Mezi řidiči teď frčí antiradar za 800 Kč. V Česku je legální, ale ve Francii za něj hrozí pokuta 37 tisíc Kč

OOONO Co-Driver NO1 se mezi českými řidiči šíří jako tichá epidemie. V rakouském Mülleru ho pořídíte za 31,99 eura, zhruba 800 korun, zatímco oficiální cena na webu výrobce je 49,95 eura. Lákavý poměr cena/výkon vysvětluje, proč si ho lidé hází do košíku při každém výletu za hranice. Jenže tady začíná problém, o kterém se v nadšených diskuzích mluví málo. Zařízení, které v Česku funguje bez rizika, může o pár set kilometrů dál znamenat pokutu přes 37 tisíc korun, zabavení přístroje, odebrání bodů, a v extrémním případě i konfiskaci auta.

Co to vlastně je a co to není

OOONO Co-Driver neodchytává žádný policejní signál. Neobsahuje anténu na radarové vlny ani laserový senzor. Funguje na úplně jiném principu: spáruje se přes Bluetooth s telefonem, stáhne GPS databázi stacionárních měřicích bodů a v reálném čase přijímá hlášení od komunity čtyř milionů aktivních uživatelů. Když se blížíte k místu, kde někdo nahlásil mobilní radar nebo nebezpečí, zařízení zapípá.

Právě proto umí varovat i před úsekovým měřením nebo semaforovými kamerami, tedy před věcmi, které klasický detektor nezvládne. Má to ale háček: pokud mobilní hlídku dosud nikdo nenahlásil, OOONO mlčí. U mobilních hlášení navíc nemusí být jasný směr; upozornění může přijít kvůli radaru na protější straně dálnice nebo na paralelní silnici.

Komisař Herbert po odvolání z F1: Fandil jsem Hamiltonovi, Verstappenovi příznivci jsou nejhorší

SportyŽivě.cz

2 h

Česko v pohodě, Francie v problému

V Česku je situace přímočará. Zařízení pracující na principu GPS a POI databáze je povolené, protože nijak nezasahuje do měření rychlosti. Podle přehledu ADAC spadá Česko mezi země, kde je funkce upozorňování na body zájmu v pořádku.

Stačí ale překročit hranice a pravidla se mění, někdy dramaticky:

• Německo – 75 eur a 1 trestný bod. Zakázáno není jen používání, ale i převážení zařízení v „provozuschopném stavu“. Schovat ho do přihrádky nestačí, pokud je spárované s telefonem.
• Francie – až 1 500 eur (cca 37 500 Kč), odebrání 6 bodů, zabavení zařízení. Podle francouzského státního portálu Service-Public je zakázáno držení, přeprava i použití. Zákon navíc připouští konfiskaci vozidla, pokud je přístroj namontovaný v autě. OOONO ve Francii proto nezobrazuje přesné polohy radarů, ale jen obecné „zóny nebezpečí“.
• Itálie – od 800 eur.
• Řecko – od 2 000 eur.
• Chorvatsko – od 260 eur.
• Španělsko – od 500 eur.

Rakousko zaujímá střední pozici: obecná „oznamovací funkce“ je povolená, zakázané jsou rušičky. Maďarsko podle ADAC zakazuje rušicí zařízení, ale u GPS upozorňovačů typu OOONO je situace méně přísná.

NO1 versus NO2: za koho se vyplatí připlatit

NO1 je „pípák do auta“: zapnete, spárujete a zapomenete. NO2 se podle nás vyplatí řidičům, kteří jezdí denně, střídají trasy a chtějí varování přímo v palubním infotainmentu. Silný praktický detail: NO2 posílá upozornění do CarPlay nebo Android Auto i tehdy, když současně používáte jinou navigační aplikaci. To je výhoda, kterou čistě softwarová řešení typu Waze nenabídnou; tam musíte mít Waze otevřený jako aktivní navigaci.

Co ověřit, než zařízení překročí hranice

Před cestou do zahraničí nestačí zkontrolovat, jestli OOONO v dané zemi technicky funguje. „Supported country“ neznamená „legal country“. Výrobce sám uvádí jen to první.

Čtyři věci, které si ověřte:

• Držení vs. používání – některé země zakazují jen aktivní provoz, jiné i pouhý převoz provozuschopného zařízení.
• POI režim vs. upozornění na radar – Francie toleruje obecné „zóny nebezpečí“, ale přímé upozornění na konkrétní radar je trestné.
• Sankce – zjistěte, jestli hrozí jen pokuta, nebo i zabavení přístroje či auta.
• Jednoúčelové zařízení vs. aplikace – některé právní úpravy rozlišují mezi dedikovaným hardwarem a víceúčelovou navigační aplikací.

Nejpraktičtější postup: seznam technicky podporovaných zemí najdete v nápovědě OOONO, právní režim pak v aktuálním přehledu ADAC nebo přímo na státních portálech dané země.

Komu to dává smysl

OOONO Co-Driver je nejužitečnější pro řidiče, kteří denně dojíždějí po známých trasách v Česku a nechtějí kvůli tomu pokaždé spouštět navigaci. Na hlavních tazích s hustou komunitou funguje spolehlivě. Na vedlejších silnicích a v zemích s menší uživatelskou základnou spolehlivost klesá; české číslo uživatelů výrobce nezveřejňuje, takže na okreskách je třeba počítat s tím, že mobilní hlídku prostě nikdo nenahlásil.

Nejdražší chyba spojená s tímhle zařízením nestojí 800 korun. Stojí 37 tisíc korun, šest bodů a nervový kolaps na francouzské dálnici, protože někdo předpokládal, že pravidla pro malé pípající kolečko jsou v celé Evropě stejná. Nejsou.