Je to asi dva roky, co jsme psali článek na téma rozbitého telefonu. A proč ho řidiči v autě vozí. Teď je velmi dobrý důvod se k tématu vrátit a za chvíli vám prozradím proč. Téma je tedy jasné. Řidiči, kteří vozí v autě rozbitý mobilní telefon. O co že to jde? O snahu, aby se tito výtečníci vyhnuli pokutám a trestným bodům. Případně získali neoprávněné finanční náhrady od pojišťoven. Tento trik je založen na dvou základních scénářích, oba jsou na hraně zákona, pokud nejsou přímo nelegální. Což tedy jsou.

Pojistné podvody jsou staré jako samotné pojištění a pojišťovny

Prvním důvodem, proč někteří řidiči schválně vozí v autě poškozený mobilní telefon, je výmluva před policií. Pokud je řidič zastaven za podezření z telefonování za jízdy, tvrdí, že telefonovat nemohl, protože jeho mobil je nefunkční. Takový řidič obvykle ukáže policistům poškozený přístroj a argumentuje tím, že s ním nemohl mluvit, protože je evidentně nepoužitelný. Poměrně naivní snaha obejít zákon. Tato taktika má mezery, zejména pokud má policie v rukou kamerový záznam, který jasně prokazuje, že řidič skutečně telefonoval.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Na základě takových důkazů je výmluva s rozbitým telefonem snadno a rychle vyvrácena. Pokutě i trestným bodům se řidiči nevyhnou. Druhým důvodem, proč někteří řidiči mají v autě rozbitý telefon, je jeho zneužití při dopravní nehodě. V případě kolize se snaží řidiči namluvit pojišťovně, že při nehodě došlo k poškození jejich mobilního telefonu. A požadují jeho náhradu v rámci pojištění. Tento trik je často spojen s dalšími podvodnými praktikami. Podvodníci kromě mobilního telefonu záměrně vozí v autě i jiné poškozené předměty.

Nechávat doklady v autě za stínítkem je chyba. Pojištění v ten moment přestává platit v plném rozsahu

Například umělecká díla nebo jiné cenné věci. Pokud dojde k nehodě, snaží se tito řidiči tvrdit, že tyto věci byly zničeny nebo poškozeny při dané kolizi. Chtějí zaplatit za věci, které byly ve skutečnosti rozbité už před nehodou. Tento postup je klasickým příkladem pojišťovacího podvodu. Který není nový – byl znám už před mnoha lety a používal se i v dobách před sametovou revolucí. Takové praktiky však nejsou legální a jsou považovány za pokus o neoprávněné obohacení na úkor pojišťovny.

Nárokovat si a žádat neprávem pojistné plnění je podvod

Pojišťovny nejsou bezbranné a mají své vlastní mechanismy, jak takové podvody odhalit. Třeba specializované týmy odborníků, kteří analyzují jednotlivé případy a hledají nesrovnalosti v tvrzeních klientů. Pokud je podvod odhalen, mohou být následky pro řidiče velmi závažné. Hrozí nejen pokuty, ale v některých případech i trestní stíhání. Zákon v takových případech může být nekompromisní a řidiči, kteří se snaží pojišťovnu obelstít, mohou skončit s daleko většími problémy, než původně očekávali. Podvod je podvod.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Tak a teď k tomu, proč téma znovu otevírám, co je nového. Nového je to, že se nám do redakce ozval člověk, jemuž budeme říkat z pracovních důvodů třeba Michal. Přál si, aby jeho totožnost zůstala v anonymitě. Přestože „už je to promlčené“. Pan Michal je, jak to říct slušně, profesionální podvodník a zloděj. Tak to je. Ozval se do redakce s tím, že má zkušenosti s pojišťovacími podvody. Osobní zkušenosti.

Podvody s rozbitými mobilními telefony skutečně nejsou ojedinělým jevem a pan Michal má dlouholetou praxi. „Nejdříve bych chtěl říct,“ začal pan Michal, „že vše, o čem budu mluvit, je promlčené.“ Zákon se na to dívá jasně. V případě trestného činu podvodu se odvozuje promlčecí doba dle způsobené škody a výše hrozícího trestu v několika úrovních. „Dělal jsem to, že jsem žádal po pojišťovně náhradu škody,“ pokračuje pan Michal. „Měl jsem dobrou pojistku,“ říká podvodník, „v autě jsem vozil cennosti a čekal jsem na příležitost.“

Podvodník šel nehodám naproti, viníkem byl ale vždy někdo jiný

Michal pracoval jako automechanik na volné noze. Koupil vždy auto prémiové třídy, po nehodě, za pár korun. A pak jezdil na místa, kde věděl, že je nejasná dopravní situace. „Typicky přednost zprava,“ vysvětluje Michal. „Měl jsme místa, kde jsem věděl že mi někdo dřív nebo později nedá přednost.“ Nebo kromě přednosti zprava také Michal čekal tam, kde mu mělo dát přednost auto, které zahýbalo v protisměru. Michal mi popsal přesně koncept, o podobné křižovatce jsme na AutoŽivě kdysi psali, tak sem dám odkaz, kde Michal číhal.

Typ křižovatky, na kterém chybuje 7 z 10 řidičů. Nedokáží si vybrat pruh pro správné odbočení

„Když došlo k nehodě, bylo poškozeno jak mé drahé auto, tak i věci, které jsem měl uvnitř, vždy to byl nějaké drahý, ale rozbitý mobil“, pokračuje Michal. „Pokaždé jsem volal policii, ta vše vyšetřila, vždy šlo o vinu toho druhého.“ Tak podle Michala nevzniklo nikdy podezření, že by to byl pojistný podvod. „Riskem bylo, že to do mě někdo napálí tak, že se mi něco stane,“ prozradil Michal. Ale i na to byl připravený.

„Naštěstí se mi nikdy nic závažného nestalo,“ vypráví dál podvodník, „ale měl jsem i životní pojištění, se slušným plněním v případě zranění.“ Takže když došlo k nehodě, spěchal Michal k lékaři, simuloval bolesti hlavy (protokol od policie měl). Takže pojišťovna platila značnou kompenzaci za fiktivní zranění. Pak platila za poškozené auto. A v neposlední řadě platila za „drahé“ věci, které se rozbily při nehodě.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

„Měl jsem to promyšlené, jednotlivé pojistky jsem měl u různých pojišťoven,“ říká Michal. „Tak, abych nepůsobil moc nápadně.“ Pak se Michal auta zbavil, znovu ho přelakoval a jako nebourané prodal za podbízivou cenu. A tak pořád dokola. Upřímně, jsem rád, že Michal prohlásil, že je vše promlčené, a nemám tedy povinnost nic hlásit. Takové chování je mi odporné. Ne že bych nějak cítil lítost vůči pojišťovnám. Naopak. Jde o vydřidušské instituce. Ale podvody obecně se mi příčí. Co si o Michalovi myslíte vy?