Jak dostat na pumpě do nádrže více paliva za stejné peníze? Stačí využít „německý způsob“ tankování

Tankování je pro většinu řidičů rutinní záležitost, kterou člověk řeší skoro automaticky. Přesto se kolem toho točí spousta mýtů, polopravd. A zaručených rad, jak dostat do nádrže víc paliva, než by člověk čekal. Možná jste už někdy slyšeli, že když natankujete „po hrdlo“ a ještě párkrát zatřesete autem, dostanete do nádrže o pár litrů víc. Nebo že když tankujete ráno, kdy je palivo chladnější, natankujete víc za stejné peníze. Ale jak je to doopravdy? A má vůbec smysl snažit se dostat do nádrže víc, než kolik udává výrobce?

Každý chce ušetřit co nejvíc peněz a natankovat maximum

Osobně jsem si podobné triky zkoušel už v době, kdy jsem jezdil s prvním autem. Musím říct, že některé věci fungují, jiné jsou spíš placebo. Základem je pochopit, jak vlastně funguje konstrukce palivové nádrže a co všechno ovlivňuje její skutečnou kapacitu. Většina aut má v technickém průkazu uvedený objem nádrže, například 50 nebo 60 litrů. Ale reálně se do ní často vejde o něco víc. Výrobci totiž počítají s určitou rezervou kvůli roztažnosti paliva, bezpečnostním normám a konstrukci odvzdušnění.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Když tankujete běžným způsobem, tedy do prvního „cvaknutí“ pistole, naplníte nádrž zhruba na 95 % její skutečné kapacity. Zbytek tvoří vzduchová kapsa, která je tam právě kvůli bezpečnosti a možnosti roztažení paliva při vyšších teplotách. Pokud ale chcete dostat do nádrže opravdu maximum, můžete po prvním vypnutí pistole pokračovat v tankování po menších dávkách, dokud se palivo nedostane až k hrdlu. Tím se dostanete na absolutní maximum, které je ale vždy o něco vyšší než oficiální údaj.

Tyto motory hravě najedou 1 milion kilometrů: Máte jeden z naftových a benzínových klenotů ve svém autě?

AUTOZIVE.cz

1 d

Čerpat až po hrdlo je spíše nebezpečné než praktické

V praxi to může znamenat rozdíl 2 až 5 litrů podle typu auta a konstrukce nádrže. Jenže tady už začíná být otázka, jestli to vůbec dává smysl. Když totiž natankujete až po okraj, riskujete, že při zahřátí paliva dojde k jeho roztažení a přetečení. Moderní auta mají odvzdušňovací systém, který by měl přebytečné palivo zachytit, ale pokud je nádrž opravdu plná, může dojít k úniku přes víčko nebo dokonce k poškození některých součástí systému odvětrání.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Navíc, pokud tankujete až po okraj, může se stát, že část paliva skončí v odpařovacím systému, což není ideální ani pro auto, ani pro životní prostředí. Další často zmiňovanou radou je tankovat ráno, kdy je palivo chladnější a má vyšší hustotu. Říká se tomu německý způsob tankování. Teoreticky to dává smysl, chladnější kapalina zabírá méně místa, takže za stejný objem dostanete víc energie. V praxi je ale rozdíl minimální, protože palivo v podzemních nádržích čerpacích stanic má poměrně stabilní teplotu po celý den.

Ráno je zima, tak se do nádrže za jedny peníze vejde víc paliva

Rozdíl v objemu mezi ranním a odpoledním tankováním je v řádu desetin procenta, což v přepočtu na peníze znamená úsporu v řádu korun, maximálně desítek korun při plné nádrži. Pokud tedy někdo tvrdí, že tankováním ráno ušetří stovky, je to spíš přání otcem myšlenky. Další trik, který se mezi řidiči traduje, je zatřesení autem během tankování. Teorie je taková, že tím „vyženete“ vzduchové bubliny a palivo lépe zaplní všechny kouty nádrže. Něco na tom být může, ale opět jde spíš o drobné rozdíly, které v běžném provozu nemají zásadní vliv. Navíc u moderních aut s komplikovaným systémem odvětrání a odpařování paliva může takové chování spíš uškodit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud se snažíte dostat do nádrže víc paliva za každou cenu, riskujete, že poškodíte některé ventily nebo filtry, které jsou citlivé na přetlak a přetečení. Zajímavé je, že některé vozy mají v nádrži tzv. antinárazovou přepážku, která zabraňuje rychlému přelévání paliva při prudkém brzdění nebo zatáčení. Tato přepážka může ovlivnit i to, kolik paliva se do nádrže vejde při tankování „po hrdlo“. U některých aut se tak může stát, že i když tankujete opravdu opatrně a pomalu, nikdy nedostanete do nádrže víc než udává výrobce.

Experimentovat s tankováním se na čerpací stanici nevyplácí

Naopak u starších aut bez této přepážky se dá do nádrže dostat i o několik litrů víc, pokud jste trpěliví a tankujete po malých dávkách. Další věc, kterou je potřeba zmínit, je otázka bezpečnosti. Tankování až po okraj s sebou nese riziko nejen pro auto, ale i pro okolí. Pokud palivo přeteče, může dojít k jeho úniku na karoserii nebo na zem, což je nejen neekologické, ale i nebezpečné. Benzín i nafta jsou vysoce hořlavé látky a stačí malá jiskra, aby došlo k požáru. Proto je vždy lepší tankovat s rozumem a nesnažit se za každou cenu dostat do nádrže maximum.

Pokud potřebujete opravdu co největší dojezd, například při cestě do zahraničí, je lepší naplánovat si trasu tak, abyste mohli v případě potřeby dotankovat, než riskovat problémy s přetékající nádrží. Z vlastní zkušenosti vím, že největší smysl má tankovat do prvního „cvaknutí“ a pak případně přidat ještě litr nebo dva, pokud víte, že pojedete dlouhou trasu bez možnosti dotankování.

Vše ostatní už je spíš hra s čísly, která v běžném provozu nemá zásadní význam. Stav auta má na spotřebu a náklady mnohem větší vliv než to, jestli do nádrže dostanete o litr víc nebo míň. A pokud vás láká představa, že natankujete víc než ostatní, zkuste si někdy spočítat, kolik vás to ve výsledku opravdu stojí a jestli to za to riziko a námahu stojí. Tankování je sice každodenní rutina, ale i tady platí, že méně je někdy více.