Poláci staví 20x více dálnic než Češi: Milé vlády, vraťte svoje platy do poslední koruny. Oni 2 800 km, my tristních 142 km

Neuvěřitelně podceněná a nezvládnutá situace ohledně výstavby dálnic v Čechách nás dostala až do bodu, kdy si musíme přiznat, jak na tom v porovnání s nasimi sousedy vlastně jsme. Není to veselé zjištění.

i Zdroj fotografie: ŘSD
                   

Jakkoli začínám svoje články rád s nadhledem a pokud možno i s trochou vtipu, v tomto případě mě jakékoli humorné nálady zcela opustily. Ne, na této situaci není vtipného zhola nic, a ani tady neplatí ono obvyklé, že jeden neví, jestli se má smát, nebo brečet. Tak v tomto případě jenom brečet. A můžeme se pláčem „zabývat“ klidně celý večer. Problém je, že to sice dobře vystihuje situaci, ale neřeší to problém. Který máme více než velký. My všichni. Pojďme se na tu neveselou situaci podívat společně.

Chování všech vlád od roku 1989 se v této oblasti nedá pochopit. A už vůbec ne omluvit

Popravdě si nedovedu vysvětlit, jak je vůbec možné, jak jsme vůbec mohli dopustit, že se situace dostala až sem. Že jsme si za celá ta desetiletí nechali celou situaci a skutečnost utéct tak daleko, že nyní sice mohu být zcela za jedno se svými kolegy z politických a vnitrostátních redakcí, a na nynější vládě nenechat „nit suchou“, problém to ale opravdu nevyřeší. Navíc si zcela uvědomuji, že ani nemůže. Že zkrátka to, co jsme „prokaučovali“ za 35 let, nemůže nikdo dohnat za 4 roky. Jakkoli by premiéři daných vlád, a jejich ministři dopravy měli schopnosti Supermana. Jakože nemají.

iZdroj fotografie: ŘSD

GLOSA: Zdražení dálničních známek na 9 900 Kč ročně. České dálnice to potřebují, už se nedá čekat

Jediné, co mohou oba zmínění pánové dělat, navíc na konci svého volebního období, kdy je s ohledem na volební preference velmi pravděpodobné, že oba po volbách odevzdají klíče od svých kanceláří, je to, že mohou slibovat zlepšení situace do budoucna. Popravdě, to už jsme slyšeli. Stokrát. Výsledek je, jaký je. Jsme s naší dálniční sítí tak neuvěřitelně pozadu, že spíše se dívejme po „spřátelené“ Albánii, než po sousedním Polsku. Kterému jsme se, coby správní Češi, mistři světa a „Kdo neskáče, není Čech“ roky vysmívali, jací to nejsou „Pšonci“ a rolníci.

My jsme stavěli cyklostezky, končící v polích a kradli v ŘOP Severozápad, Poláci stavěli dálnice

Jenže tito „rolníci“ dokázali za 10 let postavuit neskutečných 2 800 kilometrů dálnic. A kdo jste v Polsku někdy v nedávné době byli, potvrdíte mi, že povětšinou velmi kvalitních dálnic. A dokázali mimo jiné vytěžit každé euro, každý cent z Evropské unie, který se jim nabízely, a přetavit je v rychlé, moderní komunikace 21. století. Které jim mimochodem následně zajišťují další investice při jednání se zahraničními partnery. Je to jasné. Investoři půjdou jen tam, kam vede dálnice. Do Horních Kotěhůlek, s okresní silnicí třetí třídy, opravdu nikoli.

Ministerstvo dopravy prozradilo, proč ve skutečnosti stavba a oprava dálnice trvá tak dlouho

A I s ohledem na to, že Polsko je pochopitelně větší země, než Česká republika (zhruba čtyřikrát – 322 575 km² vs. 78 867 km²) je jejich 2 800 km nových dálnic za 10 let šokujících. V dobrém slova smyslu. Jak je vůbec možné, že u nich to jde, a u nás ne? Pokud se podíváme do materiálů Hospodářské komory, dá se z nich vyčíst jako jedna z hlavních příčin tristní byrokracie a „pomalost“ tohoto státu při schvalování takto velkých staveb. Asi to pro nikoho z vás nebude šokující zjištění.

Výstavba dálnic v Čechách je opravdu mimořádně vícegenerační záležitost

Od roku 2010 se totiž držíme nepříliš vábného tempa výstavby 20 kilometrů dálnic za rok v celé republice. Nejsme sice bůhvíjak velký stát, ale tímto tempem bychom se kvalitní infrastruktury nemuseli vůbec nikdo dožít. S optimismem bychom měli být opatrní, nicméně prognóza Ředitelství silnic a dálnic ČR říká, že v tomto roce bychom mohli toto ostudné číslo výrazně znásobit. Stát má letos totiž v plánu postavit 118 kilometrů nových úseků dálnic po celé České republice.

Co by zlepšilo české dálnice: Namísto zvýšení rychlosti raději pruh navíc a více policejních hlídek

Je to rekordní číslo, například loni bylo zprovozněno pouze necelých 15, 4 kilometru dálnic. V letošním roce se mají dokončit důležité části dálnice D3 u Českých Budějovic, dálnice D4 blízko Písku a některé úseky dálnic na Moravě. Termíny zprovoznění jsou nejčastěji ke konci roku. Ředitelství silnic a dálnic má pro letošní rok na výstavbu k dispozici více než 79 miliard korun, což je dosud nejvyšší částka. Jenže. Je 35 let po revoluci. Ani ostatní kolem nás nespí. A opravdu na nás nebudou čekat.

iZdroj fotografie: Unsplash

Na současném stavu proto nejen že nevyděláváme, ale zároveň platíme zbytečně víc, za něco, co je v sousedních zemích samozřejmostí. Jedná se přitom o peníze, které poslední čtyři roky, kdy nás drtí jedna krize za druhou, zoufale potřebujeme. Dálnice také propojují odlehlejší a méně rozvinuté oblasti s hospodářsky silnějšími centry, což může přispět k vyrovnávání regionálních rozdílů. Lepší dopravní dostupnost může taky podpořit rozvoj turismu a zvýšit zaměstnanost v méně rozvinutých regionech.

Tristní skutečnost, navíc bez vyhlídky na rychlou nápravu

Tolik teorie, navíc všem z vás myslím dostatečně známá. Ačkoliv jsem tedy v úvodu nastínil, že budoucnost dálniční výstavby v Česku se sice tváří, že by mohla být zářnější, nic to nemění na faktu, že nám už několik příležitostí ujelo a doplácíme na to na desítkách úrovních. Mohli jsme mít bezpečnou dopravu šetrnou k ekologii a k našim peněženkám, která by přispěla nezanedbatelné částky do státního rozpočtu. Bohužel ale máme několik polotovarů, za které platíme čím dál tím víc a na oplátku dostáváme čím dál tím míň.

Jak z toho ven? Máte nějaký nápad?

Myslíte že je vůbec nějaká naděje na změnu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
128 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články