Po 20 sekundách stání na volnoběh už se vyplatí motor vypnout. ADAC připomíná chybu, za kterou se platí až 2 000 Kč

Ráno před domem. Motor běží, řidič škrábe led z čelního skla. Minutu, dvě, někdy pět. Nikoho nenapadne, že právě tenhle okamžik může stát osmdesát eur, v přepočtu téměř dva tisíce korun. ADAC, největší evropská mobilitní organizace, ve svých tipech pro úspornou jízdu připomíná jednoduché pravidlo: pokud víte, že budete stát déle než 20 sekund, motor vypněte. Jenže to pravidlo je jen polovina příběhu. Druhá polovina je v zákoně, německém i českém.

Dvacet sekund je doporučení, ne zákon

ADAC počítá s volnoběžnou spotřebou 0,5 až 1,0 litru za hodinu. Při dvaceti sekundách stání tak motor spálí jen zlomek decilitru, ale právě od tohoto bodu je restart úspornější než nechat motor běžet. Jde o praktické pravidlo pro řidiče, ne o číslo vytesané do paragrafu.

Zajímavé je, že americké ministerstvo energetiky s odkazem na výzkum Argonne National Laboratory posouvá hranici ještě níž, na pouhých 10 sekund. Rozdíl vysvětluje metodika: ADAC volí konzervativnější spotřebitelský odhad, Argonne měří čistě spotřebu paliva a emise. Ať už vezmete kteroukoli hranici, závěr je stejný. Stojící motor, který nikam nejede, je plýtvání.

Komunistický výmysl. Hokejový mistr světa se pustil do trenéra kvůli smlouvám, v reprezentaci skončil

SportyŽivě.cz

Právě teď

Za co přesně padá pokuta 80 eur

Německá silniční vyhláška StVO v § 30 odst. 1 zakazuje při užití vozidla způsobovat zbytečný hluk a vyhnutelné obtěžování výfukovými plyny. Zbytečně běžící motor stojícího auta pod to spadá přímo. Katalog pokut (BKatV) k tomuto paragrafu přiřazuje standardní sazbu 80 eur. Při kurzu ČNB 24,457 Kč/EUR z 12. května 2026 jde o 1 957 korun.

Důležitý detail: zákon neříká „po dvaceti sekundách“. Říká „zbytečně“. Teoreticky tedy můžete dostat pokutu i za kratší volnoběh, pokud je zjevně bezdůvodný, třeba když nastartujete a jdete si ještě vyřídit věci do domu.

Nejčastější situace, ve kterých řidiči nevědomky riskují:

• škrábání námrazy při nastartovaném motoru,
• čekání na spolujezdce před školou nebo domem,
• nakládání a vykládání zavazadel,
• delší stání u závory nebo železničního přejezdu,
• parkované čekání s puštěnou klimatizací.

Český zákon říká totéž, jen tišeji

Málokterý český řidič tuší, že obdobný zákaz platí i doma. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. výslovně zakazuje obtěžovat ostatní „zbytečným ponecháním motoru stojícího vozidla v chodu“. Sankce? Ve správním řízení 2 000 až 5 000 Kč, příkazem na místě do 1 500 Kč.

Háček je ve vymahatelnosti. Veřejně dostupná statistika, která by tento přestupek vykazovala samostatně, neexistuje. Plošné kontroly se podle všeho nekonají. To ale neznamená, že paragraf spí, stačí stížnost souseda, záznam městské policie a řízení běží.

Start-stop systém a mýtus o zničeném startéru

Častá výmluva zní: „Vypínáním si zničím startér.“ ADAC i výzkumníci z Argonne se shodují – u teplého motoru je dodatečná zátěž pro startér a baterii zanedbatelná. Moderní auta se start-stop systémem to dělají samy, stokrát za jednu cestu městem, a ADAC u nich měří úsporu až 15 % paliva v městském provozu. Novější systémy dokonce vypínají motor už při dojezdu ke křižovatce, ne až po zastavení.

U full hybridů je téma volnoběhu prakticky passé, při zastavení se spalovací motor sám odpojí. Elektromobily pochopitelně žádný volnoběh nemají. Pravidlo dvaceti sekund tak cílí hlavně na klasické spalovací vozy a mild hybridy, kde motor při stání běží dál, pokud ho řidič sám nevypne.

Kolik to reálně ušetří

Modelový výpočet z dat ADAC: řidič, který denně omezí zbytečný volnoběh o tři minuty, ušetří ročně zhruba 9 až 18 litrů paliva. Při aktuálních cenách benzinu to není částka, která změní rozpočet. Ale sečtěte k tomu nižší emise, menší hluk před školami a fakt, že vás v Německu nemůže potkat pokuta za necelé dva tisíce korun, a vypnutí klíčku najednou dává smysl i bez kalkulačky.