Stavba velmi drahá, stojí miliardy. Skutečně se to vyplatí jen proto, že tam poletuje vzduchem malý pták a laně chodí do studánky pít?
Vlastně je to velmi dobrý nápad. Takový umělý tunel. Chápu, že to něco stojí, ale co, u nás už do dálničních systému padlo tolik peněz, které ve výsledku skončily kdesi na soukromých účtech, že to je asi jedno. V redakci AutoŽivě se nám to ale líbí, dálnice, která se na nejcitlivějších místech schová pod střechu. Dovolí přírodě dýchat, zatímco provoz plyne svým tempem. Možná to zní jako sci‑fi. U Bzence a Rohatce už to dostává velmi konkrétní obrysy. Ředitelství silnic a dálnic posouvá přípravy dvojice úseků D55 směrem k realizaci a na stole je nyní nejen harmonogram, ale i vizuálně působivá ukázka.
Člověk se musí chovat tak, aby příroda trpěla co nejméně
Vizualizace toho, jak bude vypadat překrytí trasy tam, kde se potkává dopravní tepna s jedinečným přírodním územím. Některé stavby se u nás táhnou příliš pomalu, ano. Ale tady je dobré připomenout, že nejde o rutinní zářez do krajiny. Nýbrž o mimořádně náročnou kombinaci inženýrství a ohledu na prostředí, které v Evropě nemá mnoho srovnatelných parametrů. Z celkových téměř 14 kilometrů plánované dálnice připadne necelých 12 kilometrů na galerijní překrytí. Tedy takovou „střešní“ nadstavbu, která z provozu dělá v citlivých úsecích tichého souseda. Pokud jste někdy jeli po nových cestách Alp, víte, o čem je řeč.
Efekt je podobný, auta jedou, ale navenek se mnohé utlumí. HBH Projekt právě zveřejnil video s vizualizací úseku Bzenec – Bzenec‑Přívoz, kde samotná překrytá část dosáhne 2 208 metrů. A to už je slušné číslo, když si představíte, že v rámci celého souboru úseků přes chráněné území jde o jedny z nejsložitějších míst celé D55. U Bzence už v srpnu odstartoval tříletý představební hydromonitoring. Jde o důsledné měření a vyhodnocování vodních poměrů, aby stavba ani provoz nenarušily hydrologickou dynamiku krajiny. Druhý úsek, Bzenec‑Přívoz – Rohatec, je naproti tomu v intenzivní majetkoprávní a inženýrské přípravě.
Jde vlastně o jakýsi tunel, který odcloní komunikaci od okolí
Tahle slova sice znějí suše, ale praxe ukazuje, že právě v nich se rozhoduje, zda se stavba vyhne zbytečným průtahům. A co přesně vlastně vznikne? Konstrukce překrytí bude tvořena betonovým skeletem, který shora uzavřou betonové desky. Nejde tedy o tunel v klasickém slova smyslu, ale o masivní galerii s jasně definovanou nosnou i ochrannou funkcí. Otvory ve střešních panelech dostanou polykarbonátové světlíky. Praktický detail, který zajistí denní světlo a zlepší orientaci i pocitový komfort, přestože stále mluvíme o kryté komunikaci. Prostory nad svodidly doplní železobetonové panely odolné nárazům a protihlukové panely. To není nadstandard, ale nutnost, pokud má kryt nejen chránit okolí, ale i splnit přísnou bezpečnostní logiku provozu.
Vnější stěna překrytí pak bude mít ve spodní části protihlukové panely a v horní žaluziové prvky proti oslnění okolního prostoru v noci. Když si představíte dlouhý světelný had aut po rovinách Podluží, je jasné, proč tenhle detail nesmí chybět – světelný smog je v chráněných oblastech problém a zde se řeší přímo konstrukčně. Prakticky hezká vychytávka navíc. Žaluzie doplní ocelová síť proti nárazům ptáků.
V místě žijí vzácné živočišné druhy a je třeba je neohrozit
Kdybych měl jeden detail vyzdvihnout jako symbol celého řešení, je to právě tahle síť – jemná, ale účinná, říká, že vidíme i za roh a že prioritou je soužití dálnice s avifaunou, ne její přebití. A tady se dostáváme k důvodu, proč je vůbec tak složité tenhle kus D55 postavit tak, aby splnil všechno, co má. Trasa prochází ptačí oblastí Natura 2000 Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. To není „jen“ zelená plocha na mapě. Jedná se o živý biotop, kde se vyskytují druhy, které jinde už pomalu mizí.
Dokumentace EIA uvádí dudka chocholatého, bukače velkého, motáka pochopa, slavíka modráčka, lelka lesního nebo strakapouda jižního. Když si to přeložíte do běžného řidičského světa, znamená to: jestli má stát dostat přes tenhle kousek Moravy páteřní tah, musí se podřídit pravidlům hráče, který tu byl dřív, přírody. Nejsem žádný fanatický ekolog se zeleným mozkem. Ale přírodu mám rád a respektuji ji. Takže souhlasím. Co na to říkáte vy, jaký je váš názor? Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Za mě to všechno dává smysl, protože bez respektu k území by byla jakákoliv dopravní výhra dočasná a s vysokými externalitami.
Zahájení stavby za necelé tři roky a dokončení v roce 2031
Technická skladba samotných staveb je úměrně ambiciózní. Úsek Bzenec – Bzenec‑Přívoz počítá se dvěma ekodukty, dvěma mosty na dálnici a jedním mostem nad dálnicí. Celkově 31 stavebních objektů. Je zjevné, že se nebude „jen“ klást asfalt mezi dvěma náspy. ŘSD dnes pracuje s variantou zahájení v roce 2028 a dokončením o tři roky později, tedy v roce 2031. Předpokládaná cena? 4,6 miliardy korun bez DPH. V kontextu šíře opatření to nepůsobí nepřiměřeně, koneckonců, krytá infrastruktura a ekodukty nejsou levným doplňkem, ale integrální součástí projektu.
O kus dál, u úseku Bzenec‑Přívoz – Rohatec, je rozpočet výrazně robustnější. Délka 10,5 kilometru, odhad zhruba 13 miliard korun, a hlavně parametry, které tenhle kus trasy posouvají v přístupu k fragmentaci krajiny o ligu výš. Šest mostů na dálnici, dva nad dálnicí a dokonce 12 ekoduktů. I tady se počítá se startem v roce 2028 a uvedením do provozu v roce 2031. V čem je ten příběh širší? Úseky mezi Bzencem a Rohatcem jsou součástí třinácti staveb, které mají D55 mezi Olomoucí a Břeclaví postupně dotáhnout z papíru do reality.
Přitom nahradit současnou I/55. Ta už podle ŘSD nesplňuje parametry, které dnes na bezpečnou a kapacitně adekvátní infrastrukturu klademe, a kdo I/55 používá, nejspíš to podepíše. Osobně vidím v tomhle projektu cosi průkopnického. Když už se staví dálnice přes citlivé přírodní území, musí se respektovat obce, zvěř i ptactvo. Je třeba dostat se výstavbou dálnic na vyšší úroveň. Konstrukce s protihlukovými stěnami, galerie, světlíky, to není jen technické řešení, ale i závazek vůči krajině a lidem kolem ní. Změna prostředí je dnes za mne už nedílnou součástí infrastruktury.


