Oranžová na semaforu není povolení jet. Pokuta hrozí každému, kdo nezná dvě výjimky ze zákona

Dva ze tří řidičů ve Francii přiznávají, že křižovatkou projedou, když je světlo oranžové nebo právě přeskočilo na červenou. Vyplývá to z barometru bezpečnosti silničního provozu, který každoročně sestavuje francouzský Národní úřad pro bezpečnost na silnicích. Číslo je alarmující, protože zákon říká pravý opak toho, co si většina za volantem myslí. Oranžová není povolení „ještě projet“. Je to signál k zastavení. A pravidlo platí v podstatě stejně i v Česku, jen s výrazně vyšší pokutou.

Co přesně říká francouzský zákon

Článek R.412-31 francouzského silničního zákoníku je stručný a jednoznačný: při rozsvícení pevného žlutého signálu musí řidič zastavit. Výjimka je jediná, řidič je v okamžiku rozsvícení žluté už tak blízko, že nemůže vozidlo zastavit v dostatečně bezpečných podmínkách. Nic víc, nic míň.

Klíčové slovo je „bezpečně“. Test nezní „stihnu to“, ale „mohu ještě zastavit, aniž bych ohrozil sebe nebo ostatní“. Pokud za vámi nikdo nejede a vy máte dostatek prostoru na zabrzdění, výjimka neplatí. Právě tehdy je průjezd přestupkem.

Syn má tři a půl roku a típne jí telefon. Boho po rozchodu s Langmajerem poprvé řekla, jak moc trpí

VIPživot.cz

2 h

Porušení spadá do druhé třídy přestupků s paušální pokutou 35 €, tedy zhruba 880 Kč. Na první pohled částka, kvůli které se nevyplatí riskovat ani diskutovat.

Druhá situace: prioritní vozidlo, jiný paragraf

V praxi existuje ještě jedna okolnost, při které řidič projede oranžovou bez pokuty, a to když uvolňuje cestu sanitce, hasičům nebo policii se zapnutou sirénou a majáky. Oficiální brožura Sécurité routière z dubna 2025 potvrzuje, že v takovém případě se po lidské kontrole záznamu pokuta neposílá.

Důležitý detail: tato situace není vepsaná do článku R.412-31. Její právní základ leží v samostatném ustanovení R.415-12, které ukládá povinnost dát přednost prioritním vozidlům. Nejde tedy o druhou výjimku téhož paragrafu, jak se někdy uvádí, ale o oddělenou právní logiku; řidič splnil jinou zákonnou povinnost, a proto mu není vytýkáno porušení té první.

A ještě jeden praktický fakt: automatické radary u semaforů se ve Francii spouštějí až při červené. Oranžovou nezachytí. To ale neznamená beztrestnost, přestupek může zaznamenat policista v terénu a posoudit ho na místě.

Česko: stejné pravidlo, tvrdší sankce

Pro českého řidiče je podstatné, že domácí úprava funguje obsahově téměř totožně. Paragraf 70 odst. 2 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb. ukládá na žlutý signál zastavit. Pokračovat smí řidič jen tehdy, je-li při rozsvícení žluté už tak blízko, že by nemohl bezpečně zastavit.

Ministerstvo dopravy to v únoru 2024 řeklo bez obalu: nezastavení na žlutou má stejné následky jako jízda na červenou. A ty následky jsou citelné:

• Na místě: 4 500–5 500 Kč
• Ve správním řízení: 7 000–25 000 Kč
• Body: 6 bodů do registru řidičů

Šest bodů je polovina dvanáctibodového limitu. Dva takové přestupky za rok a řidič přichází o řidičák. Oproti francouzským 35 € je český postih řádově přísnější.

České radary u semaforů přitom standardně detekují průjezd na červenou, nikoli na oranžovou. Postih za samotnou oranžovou tak i u nás typicky stojí na posouzení policistou. To ale neznamená, že k němu nedochází; ministerstvo výslovně uvádí, že policisté hodnotí každou situaci individuálně.

Proč je ten omyl tak rozšířený

Žlutá fáze na českých semaforech trvá v obci zpravidla tři sekundy. Tři sekundy, během kterých řidič jedoucí padesátkou urazí přes čtyřicet metrů. Mozek automaticky počítá vzdálenost ke stopčáře a vyhodnocuje: „Stihnu to.“ Jenže zákon se neptá, jestli to stihnete. Ptá se, jestli můžete bezpečně zastavit.

Francouzská Sécurité routière věnuje tomuto omylu samostatnou rubriku „pravda, nebo mýtus“ a výslovně v ní uvádí: průjezd na oranžovou dovolen není. Že si to dvě třetiny řidičů myslí jinak, je problém vzdělávání, ne legislativy.

Historicky přitom oranžová na semafor přibyla až deset let po první červené. V Paříži se červené světlo poprvé rozsvítilo 5. května 1923 na křižovatce bulvárů Saint-Denis a Sébastopol. Zelená a oranžová se přidaly až v roce 1933. Přechodová fáze tedy od počátku sloužila jako varování, ne jako prodloužená zelená.

Jak poznat, že výjimka platí právě pro vás

Praktický test je v obou zemích shodný. V okamžiku, kdy se rozsvítí žlutá, si položte jedinou otázku: dokážu zastavit, aniž bych musel prudce brzdit a ohrozit sebe nebo vůz za mnou? Pokud ano, musíte zastavit. Pokud ne, a opravdu ne, nikoli „raději ne“, zákon vám průjezd dovoluje.

Největší omyl kolem oranžové není přesvědčení, že se na ni občas smí. Je to domněnka, že když to radar nezachytí, je to v pořádku. Zákon i praxe míří opačným směrem.