Zdálo se, že na konci spalovacích motorů všichni proděláme. To je však jen zdání. Úzká skupina firem naopak díky EU královsky vydělá. Za peníze nás všech.
Ačkoli ještě nemáme ani rok 2025, jsem již osobně opravdu zvědav na to, jak dopadne celá anabáze se zákazem spalovacích motorů v roce 2035. Podstatně dřív, již v roce 2026 nás navíc čeká revize tzv. Green Dealu, kdy se znovu rozhodne, jak to vlastně s celým slavným zákazem bude. S ohledem na situaci ohledně prodejů (přesněji řečeno neprodejů) elektromobilů v posledních měsících se možná dočkáme zajímavých rozuzlení. A německé Porsche se navíc, jako vždy, pojistilo dopředu. Pojďme se na to podívat společně.
Brusel jako ideální místo na „přisátí se k penězovodům”
A protože tento článek pojednává převážně o ekologii a tzv. Greendealu, rozhodl jsem se jej celý pojmout v přírodním, lesnatém a pařičně zeleném duchu. A doprovodit jej mými fotografiemi z jedné výpravy s foťákem, kdy se mi podařilo zachytit samici divokého prasete i s její čerstvou a početnou rodinkou. A kdož moje články čtete, víte, že taková fotka tady není náhodou. Samozřejmě, že ne. Přisátí malých selat na jejich maminku a sání blahodárného mléka (a živin) má totiž s Bruselem a Evropskou unií nečekaně mnoho společného.
Pochopitelně, v případě Bruselu nejde o mateřské mléko, kolostrum a živiny nutné k vývoji organismu, ale jde jedině a pouze a peníze. V Bruselu jich je stále dost pro všechny možné „zájmové skupiny”, které toho neváhají také patřičně využívat. Přičemž spojení „zájmové skupiny” je neuvěřitelně roztomilá češtinářská hříčka a roztomilý eufemismus pro podstatně drsnější pojmenování: lobbisté, zákulisní hráči, spekulanti a lidé zcela bez charakteru, zato celý život lačnící po penězích.
Ti všichni si z Bruselu a orgánů Evropské unie udělali podobnou „dojnou bachyni”, jaká je na mých fotkách. Jen s jedním nepatrným rozdílem: Zatímco samice divokého prasete „jede zcela za svoje”, a dává jen to, co někde po lese byla schopna sehnat a zpracovat, v Bruselu se vesele rozdávají peníze, jenž do společné kasy dáváme my všichni, v podobě i té nejposlednější daně z posledního (notně tvrdého) rohlíku v Lidlu. Ekonomika EU je extra složitý mechanismus, nicméně nejlépe jej vystihuje jedno slovo: společné.
EU má fungovat na společných principech, na solidárnosti, spolupráci. Opravdu vždy?
Společné peníze, společné daně, společné zisky i společné ztráty. I společné restrikce. A tady bude možná onen zakopaný pes. Napadlo vás někdy se zamyslet, kdo vlastně vydělá na zákazu spalovacích motorů v roce 2035? Někdo pravděpodobně ano, tento svět je tak postavený, že věci se dělají proto, aby se na nich vydělávalo. Dělat něco bez toho, aniž by k tomu „byl součet”, nedává moc logiku, jak říkával už můj dobrý přítel František. Takto jeden z našich nejúspěšnějších podnikatelů posledních 30 let.
A jsem bez iluzí, že u takto velké akce, která ovlivní minimálně desítky milionů lidí (!!!) v Evropě by někde nebyl někdo, kdo na tom míní vydělat. Velmi hodně vydělat. A nemusíte mít zrovna diplom z magie na univerzitě v Bradavicích a Harryho Pottera i s Hermionou jako spolužáky, abyste tohle dokázali rozklíčovat. I bez kouzel. Ano, na zákazu spalovacích motorů masivně vydělají energetické a elektrárenské kolosy. Neb na co jiného chcete v roce 2035 jezdit, než na elektřinu?
Na Greendealu a konci spalovacích motorů někdo absurdně vydělá
Jenže, v tom případě se celá operace, o jejíž finanční, technické a sociální náročnosti se raději nechci rozepisovat, dostává do podoby, kdy všichni něco položí na oltář, všichni něco obětují, ale jedni naopak neuvěřitelně vydělají. Automobilky změnami technologií, přestavbou továren, přeškolením zaměstnanců, motoristé „skousnutím” všech těch omezení, které byly elektromobilům dány do vínku. Finále? Většina Evropy bude muset o kus víc pracovat, aby se zlomek Evropy – energetické firmy – mohly topit v bohatství a extrémních ziscích.
Přisáti přitom na „penězovody z Bruselu”, které spustili úředníci pod pláštíkem ekologie. Čili, jestli se někdo na ekologii (i na „ekologii”, ono z uhelných elektráren to moc o ekologii nebude) neuvěřitelně nakapsuje, budou to právě všechny ČEZy, E.O.N.y., Innogy a podobné kolosy. Ano, mají málo, musí mít o trochu více, to dá rozum. Co nedává rozum je celý ten obludný mechanismus, kterým se věci daly do pohybu a který zatím hrozí opravdovým koncem v roce 2035.
Němci a Porsche speciálně se raději pojistí dopředu
Víte, osobně mám velmi silný vztah k Německu. A sleduji s obavami, jak tamní autoprůmysl, který byl po desítky let spolehlivou „tažnou lokomotivou” celé německé ekonomiky pomalu brzdí, selhává a nemá adekvátní odpověď na čínskou invazi do Evropy, na ztrátu prodejních pozic VW v Číně a chystané změny, na které je opravdu velmi málo času. Málo času bylo i na normu EURO 7, málo je i na konec spalovacích motorů. Obojí přišlo z Bruselu. Náhoda? Ne tak možná docela.
Němci s oblibou říkají „Erst arbeit, dann essen”. Překladu zřejmě netřeba. Bytostně německé Porsche to evidentně nevidělo jinak, a nemínilo čekat, co se dopravdy stane v roce 2035 v Belgii. Nechtělo čekat, nedivím se mu. Má navíc 911, kultovní to model a generátor nemalých příjmů. A 911 jezdila vždy na benzín, patří to k jejímu naturelu podobně, jako že Golf TDI jezdí na naftu. A Tesla na elektřinu. Ani u jednoho z těch tří si to nedovedeme představit jinak.
Uhlíkově neutrální benzín jako experiment. A možná jednou i ve velkém
Proto se již před časem pustilo se do práce na alternativě, se kterou v podstatě bude umět obejít zákaz a konec spalovacích motorů v roce 2035. Neb ten stanoví, že paliva, používaná ve spalovacích motorech musí být striktně uhlíkově neutrální. O výrobu takových paliv se Porsche pokouší ve svém závodě v Punta Arenas v Chile. Tam postavil výrobní zařízení, které bude vyrábět e-paliva – syntetická paliva, která by měla sloužit jako ekologická alternativa k běžným palivům.
Aktuálně se mu podařilo vyřešit napájení obří větrnou turbínou Siemens Gamese o výkonu 3,4 GW. Konečně, Chile bylo vybráno jako lokalita právě kvůli stabilně vanoucím větrům roztáčejícím vrtule turbín. Uhlík, potřebný k výrobě si přitom bere ze vzduchu ve formě skleníkového CO2. Zpočátku sice pilotní závod, pracující od začátku letošního roku, využíval CO2 z biomasy, ale nyní Porsche proces zjednodušilo nasazením technologie DAC (Direct Air Capture).
Cena je absurdní. Ale jenom prozatím
Samozřejmě, má to zatím několik háčků. Cena takového paliva, vyráběného v relativně malém závodě a spíš zkušební technologií (která nicméně stála 70 milionů eur) zatím vychází na absurdních 50 eur (zhruba 1 250 koun v přepočtu) za litr. To věru není na užívání a tankování obden. Porsche nicméně odhaduje, že pokud by se výroba rozjela ve velkém, šlo by cenu stlačit až někam k 1 euru za litr. Což je již citelně zajímavější. Nechme se překvapit, kam se vývoj paliv, daný mj. „přísavkami” v Bruselu, bude dále ubírat. Jak to vidíte vy? Benzín/nafta, nebo baterie?
Galerie
Benzín, nafta nebo baterie?
Rady
|
PŘEČTENÍ: 29288
Rady
|
PŘEČTENÍ: 32781
