Když se řekne „dostavba dálnice“, většina lidí si představí rovný pás asfaltu polem. Poslední úsek D11 mezi Jaroměří a státní hranicí u Lubawky je něco zásadně jiného.
Prochází kopcovitou krajinou východních Čech, překonává hluboká údolí, řeky, železniční tratě i biokoridory, a právě proto se na pouhých čtyřiceti kilometrech soustředí tolik inženýrských staveb, kolik jinde nenajdete ani na dvojnásobné vzdálenosti. Od dubna 2026 se přitom staví na celém zbývajícím koridoru najednou. První auta by měla projet hraniční částí u Královce ještě letos, kompletní dálniční tah Praha–polská S3 ministerstvo dopravy rámuje na podzim 2029.
Tři stavby, jeden koridor
Zbývajících zhruba 41 kilometrů D11 není jedna stavba, ale tři samostatné zakázky, které běží paralelně:
- D11 1108 Jaroměř–Trutnov – 19,63 km, stavba zahájena 8. dubna 2026. Celkem 241 stavebních objektů včetně 24 mostů, ekoduktu, podchodu pro zvěř a tunelu Kamenný Vrch.
- D11 1109 Trutnov–státní hranice, 2. etapa – 17,9 km, stavba zahájena v říjnu 2024. Dva tunely, 19 mostních objektů a tři mimoúrovňové křižovatky.
- D11 1109 Trutnov–státní hranice, 1. etapa – 3,275 km u Královce, rovněž od října 2024. Šest mostních objektů a provizorní napojení na silnici I/16.
Dohromady to dává minimálně 49 mostních objektů, 3 tunely a 2 samostatné stavby pro migraci zvěře, a to počítáme jen z aktuálních infoletáků ŘSD. Starší souhrnné materiály ministerstva a projektanta Valbek pro celý úsek 1109 uvádějí 28 mostů, takže metodika sčítání se v různých podkladech liší. Jisté je jedno: koncentrace inženýrských objektů na kilometr trasy je mimořádná.
Proč je to tak složité
Samotné ministerstvo dopravy označuje úsek 1109 za největší dálniční zakázku v historii veřejných soutěží ŘSD. Není to jen rétorika, čísla to potvrzují. Třináct mostů v hraničním úseku přesahuje délku sto metrů. Most přes údolí řeky Lične měří 670 metrů, má sedm polí a je založen hlubinně na velkoprůměrových pilotách, protože musí překonat nejen údolí, ale i železniční trať, silnici třetí třídy a biokoridor. Právě kombinace délky, výšky a složitého založení z něj dělá jeden z nejtěžších objektů celé trasy.
K tomu přidejte dva tunely v centrální části hraničního úseku a tunel Kamenný Vrch na trase od Jaroměře. Tunel Opevnění, jehož ražba běží od ledna 2026, patří podle krajského ředitelství ŘSD k nejnáročnějším objektům celé stavby. A pak je tu environmentální rozměr: projektant Valbek ve svém popisu stavby uvádí, že většina mostních konstrukcí sama splnila požadavky pro migraci zvěře díky dostatečné výšce a šířce průchodu, takže nebylo nutné navrhovat tolik samostatných ekoduktů jako na jiných dálnicích. Mosty tu tedy neslouží jen dopravě, ale i krajině.
Co už se fyzicky děje
Kdo si myslí, že jde stále hlavně o papírování, mýlí se. Na hraniční 1. etapě u Královce se podle materiálů ŘSD z léta 2026 už pokládá asfalt na dojezdech k mimoúrovňové křižovatce a okružním křižovatkám. Souběžně rostou most a viadukt v Poříčí, viadukty u Nového a Starého Rokytníku. Pokračuje ražba tunelu Opevnění. Pomalejší tempo hlásí právě most přes Ličnou, s jeho parametry to ale nepřekvapí.
Na úseku 1108 od Jaroměře k Trutnovu se koplo do země teprve v dubnu 2026, takže tu je stavba v počáteční fázi. Klíčové ale je, že od tohoto data jsou ve výstavbě všechny zbývající české úseky D11 k Polsku. Žádný kus už nečeká „jen na papíře“.
Kdy se poprvé svezeme, a co to změní
Nejbližší termín pro řidiče je listopad 2026. Tehdy by měla být zprovozněna hraniční 1. etapa u Královce s provizorním napojením na I/16. Nepůjde o celou dálnici, ale o první reálně použitelný kus nové D11 za Trutnovem, a zároveň o přímé napojení na polskou S3.
Kompletní dálniční spojení Praha–státní hranice ministerstvo dopravy veřejně spojuje s podzimem 2029. Některé starší technické materiály jednotlivých úseků ještě pracují s rokem 2028, ale aktuální komunikace ministerstva i ŘSD se shoduje na opatrnějším datu. Vzhledem k rozsahu inženýrských objektů je to pochopitelné.
Co to prakticky přinese? Odpadne dnešní průjezd po silnici I/16 přes Trutnov a Královec. Vznikne souvislá dálniční trasa, po které bude podle ministerstva možné dojet z Prahy přímo do Štětína nebo Svinoústí. Pro běžného řidiče půjde spíš o úsporu v nižších desítkách minut než o hodiny, ale hlavní přínos bude jinde: v předvídatelnosti jízdní doby, bezpečnosti a zimní průjezdnosti horského úseku. Pro osobní auta přitom žádný nový hraniční poplatek nevznikne: na české straně zůstává standardní e-známka, v Polsku vozidla do 3,5 tuny systém e-TOLL neplatí.
Odpočívky s policejní kontrolou i sněhovými rampami
Detail, který snadno zapadne: projekt počítá s odpočívkami Bernartice a Královec, které nejsou jen parkovištěm s toaletami. U Královce má stát policejní kontrolní stanoviště s možností odstavení kamionů. V zimě tu mají fungovat i sněhové rampy pro očištění střech nákladních vozidel, prvek, který česká dálniční síť zatím prakticky nezná, ale na horském přechodu dává zřejmý smysl.
Poslední úsek D11 není příběh o čtyřiceti kilometrech asfaltu. Je to příběh o téměř padesáti mostech, třech tunelech a stovkách stavebních objektů v terénu, který si nic nedaruje. Právě proto trvá tak dlouho, a právě proto stojí za to sledovat, jak roste.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9226
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 6067
