Noční můra každého řidiče – to, že se dostane do dopravní nehody jako oběť, bude obviněn z toho, že situaci zavini,l a nebude mít v ruce žádný důkaz, jak se bránit. Ideálním prostředkem by mohly být kamery nahrávající jízdu. Někteří řidiči je používají, leckdy mají dvě kamery, jedna zabírá prostor vpředu, druhá míří přes zadní okno dozadu. Většinou to probíhá tak, že kamera neustále nahrává a po čase odmazává ten nejstarší záznam. A tak stále dokola.

Kamery na čelním skle mohou být důkazním prostředkem

Pokud řidič potřebuje použít nahrávku, stáhne si ji a uloží externě mimo kameru. Mohlo by se zdát, že je to jednoduché a jasné, bez nějakých komplikací, ale není tomu tak. „Mám od zákazníka zprávy, jak v Německu s kamerou a nahráváním narazil,“ říká odborník na servis evropských a japonských aut pan Pavlíček. „Tam je nahrávání na kamery sporné.“ 

iZdroj fotografie: Policie ČR

Je tam zakázáno natáčet lidi bez jejich souhlasu, což znamená, že nahrávky nelze zveřejňovat online bez souhlasu osob na nich zobrazených. Pokud jsou na záznamu také registrační značky, je nutné získat svolení majitele vozidla. Soudy v Německu se k této problematice staví různě a nahrávky mohou být buď použity jako důkaz, nebo odmítnuty. Při porušení předpisů může hrozit v Německu pokuta až 300 000 eur (přes 7 mil. korun). Podobné omezení platí i v jiných zemích, například v Rakousku, kde je zakázáno umisťovat cokoliv na čelní sklo do zorného pole řidiče.

„Všem bych jim sebral papíry,“ říká policista nad záběry z kolony na D8. Řidiči se otáčí do protisměru a vrací se na sjezd

Porušení těchto pravidel může mít vážné důsledky a vést k vysokým pokutám. Mimochodem podobná legislativa platí i u nás, ani řidiči v ČR nesmí mít kameru (respektive cokoli) v zorném poli, nejde o výsadu rakouských zákonů. A stejně jako v Německu, ani u nás není možné fotit či nahrávat jiné osoby bez jejich souhlasu, a to podle § 86 občanského zákoníku. Celá problematika je poměrně složitá a legislativa je popsána velmi obšírně.

GDPR: fotit a natáčet lidi bez jejich souhlasu nelze

Lze prohlásit, že fotit či nahrávat někoho bez jeho souhlasu nelze, ovšem že existují výjimky. Podle § 88 občanského zákoníku platí, že „svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob“. Pořídit fotku či záznam je také možné pro použití na základě zákona k úřednímu účelu. Nejde jenom o fotku osoby, i registrační značka je citlivým osobním údajem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ovšem předání fotografie vozu s SPZ pachatele přestupku či trestného činu Policii ČR lze považovat za oprávněné zpracování osobních údajů. Není možné ale takové záznamy veřejně šířit, například na sociálních sítích. Vyfotit pachatele a pověsit jeho fotku s nějakou výzvou na Facebook, to je přímá cesta k potížím. Při používání nahrávacích zařízení a kamer v autech je třeba znát jak tuzemské zákony, tak také pravidla platná v zahraničí. Jen tak se řidiči vyhnou nechtěným nákladům a trestům.