Belgická policie vystavila řidiči Opelu Astra pokutu 6 597 eur za jízdu rychlostí 696 km/h. Oficiální maximum vozu je přitom 221 km/h.
Stalo se to v dubnu 2018 v městečku Quiévrain u francouzských hranic. Radar zachytil projíždějící Astru, systém vygeneroval oznámení a do schránky řidiče dorazil dopis s částkou, která by odpovídala zhruba 165 tisícům korun. Důvod: překročení padesátky o 646 km/h. Jenže ani formule 1 nejezdí sedmi stovkami. Opel Astra J podle oficiálního manuálu výrobce dosáhne u nejsilnější běžné motorizace maximálně 221 km/h, tedy ani ne třetinu údaje, který se propisal do pokuty.
Chyba v kódování, ne v radaru
Policie případ po upozornění prověřila a uznala takzvanou „erreur d’encodage“, chybu v kódování dat. Německé zdroje mluví o „falsch eingegebener Code“. Přesný technický mechanismus nikdy nebyl veřejně popsán, ale z dostupných informací vyplývá, že problém nastal někde mezi fyzickým měřením a automatickým generováním pokuty. Hodnota 696 km/h prošla systémem bez jakéhokoli filtru, který by ji označil za fyzikálně nemožnou.
Podle belgického tisku policie po kontrole konstatovala, že skutečná rychlost vozu byla kolem 60 km/h, v zóně s limitem 50.
Absurdní pokuta padla, menší zůstala
Původní sankce 6 597 eur byla stažena. To je ta dobrá zpráva. Ta horší: řidič se tím nezbavil odpovědnosti úplně. Logika policie je přímočará, chyba znehodnotila konkrétní číslo na papíře, nikoli samotný fakt, že vůz překročil limit. Pokud korigovaná rychlost činila 60 km/h v padesátce, jde stále o přestupek.
Belgické sazby pro překročení o 1–10 km/h v zástavbě začínají na 53 eurech. Podle odhadu německého serveru CHIP, který případ znovu připomněl v březnu 2026, měl řidič dostat novou pokutu právě v tomto řádu, tedy asi 1 300 Kč místo původních 165 tisíc.
Proč příběh obíhá dodnes
Kauza není čerstvá. Belgická veřejnoprávní RTBF ji připomněla už v roce 2020 v souvislosti s dalším absurdním případem, italská řidička Fordu Focus byla ve stejné oblasti „naměřena“ při 703 km/h. Německá média příběh recyklovala znovu na jaře 2026. Důvod popularity je zřejmý: ilustruje situaci, kdy automatizovaný systém selže a stát přesto neřekne „omlouváme se, zapomeňte na to“.
Ve Valonsku radarovou infrastrukturu spravuje SPW Mobilité et Infrastructures, ale samotná zařízení instaluje a provozuje policie. Odpovědnost za chybu tak nelze jednoduše hodit na výrobce krabičky u silnice.
Co dělat, když vám přijde nesmyslná pokuta
Pokud by podobný dopis dorazil ze zahraničí, platí několik pravidel:
- Belgická pokuta může přijít i do ČR. Podle portálu Your Europe si členské státy EU vyměňují údaje o dopravních deliktech.
- V Belgii je k oznámení přiložen odpovědní formulář; contestaci lze vést přes platformu Just-on-web nebo přímo s orgánem, který pokutu vydal.
- V Česku lze proti příkazu podat odpor do 8 dnů od doručení. Věc pak přechází do standardního správního řízení s lhůtou 60 dnů pro rozhodnutí. Rychloměry používané pro sankce jsou podle Českého metrologického institutu stanovenými měřidly, podléhají pravidelnému ověřování.
Absurdní případy typu 696 km/h jsou výjimkou, nikoli normou. Právě proto se z nich stávají zprávy. Systém je formálně přísně regulovaný, ale jak ukazuje Quiévrain, žádný automatický filtr nenahradí zdravý rozum člověka, který by se nad sedmi stovkami v padesátce aspoň pozastavil, než stiskne „odeslat“.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 5648
PŘEČTENÍ: 8450
