Čtyři rozšířené benzinové motory z běžných ojetin mají zdokumentované konstrukční slabiny, které se právě teď projevují naplno. Účet může přesáhnout hodnotu celého vozu.
Peugeot 308 za 150 tisíc korun v bazaru. Ford Focus za 120 tisíc. Honda Civic za dvě stovky. Běžná auta, běžné ceny, nic exotického. Jenže pod kapotou těchto konkrétních kusů může tikat problém za čtvrt milionu, nebo víc. Čtveřice malých přeplňovaných motorů, které automobilky před lety představily jako moderní, úsporné a tiché, se v roce 2026 ocitá v nejrizikovějším věku. Jsou ve druhé, třetí ruce, často bez kompletní servisní historie, a jejich konstrukční slabiny už nelze přehlížet. Nejde o jednu společnou vadu. Každý z těchto motorů má svůj vlastní způsob, jak zruinovat rozpočet.
Čtyři motory, čtyři různé cesty k drahé opravě
PSA/Stellantis 1.2 PureTech (řada EB) trpí dvěma oficiálně uznanými problémy: předčasnou degradací rozvodového řemenu běžícího v olejové lázni a nadměrnou spotřebou oleje. Nejde o totéž, první závada hrozí přeskočením nebo přetržením řemenu a zničením motoru, druhá postupně poškozuje vnitřní části. Motor se montoval do Peugeotů 208, 308, 2008, 3008, Citroënů C3, C4, C4 Picasso i vozů DS. Problém s řemenem se podle podmínek Stellantisu týká i generací vyráběných do června 2022, zvýšená spotřeba oleje pak aut vyrobených až do února 2023.
Ford 1.0 EcoBoost starší generace (2012–2018) sdílí s PureTechem princip řemenu v oleji. Ford ho sám v technických specifikacích označoval jako „low friction Belt-in-Oil“. Automobilka v rámci bezpečnostního svolávání 23S64 připustila, že selhání řemenu olejového čerpadla může vést k poškození celého motoru. Koncový scénář? Výměna kompletní motorové sestavy. Tento motor poháněl statisíce Fiest a Focusů po celé Evropě.
Renault 1.2 TCe (kód H5Ft) má problém jinde: v degradaci ventilů a nadměrné spotřebě oleje, která vede k olejovému hladovění a zadření motoru. Francouzský spotřebitelský magazín Que Choisir zdokumentoval faktury za výměnu motoru dosahující 10 000 eur, v přepočtu přes 250 tisíc korun. L’Argus navíc pracuje s interní poznámkou Renaultu z února 2016, která mechanismus degradace popisuje. Značka přesto reagovala spíš individuálními příspěvky než plošnou akcí. Motor sdílely Renault, Dacia, Nissan i Mercedes Citan.
Honda 1.0 VTEC Turbo (P10A2) z Civicu desáté generace má podle L’Argusu konkrétní technickou příčinu potíží: špatně odjehlenou hnací řemenici, která urychluje opotřebení rozvodového řemenu. Úlomky mohou ucpat mazací okruh a poškodit turbo i samotný motor. Honda podle stejného zdroje prodloužila krytí o tři roky nebo 128 000 km, ale oficiální veřejné vyjádření automobilky k plnému rozsahu problému naše rešerše nedoložila.
Proč právě teď a proč právě tato auta
Společný jmenovatel není náhoda. Všechny čtyři motory vznikly v éře agresivního downsizingu, tedy nahrazování větších atmosférických jednotek malými přeplňovanými tříválci a čtyřválci s přímým vstřikem. Cíl byl jasný: nižší emise CO₂, nižší spotřeba, lepší čísla v homologačních testech. Ford snižoval tření řemenem v oleji, PSA nahrazovalo těžší čtyřválce lehčím tříválcem, Renault explicitně propagoval snižování vnitřního tření.
Jenže právě tato honba za účinností zmenšila konstrukční rezervu. Motory se staly citlivějšími na kvalitu oleje, dodržování intervalů a konkrétní provozní podmínky. A právě v roce 2026 jsou auta s těmito motory, vyrobená převážně mezi lety 2012 a 2018, v rukou majitelů, kteří často nemají kompletní servisní historii, jezdí na nejlevnější olej a servisní interval berou jako doporučení.
Co mohou majitelé a kupci udělat
U PureTechu je situace paradoxně nejpřehlednější. Stellantis spustil v květnu 2025 evropskou kompenzační platformu a nabízí rozšířené krytí až na 10 let nebo 180 000 km. Podmínkou je dodržení předepsané údržby s maximálním zpožděním tří měsíců. Kdo zaplatil opravu mezi lednem 2022 a prosincem 2024, může žádat o kompenzaci. Včasný preventivní zásah na rozvodech tu ještě dává smysl.
U ostatních tří motorů je obrana složitější:
- Ford 1.0 EcoBoost – plošná evropská servisní akce srovnatelná s PureTechem není veřejně doložená. Jediná jistota je ověření VIN u autorizovaného servisu Ford a kontrola, zda se na konkrétní kus vztahuje svolávací akce nebo technická úprava.
- Renault 1.2 TCe – klíčové je hlídat spotřebu oleje, ne čekat na rozvodový interval. Pokud motor spotřebovává olej nad normu, ztrácí výkon nebo je hlučný, je to varovný signál. Plošné „otevřené dveře“ od Renaultu naše rešerše nedoložila.
- Honda 1.0 VTEC Turbo – ověřit, zda byla vyřešena vadná řemenice a provedena úprava rozvodů. Prodloužené krytí existuje, ale informace pochází z francouzského L’Argusu, ne z oficiální komunikace Hondy.
Na co se dívat v bazaru
Kdo dnes kupuje ojetinu v segmentu kompaktů a malých SUV, na tyto motory narazí běžně. Na Sauto je aktuálně přes 900 Fordů Focus a přes 600 Peugeotů 308, mezi nimi kusy s 1.0 EcoBoost a 1.2 PureTech. Aktivní inzeráty existují i pro Civic 1.0 VTEC Turbo.
Kontrolní seznam před koupí je jednoduchý:
- Přesné motorové označení ve velkém technickém průkazu a servisních fakturách
- Rok výroby – těžiště rizika je 2012–2018, u PureTechu až do 2022/2023
- Kompletní servisní historie s doklady o provedených úpravách nebo servisních akcích
- Studený start – poslouchat hlučnost, sledovat kouřivost, ptát se na spotřebu oleje
- VIN ověření u autorizovaného servisu příslušné značky
Kdo už takové auto vlastní a zvažuje prodej versus preventivní opravu, měl by počítat jednoduše: kde existuje doložitelná úprava nebo nárok na krytí, má smysl opravit. Kde chybí servisní historie a motor už vykazuje příznaky, přesvědčí případného kupce jedině jasný papír. Slib „zatím to jezdí“ dnes nestačí nikomu.
Účet za éru downsizingu
Nejde jen o čtyři špatné motory. Je to vzorec. Automobilky v honbě za emisními limity a laboratorními čísly zmenšily bezpečnostní rezervy natolik, že účet nakonec zaplatil ten, kdo si koupil pětiletou ojetinu v dobré víře. Renault měl interní dokument o problému už v únoru 2016. Stellantis spustil kompenzační platformu až v květnu 2025. Mezi těmito dvěma daty jsou tisíce majitelů, kteří zaplatili opravu z vlastní kapsy, někdy za cenu, za kterou si mohli koupit celé auto znovu.
