Konec kamionů nejen na dálnicích, ale v celé zemi. Nové řešení vygumuje jejich existenci, tudy už neprojede ani jeden

Některé projekty vypadají na papíře jako takřka nerealizovatelné. Tento by však mohl dostat kamiony z běžných silnic a dálnic. A všem by se ulevilo.

i Zdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz
                   

V Čechách, zemi kamionům zaslíbené (což je dáno jak tranzitním charakterem České republiky, tak značnou koncentrací skladových i výrobních prostor), se mnohým může zdát, že jediným problémem tohoto odvětví je ekologie a ekonomika provozu. Které se dají vždy nějak vyřešit, tu lépe, tu hůře, ale budoucnost oboru je vždy zajištěna. Do hry však vstupuje ještě jeden zajímavý faktor, který může leccos velmi rychle změnit. Pojďme se na to podívat společně.

Spedičních firem hodně, kamionů ještě víc, řidičů se však nedostává

Kdo jste za nějakým kamionem někdy jeli, potvrdíte mi, jak často funguje jejich zadní čelo coby „náborová deska osobního oddělení firmy“. Ano, je tomu tak, o kvalitní řidiče skupiny C a D je nouze, firem zabývajících se kamionovou dopravou a kamionů jako takových je v Čechách opravdu hodně, z čehož pak ale často vyplyne skutečnost, že „nejsou lidi“. To jsme však stále jenom v Čechách. Existuje však ještě výrazně závažnější situace, u nás, stejně jako ve světě.

Dešifrace samolepek kamionů: Co nám, řidičům osobních aut, říkají? Matoucí symboly mají důrazné významy

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Není totiž tajemstvím – a demografické křivky v tom smyslu hovoří celkem jasně – lidská populace stárne. S čím dál lepšími možnostmi lékařské péče a rostoucím bohatstvím se západní Evropa potýká s rostoucím počtem seniorů, o které je potřeba se postarat. Kteří ale pochopitelně ve velkém měřítku za volanty kamionů již nesednou. V Německu je sociální péče a péče o seniory jeden z hlavních oborů, a pokud někde uvidíte malé, výrazně polepené auto, nebude to většinou rozvoz pizzy, ale „Sozialpflege“.

Země vycházejícího slunce má zásadní demografický problém

A ještě citelně horší je v tomto směru situace v Japonsku. Není tedy možná až tak překvapivé, že se právě v Japonsku zrodila myšlenka na jakýsi „dopravní pás“. Teoreticky nejde o nic mimořádného. Takové systémy dopravy lze nalézt v mnoha výrobních závodech. Rozdíl však není jen v technickém řešení, ale také ve velikosti. Japonský projekt má být totiž dlouhý až 500 kilometrů. A spojit dvě klíčová města Japonska: Ósaku a Tokio.

Japonská automobilka 30 let falšovala výsledky bezpečnostních testů. Okamžitě zastavuje výrobu i prodej, skandál narůstá

S logistikou pomůže dopravní pás

Japonská vláda si uvědomuje, že klesající populace představuje výzvu ve všech důležitých sektorech. Doprava je strategický prvek, proto je důležité, aby fungovala efektivně. Podle předpovědí na trhu práce může Japonsko do roku 2030 zaznamenat nedostatek řidičů až o 36 procent. Což pochopitelně způsobí obrovské problémy celému odvětví logistiky. Proto se hledají nová řešení. Očekává se, že jeho efektivita bude po dokončení opravdu dechberoucí – bude odpovídat dennímu vytížení 25 000 řidičů (!!!). Ti se tak mohou přeškolit na jiný obor a věnovat se jiné práci.

Co to jako je? Takto vypadá nový elektro Renault. Francouzi zcela přeskočili jeden stupeň, posuďte sami

iZdroj fotografie: Policie ČR

Úplná změna systému dopravy je v Japonsku nutná i z důvodu růstu online obchodů. Doručování malých balíků se za posledních 30 let zdvojnásobilo. V té souvislosti se odhaduje, že do roku 2030 nebude asi 30 % balíků doručeno kvůli nedostatku pracovních sil. Což je popravdě dost alarmující údaj. Není tedy divu, že se hledá i poměrně nestandardní řešení, splňující ten hlavní předpoklad: schopnost pracovat bez lidské síly. Což autonomní vozidla na speciální, za tím účelem postavené „dálnici“ splňovat budou.

Extrémně vysoké náklady na jedné straně, akutní potřeba řešit krizi na straně druhé

Největší výzvou jsou, jak už to bývá, náklady na realizaci celého projektu. Podle průzkumu stavebních společností se náklady na výstavbu podzemního tunelu pohybují od 7 miliard jenů do 80 miliard jenů na 10 kilometrů, takže systém spojující Tokio a Ósaku by stál až 3,7 bilionu jenů (v přepočtu zhruba 544 miliard korun). Když ministerstvo v roce 2000 poprvé plánovalo nadzemní logistické spoje, odhadovalo stavební náklady na 25,4 miliardy jenů na 10 kilometrů (zhruba 3,7 miliardy na 10 kilometrů).

Automobilový omyl EU: Euro 7 pomůže hlavně Číně, ekologie spláče nad výdělkem. A Evropa s ní

iZdroj fotografie: CONVEYOR DYNAMICS

„Projekt bude nejen řešit logistickou krizi, ale také pomůže snížit emise skleníkových plynů,“ řekl ministr pro pozemky, infrastrukturu, dopravu a cestovní ruch Tetsuo Saito. „Rádi bychom urychleně pokračovali v jednání o této záležitosti.“ Uvidíme, co a za jak dlouho se Japoncům podaří postavit. Historie nicméně ukazuje, že když se do něčeho opravdu opřou, jen máloco je zastaví. Možná se tedy můžeme opravdu těšit na velkolepý projekt pásu pro autonomní kamiony.

Věříte, že se to Japoncům podaří postavit?

Diskuze Vstoupit do diskuze
85 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články