Křižovatka, jejíž obtížnost se mění podle toho, jaké vozidlo do ní najede. Dvě osobní auta nemají problém

Osobní auta obvykle mohou projet křižovatkou bez potíží. Nákladní vozy nebo autobusy to mají mnohem složitější.

i Zdroj fotografie: AutoŽivě
                   

Základní křižovatka, jakých jsou na silnicích stovky, tisíce. Jednoduché křížení dvou silnic, které jsou k sobě kolmé. Hlavní silnice však nevede jednoduše napřímo křižovatkou, ale zatáčí doprava. Na silnici je zřetelné svislé značení, hlavní a vedlejší silnice jsou označené přehledně náležitými dopravními značkami. Na první pohled jednoduchá křižovatka, ovšem jen do chvíle, než na ni dorazí do určité míry speciální automobil.

Dopravní situace není stejná pro auta všech rozměrů

Na obrázku jsou v křižovatce dvě auta. Žlutý osobní automobil přijíždí zleva a opouští hlavní silnici vpravo. Reálně jede rovně, nikomu nedává přednost. Druhým vozidlem je nákladní automobil. Ten odbočuje z pohledu řidiče vpravo. Je na hlavní, nikomu nedává přednost. Pokud by namísto náklaďáku byl v křižovatce osobní automobil, řidiči se normálně minou, vyhnou, každý pojede svým směrem.

iZdroj fotografie: Pixabay

Problém je ale v tom, že nákladní auto je tak dlouhé, že si řidič musí nadjet do protisměru. To je naznačeno na jiném obrázku černou šipkou. A zde je otázka, zda to vůbec může udělat. Podle předpisů je při odbočování vpravo řidič povinen jet co nejblíže při pravém okraji vozovky, jak mu to dovolují rozměry vozidla. Pro osobní automobil obvykle žádný problém.

Pokud řidič odbočuje vpravo, má se držet co nejvíce u kraje

Musí-li řidič před odbočováním vpravo zajet ke středu vozovky, popř. až do její levé poloviny, je povinen tak učinit včas a s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním; přitom dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Co když je ale automobil tak dlouhý, že si musí takzvaně nadjet, přičemž přejede do protisměru?

iZdroj fotografie: AutoŽivě

Legislativa mluví jasně, zákon o provozu na pozemních komunikacích říká, že v případě přepravy dlouhého nákladu je řidič povinen podle potřeby zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Pod způsobilou a náležitě poučenou osobou se rozumí člověk, který nemusí mít řidičské oprávnění. Ale je dostatečně rozumově a věkově vyspělý natolik, aby situaci pochopil a správně zabezpečil.

Každodenní realita pro řidiče MHD v úzkých křižovatkách

Řidič takové osobě vysvětlí, co od ní potřebuje, a tato pak pomůže při průjezdu dlouhého nákladu. V praxi by to znamenalo, že si taková osoba obleče výstražnou vestu, ideálně sáhne po výstražném terči a dopravu v protisměru de facto zastaví tak daleko od křižovatky, aby mohl řidič nákladního automobilu projet. Pokud řidič nedokáže určit a správně instruovat způsobilou osobu, nesmí do protisměru jen tak najet.

iZdroj fotografie: František Bodlák / Creative Commons / CC-BY-SA

Zde pak může fungovat selský rozum a solidarita řidičů, kteří průjezd dlouhého nákladu či nákladního automobilu umožní. Což se většinou děje, typicky nejde o nákladní automobil, ale odbočování autobusů městské hromadné dopravy. Ty potřebují v úzkých křižovatkách prostor, aby si mohly najet. A jinak, než že jim řidiči v protisměru včasným zastavením s odstupem udělají prostor, to v zásadě nejde.

Jezdíte s nadměrným nákladem?

Zdroj: CSPSD
Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Autor článku

Martin Sedláček

Vyučil se automechanikem a tuto práci také dlouhé roky provozoval. Pak se na čas přesunul do oblasti profesionální dopravy, řidičák má v podstatě na vše, co se dá u nás legálně řídit. Po několika letech za volantem nákladního auta se vrátil zpět k původní profesi, kterou už dělá spíše z pozice vedoucího dílny. Má tak čas na redakční a publikační činnost i osvětu v oblasti automobilové techniky.

Zobrazit další články