Modely měly divné názvy, a ještě podivnější vzhled, který nebyl líbivý na první pohled. Auta fungovala, firma ale nikoli.
Na britských ostrovech se vždy rodily lehké, hravé a trochu svéhlavé sporťáky, které neměly konkurovat masové produkci. Měly se dobře řídit, být jiné a občas provokovat. A právě tady má kořeny i značka Marcos. Ta se do automobilových dějin zapsala současně jako legenda i enfant terrible designu. Vracet se do hry po letech ticha a několika bankrotech chce málokdo, ale Marcos si na comeback troufá. Po letech, kdy se zdálo, že poslední krach v roce 2007 nadobro zavřel nad značkou hladinu vody zapomnění, je tu plán na návrat. A ne jeden.
Tradice desítky let, na kontě tři krachy i úspěchy na závodech
Nejdřív si ale připomeňme, proč je kolem tohoto jména tolik emocí. Marcos Engineering vznikl v roce 1959 v severním Walesu a v DNA firmy je od počátku dvojí krev, byznys a konstrukce. Jem Marsh byl ten, který už dříve dělal karoserie pro kitové sporťáky Speedex. Frank Costin byl člověk od leteckých konstrukcí, který se podílel na stavbě legendárních bojových De Havilland Mosquito. Ti spojili síly a dali dohromady značku, jejíž název pochopitelně čerpá z jejich příjmení. První vůz Xylon dorazil v tomtéž roce 1959 a vysloužil si přezdívku „ošklivé káčátko“. Nebylo to auto, které by se fotilo do výkladních skříní butiků, ale na okruzích umělo překvapovat. Ať už pod kapotou pracoval kterýkoli z tehdejších motorů Ford.
Na to navázal model Marcos GT, v jádru civilnější, s relativně konzervativními tvary a možností mít pod dlouhou zploštělou přídí i třílitrový řadový šestiválec Volvo. Tím se začal rodit základní recept Marcosu, lehká stavba, jednoduchost, mechanická upřímnost. A motory, které nemusí být monstrózní, jen aby dělaly radost, když je vše ostatní odladěné správně. V roce 1965 přichází Mini Marcos, malá laminátová kupé karoserie posazená na technický základ legendárního britského minivozu. Přestože by se nabízelo říkat mu jen hračka, na tratích z toho bylo zařízení s ostrými lokty. O pár let později se ukázal asi nejslavnější stroj značky, Mantis.
Britská koncepce výkon-hmotnost fungovala, ekonomika ne
Auto provokativních proporcí, které jako by někdo vzal běžné kupé sedmdesátých let a přímo v dechu času ho „rozšlápnul“ do zvláštně zvlněných. Mantis dělil publikum, tomu se auto buď líbilo, nebo vůbec ne. Každopádně se jich prodalo jen 32, než v roce 1972 přišel krach. Značka se tím ale neuzavřela, o devět let později Jem Marsh znovu usedl k rýsovacímu prknu. Rozjel znovu kitovou nabídku se starším GT a tentokrát se navzdory malým rozpočtům dařilo lépe. Přicházely další modely, jména Mantula, Spyder, Martina a Mantara, a společným jmenovatelem byly opět zaoblené, výrazné a upřímně řečeno i kontroverzní tvary.
Od roku 1992 už Marcos upustil od kitů a dodával hotová auta přímo z továrny, což jeho produkci posunulo od garážové romantiky k profesionálnější rutině. Beze změny zůstala posedlost nízkou hmotností a jízdním prožitkem. V roce 1997 se do portfolia vrátil Mantis. Tentokrát s osmiválcem pod hodně dlouhou kapotou, oblými devadesátkovými křivkami a výkonem přes 500 koní. Výměna designové extravagance za čitelnost v rychlých pasážích? Spíš kompromis v duchu pravidla „co nejméně zbytečných kilogramů, co nejvíce mechanické odezvy“. Tohle bylo auto, které nepotřebovalo nadnesený marketingový slovník.
Automobilka chce vstát z popela a fungovat, na čtvrtý pokus
Stačilo sednout a pochopit, proč se o Marcosu mluví v jedné větě s Lotusem, když přišla řeč na lehkost a agilitu. Závodní ambice přitom nebyly jen přáním. Během své existence se Marcos pravidelně točil kolem okruhů a Mini Marcos dokázal na tratích dominovat. Jenže i když má značka výkony na dráze, fanoušky a pár skvostných momentů, nedá se utéct ekonomice. Firma v roce 2002 zkrachovala podruhé. A znovu se jí podařilo vstát, na svět přišly modely Marcasite a TSO. Uhlazenější, konzervativnější, s důrazem na to, aby byla auta přijatelnější i pro ty, kteří chtěli méně výstřelků. TSO navíc dostal osmiválec z Chevroletu Corvette.
To nebylo gesto, ale racionální volba. Spolehlivý, silný a servisovatelný motor spojil britský charakter s americkou robustností. Vznikly však jen jednotky kusů a v roce 2007 přišlo oficiální oznámení. Výroba končí a společnost vstupuje do likvidace. Třetí krach, jestli počítám správně.
Zdálo se, že šance na návrat do světa aut je mizivá. Jenže Marcos měl štěstí aspoň v jednom. Práva na design, výkresy a díly koupila společnost Marcos Heritage Spares Ltd., která následně držela ochrannou ruku nad tím, aby existující vozy nezmizely z povědomí. Rok 2022 a s ním podnikatel Howard Nash, který odkoupil práva na značku. Nedávno oznámil, že se značka vrátí, hned se třemi projekty. Jen tedy neřekl maličkost – kdy.
Líbí se vám?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2891
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5676
