Menší provoz ve městech nezajistil čistý vzduch. Smog zůstává

                   

Když se podíváme ven na ulici, vidíme něco, co už dlouho ne. Jsou téměř liduprázdné. Na chodníku se sem tam mihne nějaký člověk a po silnici občas projede auto. V době dopravní špičky, kdy byly ulice plné čekajících automobilů, se dá projet městem jako ještě nikdy. To vše kvůli koronaviru, se kterým, jsou spojeny jak bezpečnostní opatření související s vycházením, tak jsou s ním spojeny i uzavřené firmy a fabriky a lidé tak v podstatě nemají kam cestovat. A tak jsou ulice prázdné.

V souvislosti s tím se samozřejmě nabízí jasná otázka – jak se to podepíše na ovzduší ve velkých městech. Jsou to skutečně auta, která jsou největšími znečišťovateli, a ukáže se v této době, že bez nich lze dýchat zdravěji? Nebo dojde ke zjištění, že auta až tak velkým znečišťovatelem nejsou a problémy jsou úplně někde jinde? Odpověď na tuto otázku nám může poskytnout polská Varšava, ale také města jako Krakov nebo Vratislav, která mají se smogem často velké problémy.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Dlouhodobý problém

A proč právě tato trojice polských měst? Jelikož se v nich ovzduší pravidelně sleduje, jelikož mají se smogem problém a jelikož se nacházejí celkem nedaleko nás a tak mohou být zjištěné výsledky podobné, jako v řadě jiných měst ve střední Evropě. Varšava, Krakov nebo Vratislav mají dlouhodobě problémy se smogem, což jasně potvrzuje i žebříček IQAir, ve kterém se pravidelně řadí do skupiny nejvíce špinavých měst ve městě.

Současná situace jasně nahrává možnosti zjistit, zda na tom mají hlavní podíl auta, nebo cokoliv jiného. Ulice nejsou auty přecpané a to může budit dojem, že se čistota ovzduší zlepšila. Ano, k určitým zlepšením zde skutečně dochází, ale rozhodně ne k takovým, jak si mnozí myslely. Podle mapy Airly jsou koncentrace některých látek ve vzduchu zhruba dvojnásobně přes limit, což rozhodně nepoukazuje na to, že by prázdné ulice přispívaly k tomu, že by se vzduch zlepšil a lidé se mohli konečně bezpečně zdravě nadechnout.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Proč jsou města stále znečištěna?

Je pravdou, že auta určitý podíl na znečištění samozřejmě mají. O tom není pochyb. Ale určitě není tak velký, jak je nám poslední roky podsouváno. Ostatně potvrzují to i čísla z Německa, která souvisí se zavedením různých nízkoemisních zón se zákazy vjezdu pro starší vozy. Ani zde nová čísla nevedla k přesvědčení o tom, že by auta byla tím nejhorším znečišťovatelem, který ve městech existuje.

Mnohem větším problémem jsou domy a různé továrny. U továren však přece jenom existují různá filtrační zařízení, která dokážou škodliviny zachytit a tak není znečištění až tak markantní, jako v případě kdy si doma někdo zatopí ve starých kamnech a pálí bůhví co. Veškeré zplodiny míří do vzduchu bez jakékoliv filtrace.

Vliv na kvalitu ovzduší má samozřejmě také počasí, vítr a teploty. Větrné dny dokážou škodlivé látky rozfoukat a město je čistší. Naopak při nižších teplotách, kdy je bezvětří, se škodliviny nehýbou, drží se spíše při zemi a v těchto dnech je smogová situace nejhorší. Ano, auta ji samozřejmě mohou zhoršovat, ale jak se nyní ukazuje, nejsou jediným strůjcem daného problému.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Celosvětově se kvalita ovzduší zlepšuje

Jistě jste zachytili i zprávy o tom, že se celosvětově kvalita ovzduší zlepšuje, což ukazují i různé snímky celé planety. I tady však musíme zmínit, že vliv na to nemá rozhodně jenom to, že se jezdí méně. Vliv na to má především fakt, že se zavřely mnohé továrny, které můžeme považovat za výrazné znečišťovatele planety. A i když jsou umístěny na periferiích měst, tak stačí mírný vítr a vše míří tam, kde to způsobuje problémy největší.

Kdo bydlí poblíž průmyslových zón, ten jistě potvrdí, že často cítí zápach, což značí i to, že stejně jako ten, tak i škodliviny se mohou snadno přesouvat přímo do měst. A tak to nejsou nutně jenom auta, která jsou hlavním zdrojem smogu. Zvláště, když řada těch moderních, jak na benzin, tak i na naftu, jsou podstatně čistší, než tomu bylo dříve.

Diskuze Vstoupit do diskuze
116 lidí právě čte
Autor článku

Daniel Hamžík

Zobrazit další články