdy? Jeli jste v připojovacím pruhu? Vozidlo před vámi odbočovalo vlevo?
- Věcnost. Věta „ten přede mnou blokoval pruh“ sama o sobě nestačí. Policie i správní orgán posuzují váš manévr nezávisle na chování druhého řidiče.
Na české dálnici platí jedno prosté pravidlo: právo na „silniční spravedlnost“ neexistuje. Blokátor pruhu riskuje pokutu. Ale ten, kdo ho vezme zprava mimo zákonnou výjimku, riskuje pokutu taky, a někdy vyšší.
PŘEČTENÍ: 4991
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5758
