Nový typ paliva je údajně ekologičtější, ale jestli je to pravda, je hodně diskutabilní. Každopádně některá auta ho nesnesou.
Benzín s označením E10 se v tichosti zabydlel u stojanů na čerpacích stanicích. V tichosti, přesto strhl lavinu pochybností a otázek, které mají často společného jmenovatele. Co to udělá s motorem, zvlášť když ten motor už něco pamatuje. Není divu, že mnozí mechanici k tématu raději mlčí, protože nechtějí podepisovat paušální rozsudky o škodlivosti pro určité agregáty. Možná mají strach. Já strach nemám, bojím se jiných věcí než říct nahlas svůj názor. A nejde jen o mě, je nás víc, takže se najdou i ti, kteří pojmenují věci bez emocí a jasně řeknou, pro koho může být E10 slabší volba a za jakých okolností.
Stará auta nemají ráda benzín E10, na rozdíl od úředníků EU
Když nebudu řešit skutečné veterány, tak myslím, že jednorázové natankování E10 do vozu z takzvaného „rizikového seznamu“ nic fatálního nespustí. Skutečný problém se může rýsovat až při dlouhodobém používání, a to hlavně u aut s už opotřebenými palivovými soustavami. Tam, kde se snáz projeví koroze nebo netěsnosti. O co tu vlastně běží? E10 znamená, že benzin obsahuje do 10 procent biosložek. Benzín nahradil dřívější E5, je to součástí unijního rámce, jak omezit závislost na fosilních palivech.
Biosložky se vyrábějí z biomasy, v praxi ze zemědělských plodin typu obilí, kukuřice nebo cukrové řepy. Na papíře to vypadá hezky, vyšší podíl biolihu by měl přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů. Jenže reálný obraz je složitější. Samotná produkce bioetanolu s sebou totiž nese emise i environmentální nároky, takže čistá ekologická bilance bývá terčem otázek. K tomu ekonomická rovina, jiné zdanění biokomponentů může tlačit výslednou cenu paliva s vyšším bio podílem dolů.
Ekologie také nefunguje, lesy padají, aby vznikla biomasa
Díky čemuž se E10 u stojanu tváří atraktivněji, ale environmentální organizace zase upozorňují, že rostoucí apetit po zemědělských komoditách pro biopaliva může tlačit na ceny potravin. A že rozšiřování ploch na pěstování, často na úkor lesa, degraduje prostředí. V redakci AutoŽivě tohle víme, prostě každá strana má dvě mince. Těžko pak mluvit o nezpochybnitelných ekologických přínosech, spíš o kompromisu plném háčků. Technicky má E10 svá pro i proti. Vyšší oktanové číslo dané přítomností bioetanolu umí moderním motorům pomoci k efektivnějšímu spalování. Na druhé straně je to palivo méně stabilní a výrazně hygroskopické.
Ochotně pohlcuje vodu z okolí. A voda v palivu je přesně to, co kovovým součástem palivové soustavy nesvědčí. Zároveň materiály na bázi gumy a některých plastů mohou trpět bobtnáním nebo křehnutím. Nejcitlivější bývají starší modely navržené v éře, kdy se s biopalivy této koncentrace vůbec nepočítalo. Takže jejich hadice, těsnění, membrány nebo plováky neodpovídají dnešním chemickým normám. Naopak novější auta mají v záloze chytřejší řízení motoru, čidla detonačního spalování a pokročilé řídicí jednotky dovedou z vysokého oktanového čísla E10 vytěžit. Zároveň ale umí korigovat skutečnost, že energetický obsah takového paliva je nižší.
Staré auto s karburátory? Pozor, tady E10 nikdy netankujte
Je-li konstrukce starší a palivo v nádrži navíc dlouho leží, roste pravděpodobnost, že se dříve či později připomene právě koroze, usazeniny nebo zhoršené studené starty. V praxi je kritickým scénářem auto, které se používá sporadicky a tankuje se třeba jednou za několik měsíců. Tam mechanici doporučují nepodceňovat základní hygienu. Vyčistit nádrž, zkontrolovat vedení a filtry, nechat si posoudit stav komponentů, které mohou etanol chemicky „rozežrat“. Klíčová otázka „Kdo může a kdo ne?“ má rámcové pravidlo napříč Evropou.
Drtivá většina vozů vyrobených po roce 2010 je na E10 konstrukčně připravena. To jde typicky poznat podle piktogramu nebo textu pod víčkem hrdla. To ale neznamená, že každé starší auto je automaticky problém. Přesto existují konkrétní výjimky, které je dobré brát vážně. Organizace DAT, která vychází z dat německého trhu, varuje před používáním E10 u některých konkrétních skupin. U Mitsubishi se zážehovými motory GDi, u Audi a Volkswagenu s agregáty FSI a u některých TSI.
U klasických Mercedesů s mechanickým vstřikováním K‑Jetronic. U starších Fordů s přímým vstřikem benzínu a u Hond se staršími karburátorovými motory. Nemá to být strašení, spíš realistická mapa aut, kde může vyšší podíl etanolu narazit na limity materiálů a konstrukcí, pro které tenhle svět ještě nevznikal. Co dělat? Vždycky je tady možnost tankovat prémiové palivo, které obvykle tak vysoký podíl biosložky nemá. Ano, je dražší, ale i tak se to možná vyplatí.
Co tankujete?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7244
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7560
PŘEČTENÍ: 6228
