Co se leskne, to je cenné a hodnotné. A je jedno, z čeho je to vyrobené, i kdyby mělo jít o koncovku výfuku s imitací oceli a chromu.
Jsem stará škola. Žil jsem v době, kdy čím větší výfuk, tím lepší. Čím hlučnější výfuk, tím lepší. Sám jsem měl na svém prvním autě místo výfuku obrovskou rouru. Na druhém voze jsem zašel ještě dál a namísto originálu jsem si na auto namontoval „laďák“. Co dělal? Jsem si jistý, že porušoval hlukové normy, a to byla asi jediná „pozitivní“ vlastnost. Později se výfuk stal spíše nežádoucím prvkem. Takovým, bez kterého se auto nemohlo obejít, ale byl nutným zlem. Výfuk spíše mizel ze zorného pole. Trendem posledních let je podle mé zkušenosti rozšíření falešných koncovek výfuku. Nejde přitom o kuriozity na elektromobilech, které výfuk vůbec nepotřebují.
Jaké auto nepotřebuje výfuk? To, kterému to pod kapotou bzučí
Jde o běžnou praxi u spalovacích modelů, kde dekorativní „ústí“ výfuku nejsou napojena na výfukový systém. Leckdy neleží ani poblíž místa, kudy skutečně odchází zplodiny. Jindy naopak reálné potrubí ústí kdesi za výraznou lištou či rámečkem, aniž by se s ním dotýkalo. To vytváří zvláštní vizuální paradox, který není jen o designu, ale má i překvapivě racionální pozadí. Peníze hrají první housle, protože skutečná chromovaná koncovka výfuku je výrobně i materiálově dražší než lesklý plast. Plast, který zvládne imitovat kovový šperk bez nároků na přesnost usazení a tepelnou odolnost. Náklady navíc nevznikají jen u dílu samotného, ale i v koordinaci vývoje.
Protože pokud je koncovka součástí reálného výfuku, musí se krok za krokem potkat konstrukce karoserie, tepelné stínění, držáky, toleranční řetězce a certifikace. Zatímco čistě dekorativní díl si designéři navrhnou přesně tam, kde vypadá nejlépe, a inženýři mezitím klidně vedou skutečné potrubí tak, aby fungovalo optimálně z pohledu výkonu, účinnosti a bezpečnosti. V tom je ostatně i druhý praktický důvod. Výfukové plyny vznikají spalováním paliva a vzduchu a potrubí se běžně zahřívá kolem 200 až 260 stupňů Celsia.
Jestli něco nejde dohromady, je to vysoká teplota kovu a plast
Takže dávat horký kov do bezprostřední blízkosti plastového nárazníku nebo míst, kde se pohybují lidé, vyžaduje komplikované izolace, přesné štěrbiny a nákladné materiály. Odsunout reálný výfuk dál od okraje karoserie znamená eliminovat riziko poškození okolních dílů i náhodného kontaktu s horkým povrchem. Jako bonus takové umístění snižuje i usazování sazí a kondenzátu na viditelných místech. To šetří estetiku a každodenní údržbu, protože černé mapy okolo reálné koncovky udržují fotografové a majitelé jen neradi.
Tím, že falešné koncovky nejsou součástí výfukového systému, nemají žádný skutečný vliv na emise. To je další pohodlná položka na seznamu důvodů, proč se k tomuto řešení výrobci uchylují. Legislativní a akustické požadavky se řeší v útrobách auta, v katalyzátorech, filtrech a tlumičích. Nikoli na lesklém rámečku v nárazníku. Ale nápad je to dvojsečný a jeho budoucnost stojí mezi dvěma protichůdnými tlaky. Finanční realita vede automobilky k úsporám v každém gramu materiálu a minutě montáže.
O peníze jde především, takže každá koruna úspor se počítá
Přičemž stále hlasitější fakt, že dnešní vysoké ceny odrazují zákazníky od koupě nových vozů, posouvá strategie směrem k dostupnějším modelům a s nimi i k preferenci levnějších řešení. V takové atmosféře se dekorativní koncovky mohou dál šířit, protože dávají designérům líbivou „tvář“ a výrobcům rozumné nákladové úspory. Mně se to nelíbí, co vám? Budu moc rád za vaše vyjádření pod článkem.
Já ale nemám rád náhražky. Nejde teď o to, že bych potřeboval hlasitý výfuk. To, co jsem říkal na začátku, je historie stará dekády. Teď už mám rád své ticho, svůj klid. Vadí mi ale imitace, věci, které jsou jen na oko. Pokud auto nemá výfuk, tak ho nemá, proč se stydět za elektřinu pod kapotou. Stejně tak zakončení výfuku, které mete saze někam pod útroby auta. Není třeba to kamuflovat plastovou imitací. Nebo se pletu? Nemyslím si.
Máte falešné koncovky?
Ojetiny
|
PŘEČTENÍ: 4099
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 3607
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5615
