Řidiči jezdí osobními auty, řídí je, a přitom podléhají řadě omylů. Neznají předpisy, jezdí takzvaně podle citu, ale to je špatně. Neznalostí a pocitem neomylnosti páchají zásadní a někdy až tragické dopravní nehody. Přitom je hrozné, jak moc velký pocit neomylnosti a vlastní jistoty řidiči mají. Vím to, udělal jsem rychlý průzkum mezi čtenáři a zjistil jsem, že 79 % dotázaných netuší, jak správně používat blinkr na křižovatce. Přitom ukazatel směru je při odbočování a při průjezdu křižovatkou zásadním pracovním nástrojem řidiče.

Blikat, nebo neblikat, to je to, oč tu běží. A blikat není vždy dobře

Bez něj de facto není šance vědět, kam řidič jede. První, rozhodně ne poslední, a přitom zásadní omyl? „Když projíždím křižovatkou po hlavní, nedávám blinkr.“ Tento mylný dojem patří mezi velmi rozšířené a zároveň nebezpečné chyby, kterých se řidiči často dopouštějí. Legislativa a s ní spojená realita je však zcela odlišná. Není rozhodující, zda jedete po hlavní, nebo z ní odbočujete, ale jestli měníte směr jízdy, ať už doprava, nebo doleva. Pokud odbočujete, musíte vždy dát znamení o změně směru jízdy.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Pokud však neodbočujete a jedete rovně, znamení nedáváte, a to bez ohledu na to, kde se nachází hlavní silnice. Další mystifikace je, že řidič vždy, když opouští křižovatku, má povinnost použít blinkr. Ne. Ne! Tento omyl je bohužel častou příčinou nehod. Pokud jedete na křižovatce rovně, což znamená, že neměníte směr jízdy, znamení o změně směru jízdy nedáváte. Dávání blinkru v této situaci je nejen zbytečné, ale může i zmást ostatní řidiče, kteří si mohou myslet, že hodláte odbočit. Tím se zvýší riziko kolize.

Při odbočování vlevo mohu za křižovatkou vjet do levého pruhu a nemusím dát přednost protijedoucímu vozidlu. Tento třetí omyl se mezi řidiči také často objevuje. Mnoho řidičů si mylně myslí, že pokud odbočují vlevo, mohou bez problému vjet do levého pruhu, aniž by museli dát přednost protijedoucímu vozidlu, které jede rovně. Nebo zatáčí ze svého podhledu doprava. To je však chyba. Skutečnost je taková, že vozidlo, které odbočuje vlevo, musí dát přednost protijedoucím vozidlům, a to bez ohledu na počet jízdních pruhů po odbočení.

Jedu rovně, tedy neblikám. A naopak zatáčím, tak blikám vždy

Protijedoucí auto si při odbočování vpravo (ze svého pohledu) může vybrat libovolný jízdní pruh. Pokud dojde k nehodě, není to jeho chyba. Svého času jsem poměrně pravidelně jezdil na Praze 4 od Jižní spojky směr ulice Sulická. Právě tam je křižovatka, která je typickým příkladem. Hlavní komunikace zahýbá, řidiči, kteří jedou rovně, v 99 % ale blikají. Za mě – postavím tam policajta, ať každého pokutuje.

Jak to tedy s používáním blinkrů na křižovatce, kde hlavní silnice nevede rovně, je podle zákona? Je třeba dávat znamení o změně směru jízdy, nebo ne? Pokud se podíváme na zákon o provozu na pozemních komunikacích, najdeme dvě klíčová ustanovení, která nám mohou poskytnout odpověď. Je to § 21 a § 30. V § 21 odst. 1 se uvádí: „Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.“

Že si něco řidič myslí, neznamená, že je to tak správně

Z tohoto ustanovení lze vyvodit, že povinnost blikat vzniká pouze v případě, kdy řidič skutečně odbočuje, tedy mění směr jízdy vlevo nebo vpravo. Odbočování v zákoně není výslovně definováno, takže výklad tohoto slova je klíčový. Já tvrdím, že odbočováním se rozumí změna směru jízdy, a to konkrétně vlevo nebo vpravo. Rozhodně ne jízda rovně.

Z toho vyplývá jedna jasná a neoddiskutovatelná pravda, ať se to líbí, nebo ne. Tedy to, že pokud jedete rovně, ať už na hlavní silnici, nebo při sjíždění z hlavní na vedlejší, povinnost dávat znamení o změně směru jízdy nevzniká. Dále § 30 odst. 1 doplňuje pravidlo, které říká: „Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.“

Chybným blikáním řidiči ostatní motoristy zbytečně pletou

Toto ustanovení podle mého názoru naznačuje, že povinnost dávat znamení o změně směru jízdy vzniká právě při změně směru jízdy. To zahrnuje situace, kdy se mění směr vlevo nebo vpravo, a tím vzniká nutnost o tom informovat ostatní účastníky silničního provozu. Pokud nedochází ke změně směru jízdy, nevzniká ani povinnost dávat znamení o změně směru jízdy, což je podle mého názoru logické.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Na základě výše uvedeného jsem tedy toho názoru, že pokud jedete rovně, nevzniká vám povinnost používat blinkr. Tedy když jedete rovně, bez změny směru, blinkr dávat nemusíte, a to bez ohledu na to, kde se hlavní silnice nachází. A kde se vůči ní nacházíte vy. Zjednodušeně řečeno bych to formuloval tak, že pokud jedu rovně, neblikám. A to bez ohledu na to, která komunikace je hlavní a která vedlejší. Naopak když odbočuji, vlevo či vpravo, nejedu rovně, mám povinnost blikat. A to bez ohledu na to, jestli jsem na hlavní, nebo na vedlejší.