Britská data ukazují 59% pokles hmyzu za čtyři roky. Metoda se teď šíří do Francie a stačí k ní čistý hadr a mobil.
Přední registrační značka auta má v celé Evropě prakticky stejné rozměry. Právě to z ní dělá něco, co by žádný entomolog nečekal: levný, opakovatelný a překvapivě přesný senzor biodiverzity. Stačí ji před jízdou otřít, po jízdě spočítat otisky hmyzu a výsledek vyfotit. Když totéž udělají tisíce řidičů v desítkách tisíc jízd, vznikne datová síť, jakou si klasický terénní výzkum nemůže dovolit. Přesně na tom stojí projekt Bugs Matter, který letos poprvé překročil Lamanšský průliv.
Jak ze špinavé značky vzniká vědecký údaj
Myšlenka se zrodila v Británii. Organizace Buglife a Kent Wildlife Trust spustily Bugs Matter v roce 2021 s jednoduchým protokolem: řidič si stáhne aplikaci, před jízdou setře přední SPZ, po jízdě spočítá zásahy hmyzu a přes takzvaný Virtual Splatometer pořídí fotografii. Aplikace zároveň zaznamenává trasu, čas, průměrnou rychlost, typ vozidla i počasí. Jeden odeslaný záznam sám o sobě nic neříká. Ale když se sejde přes 25 tisíc tras, začnou se z dat vynořovat trendy, které jinak zůstávají neviditelné.
Důležitý detail: projekt se neomezuje na dálnice. Oficiální materiály mluví o jakékoli jízdě, ať už vede po okresní silnici, nebo po městském okruhu. Analýza pak rozlišuje prostředí: ve městech je počet otisků v průměru o 60 % nižší než v otevřené krajině a rychlejší jízda přináší mírně víc zásahů. Právě tato metadata dělají z prosté fotky značky použitelný vědecký datový bod.
Čísla, která znepokojují i optimisty
Výsledky z Británie a Irska mluví jasně. Mezi lety 2021 a 2025 klesl takzvaný splat rate, tedy počet otisků hmyzu na standardizované ploše, o 59 %. Přepočteno na průměr to znamená pokles 19 % ročně. Technická zpráva za rok 2024 dokonce uváděla propad 62,5 % jen za období 2021–2024, přičemž šlo poprvé čistě o data sbíraná přes mobilní aplikaci, bez starší základní linie z roku 2004.
Co za tím stojí? Autoři technické zprávy jmenují kombinaci faktorů:
- ztráta a fragmentace přirozených stanovišť,
- znečištění pesticidy a herbicidy,
- světelné znečištění,
- klimatická změna a extrémní počasí v letech 2022–2023.
Žádný z nich nepůsobí izolovaně. Prudký propad posledních let je podle autorů pravděpodobně souběhem dlouhodobého trendu a krátkodobých výkyvů navázaných na extrémní počasí. Buglife proto mluví o varovných signálech ekologického kolapsu: hmyz zajišťuje opylování 75 % pěstovaných plodin, dvě třetiny ptačích druhů na něm závisí jako na potravě a bez něj se zastavuje rozklad organické hmoty i přirozená regulace škůdců.
Francie přebírá štafetu
V dubnu 2026 oznámilo pařížské Muséum national d’Histoire naturelle spuštění francouzské větve pod názvem „Les insectes, ça compte!“. Vědeckou koordinaci převzal program Vigie-Nature, konkrétně Grégoire Loïs, zástupce ředitele programu. Partnery jsou Francouzský úřad pro biodiverzitu (OFB), entomologická společnost Opie a asociace Noé.
Metodika zůstává totožná: stejná aplikace, stejný princip SPZ. Březnová aktualizace aplikace přidala francouzštinu, zrušila povinnost zadávat registrační značku vozidla a zavedla automatický výběr velikosti SPZ podle země. MNHN výslovně zdůrazňuje, proč je občanská věda v tomto případě nenahraditelná: sledovat hmyz na velkém území po dlouhou dobu je klasickými metodami extrémně náročné. Cílem jsou desítky až stovky tisíc jízd, které by žádný tým profesionálních entomologů nedokázal pokrýt.
Co to znamená pro Česko
Aplikace Bugs Matter je dostupná i v českém App Storu, ale oficiální sezona 2026 je otevřená pouze pro Británii, Irsko a Francii. Zda budou české jízdy součástí vědeckého datasetu, veřejné materiály nepotvrzují.
Česko přitom není bez vlastního monitoringu. České motýlí monitorovací schéma, koordinované Biologickým centrem Akademie věd a AOPK, funguje v rámci evropské sítě eBMS a přispívá do celoevropského indikátoru lučních motýlů. Ten ukazuje 36% pokles populací mezi lety 1990 a 2020, což sice není přímo srovnatelné s britským splat rate, ale potvrzuje stejný směr. Metody se liší: české schéma stojí na pěších transektech a patnáctiminutových součtech, Bugs Matter na automobilové mobilitě. Společný je závěr: létajícího hmyzu ubývá, a to i ve střední Evropě.
Proč zrovna SPZ, a ne čelní sklo
Fenomén „čistého čelního skla“, tedy pocit, že po dlouhé jízdě už na skle nezůstává tolik hmyzu jako před dvaceti lety, byl vlastně inspirací celého projektu. Jenže čelní sklo se mezi auty dramaticky liší velikostí, sklonem i zakřivením. SPZ ne. Její standardizované rozměry umožňují porovnávat malé městské auto s dodávkou, aniž by bylo nutné složitě přepočítávat plochu. Zbývající variabilitu, jako jsou aerodynamika, rychlost nebo typ krajiny, projekt řeší přes metadata, která aplikace sbírá automaticky.
Od papírového „splatometeru“, který účastníci v prvních ročnících přikládali ke značce ručně, se projekt v roce 2023 posunul k digitálnímu Virtual Splatometeru integrovanému přímo v aplikaci. Tento posun je klíčový pro škálovatelnost: místo tištěného nástroje stačí telefon, a tím padá poslední bariéra masového zapojení.
Sesbíraná data spravuje Kent Wildlife Trust, ukládají se v databázi Coreo a vědecký dataset, který zahrnuje identifikátor uživatele, parametry vozidla, stopu trasy, čas a průměrnou rychlost, zůstává uchován trvale. Výsledky jsou už dnes částečně přístupné přes veřejný beta dashboard.
Jedna otřená značka, jedna fotka, pár sekund po zaparkování. Z toho se skládá síť, která dokáže změřit to, co žádný satelit nevidí: kolik hmyzu ještě létá nad evropskou krajinou.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 4909
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8402
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 3135
