Radary v obcích se vrací po letech zpět. Pokuty ale tentokrát půjdou jinam a pravidla se zpřísní

V lednu 2016 přišly polské obecní a městské stráže o právo provozovat radary a trestat řidiče za rychlost. Stát tehdy reagoval na léta kritiky: část obcí si z pokut udělala zlatý důl a bezpečnost byla až na druhém místě. Teď, po deseti letech, se radary do měst vracejí, jenže v úplně jiném kabátě.

Náměstek ministra infrastruktury Stanisław Bukowiec v odpovědi na poslaneckou interpelaci popsal koncepci, v níž samosprávy znovu pořídí a umístí měřicí zařízení, ale veškeré řízení přestupků, sběr dat i inkaso pokut zůstane v rukou státního systému CANARD pod Hlavní inspekcí silniční dopravy (GITD). Obec vybere nebezpečné místo. Stát ho ohlídá a peníze si nechá.

Proč radary z obcí zmizely, a proč se teď vracejí

Příběh starého modelu nejlépe ilustruje obec Kobylnica v Pomořansku. Podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) tam místní stráž naplánovala příjmy z radarových pokut ve výši 7 milionů zlotých při celkovém obecním rozpočtu necelých 42 milionů. Nebyla sama.

94 milionů za Ronalda bylo moc. Zjistěte, jestli znáte dalších 10 přestupů, které fotbalovou Evropu šokovaly stejně

SportyŽivě.cz

7 h

NIK popsala nezákonné pokutování po lhůtě, trestání vlastníků vozidel místo skutečných řidičů a soustředění činnosti stráží téměř výhradně na dopravní přestupky. Radary přestaly být bezpečnostním nástrojem a staly se rozpočtovou položkou.

Stát proto v roce 2015 prosadil novelu, která od 1. ledna 2016 přenesla automatický dohled nad rychlostí a jízdou na červenou výlučně na GITD. Obecní stráže ztratily kompetenci měřit. Jenže tím vznikla mezera: stát nemá tak detailní znalost lokálních rizikových míst jako samosprávy a počet překročení rychlosti na městských komunikacích zůstává vysoký. Ministerstvo infrastruktury proto dnes hledá způsob, jak místní znalost zapojit zpět, ale bez návratu finančního zájmu obcí na pokutách.

Pilot pro šestnáct měst, ne plošný návrat

Koncepce, jak ji popsala pracovní skupina na ministerstvu v březnu 2025, počítá s pilotním programem omezeným na 16 vojvodských měst. Samospráva by radar koupila a navrhla jeho umístění, ale zařízení by muselo být napojeno na státní systém CANARD. Měření, zpracování snímků, identifikace řidiče i celé přestupkové řízení by vedl GITD. A klíčový bod: výnos z pokut by směřoval do státního rozpočtu, nikoli do obecní kasy.

Po dvou letech má přijít vyhodnocení. Teprve pokud pilot prokáže reálný bezpečnostní efekt, přichází v úvahu rozšíření na další města. Podle dostupných podkladů by změny mohly vstoupit v účinnost nejdříve v roce 2027, nejde tedy o nic, co by řidiče překvapilo příští měsíc.

Důležitý detail: už dnes polské právo umožňuje samosprávám a správcům komunikací za určitých podmínek radar fyzicky instalovat. Spor se nevede o sloup u silnice, ale o to, kdo smí měřit, trestat a inkasovat. A právě tuto kompetenci si stát hodlá ponechat.

Tvrdší vymáhání: konec ignorování dopisů

Paralelně s pilotním návratem samosprávních radarů Polsko chystá zásadní zpřísnění vymahatelnosti radarových přestupků. Vládní projekt UD263 míří na řidiče, kteří dnes systém obcházejí: ignorují korespondenci, uvádějí neúplné údaje o tom, kdo řídil, nebo se spoléhají na to, že zahraniční registrace je ochrání.

Hlavní změny v návrhu:

• Povinnost identifikovat řidiče — vlastník vozidla bude muset uvést kompletní údaje včetně adresy a doložit potvrzení od označené osoby.
• Pořádkové sankce za ignorování korespondence — kdo opakovaně nepřebírá dopisy od GITD, vystavuje se dodatečným sankcím. Přesná částka zatím není veřejně stanovena.
• Registr nevyřešených případů — vozidlům s otevřeným radarovým přestupkem hrozí při kontrole zadržení osvědčení o registraci.
• Odtah zahraničních vozidel — u aut registrovaných mimo Polsko počítá návrh s odtahem na náklady vlastníka, pokud nebude složena kauce odpovídající hrozící pokutě.
• Sleva 25 % za rychlé přiznání — kdo přes elektronický portál eBOK uvede své údaje, přijme pokutu a zaplatí do 14 dnů od převzetí korespondence, dostane čtvrtinovou slevu. Nestačí jen zaplatit, podmínky jsou kumulativní.

Co to znamená pro české řidiče

Český model radarového dohledu je dnes paradoxně decentralizovanější než to, co Polsko teprve chystá. V Česku přestupek z automatizovaného zařízení řeší obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokuty jsou příjmem obce a celý proces běží na úrovni samosprávy. Polsko se vydává opačným směrem, k centralizaci pod jedinou státní instituci.

Pro Čechy projíždějící Polskem je podstatné hlavně rozšiřování sítě CANARD. Už v únoru 2026 systém monitoroval 623 lokalit a dalších více než 100 zařízení bylo v přípravě. Samosprávní pilot by přidal další vrstvu, především v městských úsecích vojvodských měst. A nová pravidla pro zahraniční vozidla, odtah a kauce, mají jasný vzkaz: spoléhat se na to, že pokuta ze zahraničí „nedojde“, přestává být strategie.

Polsko nevrací starý model obecních radarů. Vrací obcím roli průvodce, který ukáže na nebezpečné místo, ale klíče od měření, dat i pokladny si nechává stát. Měla by to být i inspirace pro nás, co myslíte?