Jaký mají Češi vztah ke svým autům? Výsledky průzkumu překvapí, jsme lepší, než si myslíme

Češi mají jeden z nejstarších vozových parků v Evropě. To není nic překvapivého, a popravdě ani potěšujícího. V podstatě už generace politiků a ministrů, od dopravy přes průmysl hovoří o tom, jak se právě oni postarají, aby za jejich vlády došlo k zásadnímu omlazení vozového parku. Že se to doposud nestalo a se všemi těmi krizemi za námi a žel pravděpodobně ještě i před námi jen tak rychle nestane, je také nabíledni. Co to ale vlastně svědčí o nás, Češích jako řidičích? A o našem vztahu k autu jako takovému? Jeden hodně zajímavý průzkum je tady.

Češi jsou autobazarová velmoc

Není totiž zřejmě náhodou, že právě v Čechách mohl vyrůst největší bazarový prodejce aut ve střední Evropě, stejně jako není náhodou, kolik aut má na podložce svojí registrační značky ony tři písmena. A kolik skleněných paláců a velkých „placů“ plných ojetých aut, v nocí nasvícených jak ulice v L.A. s možností přijít v podstatě kdykoli v týdnu včetně neděle a za chvíli odjet v novém autě. Jsme „bazarová“ velmoc střední Evropy, což se pochopitelně projevuje na stáří vozového parku. Výhodně koupit ojeté auto se stalo téměř českým národním sportem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A s výhledem na časy ekonomicky spíše horší, než lepší a na cenovky nových elektromobilů nemám popravdě o byznys všech „áček“, „autoes“ a dalších větších či menších hráčů obavy. Uživí se, stoprocentně. Možná budeme otáčet každou korunu třikrát a nikoli dvakrát, možná bude starší Octavia za 80 tisíc lákavější, než nablýskaný Enyaq za (malinko absurdních) 1,8 milionu. Dvě osmičky, každá trochu jiná. Co však naše bazarová záliba vypovídá o nás a našem vztahu k automobilům?

Procenta hovoří jasně – auto není jen tak obyčejný stroj

Z průzkumu provedeného na žádost jednoho z velkých dovozců automobilů vyplývá, že i když jezdíme a užíváme stará a starší auta, nemáme problém dát až 20% z měsíčních příjmů za péči o ně. Češi obecně mají ke svým autům často emočně zabarvený vztah, více než polovina dotázaných by se nebála nazvat svoje auto svým přítelem nebo kamarádem, pro 23% je auto dokonce členem rodiny. A více než 50% potom pociťuje smutek, když milované auto musí z nějakého důvodu „z domu“.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pro výrok „jízda autem mne baví“ se vyjádřilo dokonce 87% dotazovaných, kteří navíc věří, že auto nějakým způsobem odráží jejich osobnost. A 64% respondentů se cítí nepříjemně, pokud nemají z jakéhokoli důvodu přístup k autu. Což by mimochodem vysvětlovalo i tolik řidičů bez řidičského oprávnění na silnicích – zkrátka když musíš, tak musíš. Ale dost nejapného humoru. Jak ukazují procenta, máme svoje čtyřkolové miláčky opravdu rádi a jsme schopni se o ně starat i postarat. Nezbývá, než věřit, že se nebudeme muset donekonečna starat, abychom je udrželi při životě i po desítkách let provozu.