Evropská unie utahuje šrouby kolem stáčení kilometrů u ojetin. Cesta k neprůstřelnému systému je ale složitější, než se zdá.
Kdo sleduje zprávy o digitálních tachografech s GPS a jejich údajném zavedení do všech nových aut od roku 2026, narazí na směs dvou odlišných legislativních příběhů. Jeden se týká profesionální silniční dopravy a už běží. Druhý míří na trh ojetin a teprve čeká na schválení. Rozdíl mezi nimi je zásadní, a pro českého kupujícího ojetiny rozhodující.
Smart tachograf: pro kamiony, ne pro rodinná auta
Smart tachograf verze 2 je palubní zařízení, které zaznamenává časy řízení, přestávky a odpočinky řidiče, ukládá polohu vozidla pomocí satelitní navigace a od druhé generace automaticky zapisuje přejezdy hranic. Slouží ke kontrole pravidel profesionální dopravy, a právě tam má svůj zákonný rámec.
Termíny jsou odstupňované:
- Od srpna 2023 je smart tachograf v2 povinný pro nově registrovaná vozidla v jeho působnosti.
- Od srpna 2025 se v mezinárodní dopravě v EU vyžaduje verze 2.
- Od 1. července 2026 se povinnost rozšiřuje na lehká užitková vozidla o hmotnosti 2,5–3,5 tuny v mezinárodní dopravě za úplatu.
Na běžná osobní auta se tato povinnost nevztahuje. Podle oficiální stránky Evropské komise jde o nástroj pro vybraná užitková a nákladní vozidla, ne o univerzální „čip pro každého“. Přechod mezi verzemi karet a zařízení se navíc řeší až do roku 2028, takže ani v profesionální dopravě nejde o jednorázový přepínač.
Co se chystá pro trh ojetin, a co zatím chybí
Samostatný příběh začal 24. dubna 2025, kdy Evropská komise představila revizi takzvaného Roadworthiness Package. Návrh počítá s tím, že členské státy budou zapisovat kilometry do národních databází a sdílet je přes hranice, právě proto, aby se při přeregistraci dovezeného auta nedala historie jednoduše „ztratit“.
Jenže v červenci 2026 je tento návrh stále ve fázi legislativního projednávání. Podle legislativního spisu Evropského parlamentu čeká na první čtení. Není schválen, nemá finální podobu a nemá pevné datum účinnosti.
Komise sama zdůvodňuje potřebu revize tím, že pravidla z roku 2014 zastarala, vozový park stárne a stávající postupy nedostatečně řeší přeshraniční spolupráci i vymáhání. Manipulaci s odometrem výslovně označuje za problém, který vyžaduje modernější datové nástroje. Směrnice 2014/45/EU sice ukládá záznam kilometrů při periodické technické kontrole a elektronické uchování výsledků, ale sdílení mezi státy je dosud slabé.
Právě tady leží jádro problému. Tvrzení, že „od roku 2026 bude v každém novém autě neměnný GPS tachograf“, směšuje dvě věci: platný předpis pro profesionální dopravu a teprve navrhovanou evidenci pro běžná auta. Tlak na stočené dovozy skutečně poroste, ale ne kvůli jednomu novému zařízení, spíš kvůli hustší evidenci a sdílení dat.
Český stav: co už funguje a kde jsou mezery
V Česku existuje státní služba Kontrola tachometru provozovaná Ministerstvem dopravy. Po zadání VIN zobrazí přehled stavů kilometrů zaznamenaných při technických kontrolách (STK) a měření emisí (SME). Přihlášení není potřeba, služba je dostupná i přes Portál občana, který na ni přesměrovává.
Má ale dvě podstatné slabiny. Za prvé: sama upozorňuje, že zobrazené hodnoty mají informativní povahu a nemusí odrážet skutečný aktuální stav. Za druhé, a to je pro kupujícího dovozu klíčové, ministerstvo už při spuštění služby v roce 2015 výslovně upozornilo, že u nově dovezených ojetin nemusí být kilometry v domácí databázi vůbec k dispozici, pokud auto ještě neprošlo českou technickou kontrolou.
Přeshraniční historii dnes částečně suplují komerční VIN služby. Cebia skládá reporty z tuzemských i zahraničních zdrojů, carVertical uvádí přes tisíc zdrojů ve více než čtyřiceti zemích. Obě firmy ale samy přiznávají limity: dostupnost dat závisí na zemi, modelu a zdrojových partnerech. Nejde o oficiální unijní kanál a žádná z nich nemá pravomoc zdrojová data nezávisle měnit.
Podle firemních dat Cebia má stočený tachometr zhruba třetina aut, která si jejich klienti v Česku prověřují. Je potřeba zdůraznit, že jde o firemní vzorek, ne o celotržní statistiku, ale i tak ukazuje rozsah problému. Průměrné stočení se pohybuje kolem 100 tisíc kilometrů a uměle navyšuje cenu vozu odhadem o 20 %.
Jak si ověřit kilometry ještě před podpisem smlouvy
Pro kupujícího ojetiny v roce 2025 i 2026 platí jednoduchý postup:
- Vyžádat VIN od prodejce ještě před osobní prohlídkou.
- Prověřit státní Kontrolu tachometru, která zobrazí záznamy z českých STK a SME.
- U dovozu přidat komerční VIN report (Cebia, carVertical nebo jiný), který pokryje zahraniční historii tam, kde státní databáze končí.
- Porovnat kilometry s fakturami, servisní knížkou a inzerční historií vozu.
- Doplnit fyzickou prohlídku, protože opotřebení pedálů, volantu a sedadla prozradí víc než číslo na displeji.
Státní služba je zdarma a nevyžaduje registraci. Komerční reporty stojí řádově stovky korun a mají smysl hlavně u dovozů nebo u aut s podezřele nízkou cenou.
Co od nové regulace čekat, a co ne
Pokud návrh Komise projde legislativním procesem, největší reálný posun pro český trh ojetin nepřinese „čip v každém autě“. Přinese ho schopnost spojit české a zahraniční kilometrové záznamy do jedné dohledatelné historie. Právě tam je dnes nejslabší místo celého systému, a právě tam dnes podvodníci operují nejsnáze.
Podle nás se dá čekat, že auta s hustou doložitelnou historií kilometrů, servisu a původu si udrží cenovou prémii, zatímco uměle nadhodnocené kusy se stočeným tachometrem budou na trhu hůř prodejné. Ani budoucí systém ale nebude neprůstřelný, jeho důvěryhodnost bude vždy záviset na tom, kolik záznamů o konkrétním autě reálně vzniklo a jestli jsou dostupné přes hranice.
Obcházení bude těžší a snáze dohledatelné tam, kde vzniká víc záznamů. To není totéž co „nemožné“. Ale pro českého kupujícího, který dnes stojí před dovozovou ojetinou s podezřele nízkým nájezdem, je i tohle posun správným směrem.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9392
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9461
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7147
