Koupit si dnes modely některých automobilových značek už lze pouze mezi ojetinami, automobilky už neexistují. Stejně jako servis a zákaznická podpora.
Jakkoli může mezi lidmi panovat jakési přesvědčení, že automobilové značky tady jsou odnepaměti, a že jde o jakési nedotknutelné nadnárodní společnosti se zaručenými zisky, není tomu tak. I automobilky kdysi začínaly, obvykle díky snu a zápalu jednotlivce. A tak, jak nastartovaly svou historii, tak také mohou skončit. Což se samozřejmě děje, automobilový trh je neuvěřitelně drsné prostředí.
Většina značek založených v devatenáctém století skončila
Existují značky, které jsou stále na trhu s ojetými automobily, ale ve skutečnosti už svou produkci ukončily. Řidiči si tento fakt ale mnohdy neuvědomují, zejména u těch značek, které zastavily výrobní linky poměrně nedávno. Typickým případem je švédská automobilka Saab. Dlouhé roky byly tyto automobily typické pro jadrné přeplňované benzínové motory a design odkazující na letecký průmysl. Saab závodil v rally.
Vyráběl sedany, kombi i kabriolety, uctívané zejména umělci, designéry a architekty. Dnes už je možné koupit Saab pouze v autobazaru. Automobilka zahájila svou činnost v roce 1945 a skončila v roce 2016. Chvíli se mohlo zdát, že je konec značky odvrácen, třeba díky angažovanosti jiného výrobce, značce Koenigsegg. Nepomohl ani odprodej značce Spyker. Dnes už je zřejmé, že záchrana nenastala.
Kabina v designu kokpitu letadla vypadala úchvatně
Moderní zástupce značky je možné stále ještě koupit, většinou lze najít inzerce na modely 9-3 nebo 9-5, ovšem zcela ikonickým byl model 900. Automobil měl pohon předních kol a disponoval novým přeplňovaným motorem. Své místo na výsluní si vydobyl jízdními vlastnostmi a příkladnou spolehlivostí. A také vylepšeným komfortem a oslnivější dynamikou ve srovnání s modelem 99.
Výroba probíhala v letech 1979 až 1998 a přesně v mezích již výše zmíněného zákazní kupovali tři různé karoserie, včetně té se skládací střechou. Dnes značku Saab lze dohledat díky někdejšímu mateřskému koncernu na nejrůznější armádní či letecké technice. Automobily s logem Saab však už definitivně, pomalu a jistě, mizí v propadlišti dějin.
České automobilky dnes spočítáme na prstech ruky
Dnes je za českou značku automaticky považována Škoda, jako kdyby nikdy jiná automobilka na našem území nefigurovala. Samozřejmě že to není pravda. Mezi aktivní, ryze české automobilové značky spadá například malosériový Kaipan. Kopřivnická Tatra také vyrábí automobily, byť dnes už jen nákladní. Historie Tatry je optikou současnosti relativně složitá, hlavně pokud jde o majetkové a vlastnické struktury.
Po Sametové revoluci došlo k privatizaci, která nebyla zrovna úspěšná. Předním ovládali závod komunisti. Ovšem prapůvod automobilky Tatra datujeme už do roku 1850, respektive 1897 coby výrobce automobilů. V roce 1897 by vyroben jeden z prvních evropských automobilů, NW Präsident. Přesto ale směřujeme k jiné automobilové značce, ve své době neméně významné. Tou byla, a vlastně i dnes je, Praga. Za první republiky šlo o součást koncernu Kolbena Daňka a Ringhofferových závodů.
Model V3S je ikonický, ostatní už upadly v zapomnění
Až do konce druhé světové války Praga vyráběla nejrůznější osobní automobily, ovšem v březnu 1945 byl v podstatě celý závod zničen při leteckém náletu. Od té doby pak už značku Praga nečekalo nic pěkného. Znárodnění komunisty a výroba zaměřená pouze na autobusy a nákladní vozy. Praga V3S je dnes legendou, jiné modelové řady už takového věhlasu nedosáhly. Po revoluci v roce 1989 se ani Praga nevyhnula privatizaci, v roce 2004 se dočkala značka definitivního konce a likvidace.
Definitivního? Ne zcela, značku Praga vlastní dnes společnost Praga Export s.r.o., která vyrábí ultimativní závodní a sportovní speciály. Od roku 2011 jsou představovány zajímavé stroje, širšímu publiku je možná znám model Praga R1. V případě automobilky Praga tak sice došlo k dramatickým změnám a konci v oblasti masové výroby, ale svým způsobem žije značka jako malosériový výrobce speciálních automobilů dál.
Socialistické státy měly omezený výběr nových aut
Doba po druhé světové válce nebyla pro státy východní Evropy lehkou. Po rozdělení na Západ a Východ byla možnost pořídit si automobil odjinud než z teritoria RVHP omezená. Z Německa, nicméně tzv. východního, ovládaného SSSR, se k nám dovážely oficiálně automobily značky Trabant. Dvoutaktní motor a karoserie z bakelitu předurčovaly majitele Trabantu do role motoristického otloukánka.
Člověka, na jehož hlavu často padaly urážky a posměšky. Někdy právem, protože jet na silnici za Trabantem, který vydával ječivý nepříjemný zvuk a tradiční zápach, nebylo nic příjemného. Sériová výroba Trabantu byla zahájena v roce 1958, poslední Trabant sjel z výrobní linky 30. dubna 1991. Konci nepomohl ani fat, že se poledních několik let montoval do automobil čtyřtaktní motor z Volkswagenu Polo.
Co není ze železa, nezkoroduje. Volba padla na plast
V druhé dekádě jednadvacátého století mělo dojít k obnovená výroby Trabantu, hovořilo se o elektromobilu, tato myšlenka nebyla však nikdy naplněna. U nás lze dnes na silnicích na Trabant narazit, a to ve dvou alternativách. Buď jej vlastní nadšenec, který se o vůz stará a udržuje jej v co nejlepším stavu, anebo stroj řídí důchodce, který nedokázal svou někdejší dvoustopou lásku vyměnit za nic sofistikovanějšího.
Někteří výrobci automobilů po letech výroby masové produkce přišli na trh s novou, luxusnější značkou. Toyota představila Lexus, Nissan nám ukázal Infiniti. Chrysler udělal pravý opak, když v roce 1928 stvořil značku Plymouth. Nastartoval tím produkci ekonomicky dostupných automobilů. Značka si rychle získala oblibu, za jeden z nejlepších výtvorů se dá považovat asi Plymouth Barracuda.
Motor V8 pod kapotou a klasický design a la USA
Nejsilnější verze měla motor Chrysler LA 273 Commando V8 s výkonem 235 koní, ovšem kultovní se stala specifikace Plymouth Hemi Cuda s osmiválcem Hemi o výkonu 425 koní. Dnes na Plymouth člověk v podstatě ani nenarazí, automobilka ukončila činnost v roce 2001. Filmová sláva není zárukou prodejnosti nebo dlouhodobé prosperity.
Automobilka DeLorean Motor Company byla založena v roce 1975 a fungovala krátce, do roku 1982. Zakladatel John DeLorean měl smělé plány, u těch také ale v podstatě zůstalo. Model DeLorean DMC-12 se proslavil ve filmu Návrat do budoucnosti, fantastický design a futuristické dveře ve stylu křídel dodnes budí obdiv. Ale špatný motor s vysokou cenou byly překážky, které zákazníci nehodlali akceptovat.
Z vojenského speciálu k obřímu elektromobilu
Poměrně krátce na trhu existovala jiná americká značka, Hummer, spadající pod divizi General Motors – GMC. Vznikla v roce 1992 a za dobu své existence vyprodukovala pouze tři modely. Tím prvním byl ikonický Hummer H1, vzniklý „zcivilněním“ vojenského speciálu HMMWV, přezdívaného Humvee. Jako zajímavost lze uvést to, že k jeho vzniku přispěl značnou měrou známý herec a tehdejší kalifornský guvernér „Arnie“ Schwarzenegger, který tak dlouho naléhal, až se mu to povedlo.
Také si hned dva pořídil. Za obchodně nejúspěšnější lze však považovat Hummer H2. Svého času se tyto vozy dovážely i k nám, méně či více oficiální cestou. Nejmenší H3 si asi na našem trhu získal největší oblibu. Větší H2 měl pod kapotou 6,2litrový osmiválec s výkonem 398 koní a byl více než schopný v terénu.
Doba však obludám tohoto typu přestala fandit. Značka ukončila produkci modelů se spalovacími motory v roce 2010, dnes však pokračuje s velkým elektromobilem Hummer EV, se kterým sklízí nemalé úspěchy. Závěrem pak zmínka o jiné americké značce, a tou je Oldsmobile. U nás prakticky neznámá značka, v USA naopak tradiční. Šlo o jednu z nejstarších značek na světě, založenou už na konci devatenáctého století.
Za klasický se dá označit Oldsmobile 442 z let 1964 až 1987. Osmiválec s výkonem 370 zákazníci milovali. Během výroby přišla značka s řadou prvenství a s mnohým uvedení inovativních systémů, ani to ji však nedokázalo uchránit před zánikem. V roce 2004 byl vyroben poslední automobil značky Oldsmobile a jedna z tradičních automobilek zanikla.
Co vy, znáte nějakou automobilku, která už neexistuje?
Porsche
|
PŘEČTENÍ: 45066
PŘEČTENÍ: 41614
