17. června 2026 poprvé ožil atmosférický V12 s cílem 11 000 otáček, manuálem a bez jediného elektromotoru. Postavila ho firma s padesáti lidmi.
V dílně novozélandské motorárny Hartley v Palmerston North se 6,5litrový dvanáctiválec roztočil na vlastní pěst, bez turba, bez hybridu, bez kompromisu. Motor patří hypercaru NILU od německého startupu Nilu27, který založil bývalý šéf designu Koenigseggu Sasha Selipanov. V době, kdy Lamborghini přidává ke spalovacímu motoru tři elektromotory a Ferrari staví hybridní supercary jako normu, Selipanov jde přesně opačným směrem. A nejde jen o manifest na papíře: firma má provozní základnu v německém Lahru, ověřitelné dodavatele od Bremba po Michelin a k říjnu 2025 měla alokováno 30 procent z celkových 69 výrobních slotů. Otázka nezní, jestli NILU zní šíleně. Zní. Otázka je, jestli se z téhle puristické vize dá udělat reálný byznys.
Dvanáctiválec, který patří na vrchol tabulky
Číslo 11 000 otáček za minutu není marketingová dekorace. Řadí NILU do extrémně úzké skupiny nejvýše točících silničních aut současnosti. Pro kontext:
| Vůz | Typ motoru | Max. otáčky |
|---|---|---|
| Aston Martin Valkyrie | V12 atmo | 11 100 ot./min |
| Gordon Murray T.33 | V12 atmo | 11 100 ot./min |
| NILU | V12 atmo | 11 000 ot./min |
| Lamborghini Temerario | V8 twin-turbo + 3 e-motory | 10 000 ot./min |
| Ferrari 812 Competizione | V12 atmo | 9 500 ot./min |
NILU tedy neleze do neznámé fyziky, ale nastupuje do absolutní špičky, a dělá to jako zcela nový projekt v druhé polovině dvacátých let, kdy většina výrobců už přijala hybridizaci za nevyhnutelnou. Motor od Hartley je zakázkový: konfigurace 80° hot-V, velký vrtání a krátký zdvih, dvanáct individuálních škrticích klapek. Podle Top Gearu prototyp motoru uměl jít ještě výš, ale Nilu27 zvolilo 11 000 jako kompromis mezi spektáklem a spolehlivostí. Výkon? 1 070 koní (přibližně 787 kW). Bez jediného wattu z baterie.
Manuál s tisíci koňmi: proč to dává smysl
Sedmistupňová manuální převodovka s otevřenou kulisou a mechanickým řazením. U auta s výkonem přes tisíc koní to zní jako sebevražedná mise. Jenže právě tady se láme celá filozofie NILU.
Selipanov neprodává čas na kolo. Prodává zážitek. Oficiální tisková zpráva mluví o manuálu a analogovém ovládání jako o základním stavebním kameni, ne o volitelné výbavě. Auto má dokonce mechanický zámek zpátečky, detail, který by v éře elektronicky ovládaného řízení nikoho nenapadl řešit. V rozhovoru pro Top Gear Selipanov tvrdí, že NILU nemá být fyzicky nezvládnutelné. Cíl je vůz, který nadprůměrně schopného řidiče ohromí, ale neodmítne.
Podle nás je právě tohle nejodvážnější rozhodnutí celého projektu. Dvouspojková převodovka by přidala půl sekundy na sprintu a ubrala devadesát procent stresu. Ale taky by ubrala důvod, proč NILU vůbec existuje. Manuál tu není navzdory výkonu, je tu kvůli němu.
Padesát lidí, německá základna a síť, která není amatérská
Nilu27 má na LinkedInu 11 až 50 zaměstnanců. To zní jako garážový projekt. Realita je složitější.
Sasha Selipanov není neznámý snílek. Vedl exteriérový design Bugatti Chiron, podílel se na Lamborghini Huracán a v Koenigseggu měl klíčovou roli na modelech Gemera a CC850. Jeho žena Inna řídí obchodní stránku firmy. CTO a COO Simon Wägner prošel Porsche, Bugatti i Koenigseggem. Provozní centrála, vývoj i budoucí výroba sídlí v Lahru v Bádensku-Württembersku; město firmě podle oficiální komunikace zpřístupnilo i místní letiště pro testování.
Dodavatelský řetězec vypadá jako katalog motorsportu: Hartley na motor, italská CIMA na převodovku, Brembo na brzdy, Michelin na pneumatiky. Pro firmu založenou v roce 2024 je to racionální strategie: místo budování vlastní motorárny a validační infrastruktury si Nilu27 sestavilo síť specialistů, z nichž každý má za sebou desítky let v závodním nebo hypercarovém segmentu.
K říjnu 2025 Nilu27 oznámilo alokaci zhruba 21 z 69 výrobních slotů. Celkový program počítá s 15 kusy čistě okruhové Launch Edition a 54 kusy silničně homologované verze. Cena není veřejná; objednávky se řeší individuálním kontraktem přímo s firmou.
Poslední analogový hypercar? Ne tak docela, ale skoro
NILU není úplně samo v puristickém poli. Pagani Utopia nabízí manuál a V12, ovšem s twin-turbem. Gordon Murray T.33 má atmosférický V12 a manuál s 11 100 otáčkami, ale jde o projekt s delší historií. Co dělá NILU výjimečným, je načasování: přichází jako zcela nový stroj v době, kdy i Lamborghini Temerario, nástupce Huracánu, sází na přeplňovaný V8 se třemi elektromotory, 920 koní a automatickou převodovku.
Dá se NILU srovnávat s Temerario? Tabulkově těžko. Temerario je sériový vůz s globální dealerskou sítí, servisním zázemím a cenou kolem 7,5 milionu korun. NILU je 69kusový butikový objekt bez veřejného ceníku, bez dealerské sítě a zatím bez hotového prototypu na kolech. Ale právě proto je zajímavé: nekouká na stejnou tabulku. Nekouká vůbec na žádnou tabulku.
Co bude dál, a co může selhat
Časová osa vypadá zatím takto: motor poprvé běžel v červnu 2026, po kalibraci zamíří z Nového Zélandu do Lahru a bude integrován do prvního jízdního prototypu. Sériová výroba je plánovaná na rok 2027, přesný měsíc firma nezveřejnila. Zajímavý vedlejší efekt celého projektu: Nilu27 a Hartley podle oficiální tiskové zprávy finalizují společný podnik na vývoj vysokovýkonných motorů pro třetí strany; další automobilky už projevily zájem. Pokud se to potvrdí, V12 z NILU nebude jednorázová kuriozita, ale základ širší motorové platformy.
Rizika jsou zřejmá. Homologace 54 silničních kusů v době zpřísňujících se emisních norem nebude triviální. Dodržet termín 2027 s padesátičlenným týmem vyžaduje bezchybnou koordinaci dodavatelů napříč třemi kontinenty. A přesvědčit sběratele, aby svěřili individuálně sjednanou částku startupu bez historie dodávek, vyžaduje víc než krásné rendery.
Přesto: 17. června 2026 ten motor běžel. Dvanáct válců, atmosféricky, bez kompromisu. V roce, kdy zbytek branže počítá kilowatthodiny baterií, je to buď geniální vzdor, nebo nejkrásnější slepá ulička dekády.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2166
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2791
