Od začátku letošního roku platí v Evropě nové emisními limity pro automobily, v rámci nichž došlo k takovému zpřísnění limitu pro oxid uhličitý, že jejich dosažení je pro klasické spalovací motory téměř nesplnitelné. Jedná se tak o další krok, který by měl ještě více přinutit automobilové společnosti k tomu, aby svou výrobu přeorientovaly směrem k ekologičtějším alternativním vozům.

ZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Automobilky s klasickými vozy limity nesplní

Nové automobily by neměly v průměru vypouštět více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr, dosud činil limit 120 gramů, došlo tak k jeho zpřísnění téměř o čtvrtinu. Zavedení tohoto emisního limitu je zároveň určitým prvním krokem, který je spojený i s budoucí normou Euro 7. Za pět let, tedy v roce 2025, by mělo dojít k dalšímu zpřísnění a o pět let později znovu. Evropské unie totiž chce, aby byl podíl elektromobilů na všech prodaných vozidlech do roku 2030 alespoň třetinový. Tento plán jde ruku v ruce se snahou Evropské unie o to, aby se celkově hodnoty zplodin a skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 snížily o šedesát procent. Tento plán byl již schválen Evropským parlamentem.

ZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Neohrozí příliš přísné limity křehkou ekonomiku?




Emisní limity se samozřejmě nebudou týkat pouze automobilového průmyslu, ale také dalších odvětví, zejména uhelných elektráren, které se na znečišťování ovzduší i přes jejich modernizaci stále poměrně zásadně podílejí. Zatímco státy západní a severní Evropy limity navržené Evropskou komisí schválily, státy střední a východní Evropy, tedy včetně České republiky, je považují v souvislosti s jejich očekávanými negativními dopady na ekonomiku za příliš přísné. Nyní se navíc objevují rovněž určité obavy, zda snaha o zredukování zplodin tak radikálním způsobem nebude pro jednotlivé státy představovat přílišnou ekonomickou zátěž také v souvislosti s nejistou a těžkou situací způsobenou epidemií koronaviru.