EU na poslední chvíli ucukla. Elektromobily zatím povinné nebudou – čeští řidiči můžou slavit

Evropská unie není v posledních letech ničím jiným než synonymem pro přísné regulace a nekompromisní limity. Všichni jsme si už zvykli na to, že Brusel neustále přitahuje šrouby, ať už jde o emise, bezpečnostní prvky, nebo třeba povinnou výbavu. Vnímáme to samozřejmě i my v redakci AutoŽivě. Je tedy až s podivem, že se EU rozhodla zmírnit jednu z těch nejpřísnějších emisních podmínek, které v posledních letech doslova dusily automobilky i samotné řidiče. Když se člověk podívá na to, jak se v posledních letech vyvíjela situace kolem emisních norem, zesmutní. Tlak na výrobce aut je obrovský.

Emise samozřejmě nejsou v pořádku, je třeba ale začít jinde

Evropské automobilky musí respektovat a počítat s přísnými regulacemi a emisními limity ze strany Evropské unie. Nejde to jinak, nejde to obejít. Věc ohledně emisních limitů je pro výrobce automobilů zcela zásadní. Evropská unie stanovila, že emise každého nově vyrobeného vozu musí být nižší než 93,6 gramu CO₂ na jeden ujetý kilometr. Když to nejde, je tady problém. Finanční problém, protože v případě překročení hranice budou muset výrobci automobilů platit pokutu 95 euro za každý gram vyprodukovaného oxidu navíc. Já chápu věc se zátěží ovzduší, planety, životního prostředí. A souhlasím s tím, že je třeba tohle řešit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud už není pozdě a nás nečeká nějaké apokalyptické rozuzlení ve stylu filmu Den, kdy se zastavila země. Jen si myslím, že je třeba to řešit koncepčně. Jsou tady horší zdroje CO2, než jsou auta. Ale to je pořád dokola, zpět tedy k pravidlům EU. Průměrné emise CO₂ pod 93,6 gramů na kilometr pro nově prodávané vozy? To je hodnota, která byla pro mnohé automobilky, zejména ty, které mají v nabídce větší a těžší vozy, téměř nedosažitelná. Určitě bez masivního nasazení hybridních nebo čistě elektrických modelů. A právě tady se začal lámat chleba.

Muž ze Zlínska přišel kvůli WhatsAppu o 2 700 000 Kč. Naletěl podvodné zprávě, která teď chodí téměř všem

udalosti247.cz

2 h

Více než auta škodí ovzduší lodě, letadla, továrny, aglomerace

Zatímco v západní Evropě se elektromobily pomalu, ale jistě zabydlují, v zemích, jako je Česká republika, je situace úplně jiná. Většina z nás stále spoléhá na klasické spalovací motory, ať už benzínové, nebo naftové. Přechod na elektromobilitu je pro mnohé spíš hudbou vzdálené budoucnosti než realitou dnešních dnů. Což je ale v pořádku. Zase bych tady odbočil a zmínil ekologickou náročnost výroby a likvidace elektrických aut i samotnou výrobu elektřiny. Pokud se jádro leckde stalo nepatřičným, viz Německo. Evropská unie si snad konečně uvědomila, že nastolený směr nefunguje. Minimálně ne tak rychle.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Rozhodla se, že v rámci nových pravidel umožní automobilkám větší flexibilitu. Konkrétně jde o to, že výrobci budou moci do svých flotil započítávat i vozy, které sice nesplňují ty nejpřísnější limity, ale zároveň nejsou žádnými „černými ovcemi“. Jinými slovy, pokud automobilka prodá více úsporných modelů, bude si moci dovolit i několik větších a výkonnějších aut, aniž by hned musela platit vysoké pokuty. Řeknu to ještě jinak. Pokud to chápu správně, tak automobilka bude prezentovat a dokladovat splnění emisních limitů jednou za tři roky.

Emise se budou počítat průměrně, jednou za tři roky

Ovšem ne v kontextu jednoho každého auta. Zásadní bude, zda všechny vyrobené automobily v tomto období nepřekračují společný průměr. Pod 93,6 gramu CO₂ se tedy musí dostat celá produkce, v průměru. Zase se zamyslím. Zda to znamená, že automobilka vyrobí hodně hybridů, pár elektrických aut a k tomu jeden sporťák se spalovacím motorem. Anebo bude vyrábět, co umí, to bude také prodávat. Plus bude vyrábět elektrická auta nejlevnější verze, kterými si sníží emisní průměr. Ale bude počítat s tím, že je neprodá. Přičemž jejich cenu zahrne do auta, která reálně prodá. Chci tím říct, že ať bude, co bude, zaplatíme to my, koncoví zákazníci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Buď v nějaké strategii výroby a prodeje, nebo na pokutách za překročení. Tříletý průměr také znamená, že když výrobce nesplní předpisy v jednom roce, nebude muset platit žádné pokuty. Má další dva roky na snížení průměru. Možná si teď někdo klade otázku, jestli to znamená, že se na silnicích opět objeví velké a žíznivé motory, které jsme znali z devadesátých let. Odpověď je jednoduchá. Ne, do těchto časů se už nevrátíme.

Technologie pokročily a i velká SUV dnes dokážou jezdit za rozumnou spotřebu. Navíc automobilky chtějí vydělávat, ne uspokojovat emoce nadšenců a touhy po velkých pohonných jednotkách. Evropská unie tedy svým rozhodnutím snad naznačila, že je připravena naslouchat hlasu trhu a přizpůsobit se realitě. Ale otěže nepovolí, zlaté časy automobilismu už se nikdy nevrátí.