Automobilky vznikají a automobily zanikají. Nové značky přicházejí zejména z Číny, ovšem končit bude asi americká klasika.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
Když se řekne Chrysler, většině z nás se vybaví pořádný kus amerického železa, chrom, osmiválec pod kapotou a pocit, že svět je ještě v pořádku. Jenže teď to vypadá, že tahle legenda, která přežila už tolik krizí, by mohla být na pokraji dalšího – a tentokrát možná i posledního – velkého pádu. Co se vlastně děje? Chrysler, značka, která kdysi patřila mezi velkou trojku v Detroitu a jejíž jméno bylo synonymem pro americkou automobilovou hrdost, se v posledních letech dostává do titulků spíš kvůli problémům než kvůli novým modelům.
Z velké trojky už žije de facto jen Ford, GM je mimo. A Chrysler?
Jistě, není to poprvé, co Chrysler balancuje na hraně propasti. Vzpomeňte si na devadesátá léta, kdy se automobilka zachraňovala spojením s Daimlerem, nebo na rok 2009, kdy ji před bankrotem zachránila až federální vláda. Jenže teď je situace jiná. Chrysler je dnes součástí koncernu Stellantis, po sloučení s Fiatem. A právě v rámci tohoto gigantu se Chrysler ocitl v roli, která rozhodně není záviděníhodná. Zatímco jiné značky pod křídly Stellantisu chrlí novinky, elektrifikují, inovují a bojují o zákazníky, Chrysler působí spíš jako tichý příbuzný.
Neviditelný host, kterého si na rodinné oslavě všimnete jen proto, že sedí v koutě a mlčí a vy mu zakopnete o nohy. Rychle teď řekněte poslední novinku značky. Těžké, že? Posledním skutečně novým vozem byla Pacifica, která se na trh dostala v roce 2016. V roce 2021 koncern Stellantis oznámil, že do roku 2028 přejde na elektromobilitu. Jak? Konkrétní kroky stále nejsou jasné. S problémy se nepotýká jen samotný Chrysler, ale i jeho mateřská společnost.
V první polovině roku 2024 zaznamenala společnost Stellantis dramatický pokles čistého zisku o 48 procent na 5,6 miliardy eur. Velký pád. Tržby klesly o 14 procent, zejména v USA. A Spojené státy jsou pro značku nejdůležitější trh. Ve třetím čtvrtletí zisky v Severní Americe dokonce klesly o 20 procent. Maloobchodníci a akcionáři jsou nespokojeni, američtí maloobchodníci v otevřeném dopise kritizují strategii společnosti. Nedivím se.
Kdo nemá elektromobil, stagnuje. Kdo nemá žádné auto, zmizí
Už také padla ne rozhodnutí, ale silná slova. Generální ředitel koncernu, Carlos Tavares, již „své“ značky varoval s tím, že pokud se jim nepodaří vygenerovat dostatečnou hodnotu, „budou učiněna rozhodnutí“. To nebude snadné, je tady čtrnáct značek v rámci portfolia skupiny, a ne všem se daří. Jako Chrysleru. Doba, kdy lidé milovali americké klasické vozy, je tedy definitivně pryč. A nikdy se už nevrátí, myslet si cokoli jiného by bylo lhaním do vlastní kapsy.
Nemyslím doba, kdy někoho napadlo dát do laminátového sporťáku obří motor z dodávky. A pak to začít vyrábět a prodávat. Narážím na zlatou dobu Chrysleru. Automobilka Chrysler byla založena v létě roku 1925, a tak letos slaví kulaté, to nejkulatější výročí. Sto let. Všechno to začalo s Walterem P. Chryslerem, mužem, který měl odvahu postavit se Fordu i General Motors a v roce 1925 založil vlastní automobilku. A ne, nebyl to žádný naivní snílek.
Už první model Chrysler Six z roku 1924, ano, ještě před oficiálním vznikem firmy, ukázal, že tady se bude hrát na kvalitu, výkon a technické vychytávky. Chrysler byl inovátor, v roce 1934 přišel s modelem Airflow, který byl první sériově vyráběný aerodynamický vůz na světě. Po sto letech po inovaci ani stopy. Je smutnou otázkou, jestli záhy po stých narozeninách nepřijde definitivní pád a konec. Zatím to tak bohužel spíše vypadá.