Řidič si připojil elektromobil přímo na elektrické vedení. Ušetřil za nabíjení, teď mu hrozí vysoká pokuta

9. června 2026 technici distribuční společnosti Dicle Elektrik objevili ve čtvrti Eyyüpkent provizorní přípojku. Majitel elektromobilu, označovaný iniciálami F.P., vedl takzvaný harci kabel z hlavního vedení přes sousední obilní sklad až ke svému vozu. Žádný měřič, žádné jištění, žádné uzemnění. Podle vyjádření Dicle Elektrik citovaného tureckými médii bylo zařízení okamžitě odstraněno a proti muži byl zahájen sankční proces. Přesná výše trestu dosud zveřejněna nebyla, ale samotný případ otevírá otázku, kterou si klade stále víc majitelů elektromobilů: kde přesně končí legální nabíjení a kde začíná trestný čin?

Tři situace, tři úrovně rizika

Klíčové je rozlišit, o čem se vlastně bavíme. V praxi existují tři zásadně odlišné scénáře:

• Vlastní zásuvka nebo wallbox doma. Nabíjíte z odběrného místa, ke kterému máte smlouvu. Právně čistá situace. ČEZ doporučuje wallbox jako nejbezpečnější domácí řešení, Tesla u mobilního konektoru vyžaduje řádně uzemněný dedikovaný okruh a výslovně zakazuje prodlužky a rozdvojky.
• Cizí nebo společná zásuvka bez souhlasu. Typicky zásuvka v chodbě bytového domu, na pracovišti nebo na cizím pozemku. Technicky funguje, právně je to problém, berete elektřinu, za kterou neplatíte a k jejímuž odběru nemáte titul.
• Přímé napojení na vedení mimo odběrné místo. Přesně to, co udělal F.P. v Şanlıurfě. Obchází se měření, bezpečnostní prvky i jakýkoli smluvní vztah. Nejrizikovější varianta, právně i fyzicky.

Většina majitelů elektromobilů spadá do první kategorie a nemá důvod k obavám. Problém začíná u druhé a třetí.

Slavia po derby zmrazila prodeje permanentek celé Tribuny Sever. Právník přímo z kotle reaguje na Tvrdíka bod po bodu

SportyŽivě.cz

2 h

Co říká zákon: Německo má speciální paragraf, Česko ne

Německý trestní zákoník obsahuje specifický § 248c, který míří přímo na odběr cizí elektrické energie vodičem, jenž není určen k řádnému odběru. Horní sazba: odnětí svobody až na pět let, nebo peněžitý trest. Trestný je i pokus. U bagatelních případů zákon odkazuje na § 248a, tedy režim návrhového deliktu, stíhání závisí na návrhu poškozeného.

V praxi to neznamená, že každý, kdo jednou připojí auto ke špatné zásuvce, skončí za mřížemi. Rozsudek okresního soudu v Leverkusenu ze 17. 5. 2024 to dobře ilustruje: nájemník opakovaně dobíjel plug-in hybrid ze společné zásuvky v bytovém domě, pronajímatel mu dal výpověď. Soud výpověď zamítl, škoda byla pod 50 eur, nájemník nabídl náhradu a po upozornění přestal. Nešlo o trestní řízení, ale o civilní spor. Na druhé straně v Mettmannu v únoru 2020 řidič Tesly napojil auto na zásuvku toaletního kontejneru na policejní stavbě, a policie zahájila trestní proceduru.

Soudy a policie zjevně rozlišují podle škody, opakování, úmyslu a míry zásahu do cizí infrastruktury. Pět let vězení je strop, ne automatický výsledek.

Český kontext: vězení není sci-fi, ale má své podmínky

Přímý ekvivalent německého § 248c v českém právu neexistuje. To ale neznamená, že neoprávněný odběr elektřiny je beztrestný. Energetický zákon v § 51 neoprávněný odběr výslovně zakazuje a řeší náhradu škody. A Nejvyšší soud v rozhodnutí 11 Tdo 931/2025 potvrdil, že neoprávněný odběr elektřiny může naplnit znaky krádeže podle § 205 trestního zákoníku.

Pro trestný čin krádeže v základní skutkové podstatě je ovšem klíčová hranice škody, nejméně 10 000 Kč. Jedno nabití elektromobilu z cizí zásuvky stojí řádově desítky korun. Pod hranicí trestného činu jde typicky o přestupek proti majetku s pokutou do 50 000 Kč, případně o civilní nebo pracovněprávní problém.

Podle nás je proto „vězení za jedno dobití“ v českém kontextu krajně nepravděpodobné. Ale opakovaný, systematický odběr cizí elektřiny, třeba měsíce nabíjení ze společné zásuvky v garáži bytového domu, už může škodu vyšroubovat nad zákonnou hranici. A tam vězení reálně hrozí.

Bezpečnost není jen právní otázka

Turecký případ připomíná ještě jeden rozměr: fyzické nebezpečí. Harci kabel vedený přes obilní sklad bez jištění a uzemnění znamená riziko požáru, úrazu elektrickým proudem i poruch celé lokální sítě. Ale ani „pouhé“ nabíjení z běžné domácí zásuvky není bez rizik, ČEZ upozorňuje, že standardní zásuvky většinou nejsou dimenzované na opakované vícehodinové zatížení, které elektromobil vyžaduje.

Praktické minimum pro legální a bezpečné domácí nabíjení:

• Nabíjet z vlastního odběrného místa, ideálně přes wallbox s odbornou instalací a revizí.
• Žádné prodlužky, rozdvojky ani improvizované přípojky.
• V bytovém domě řešit souhlas SVJ a samostatné měření.
• Pokud wallbox není možný, nechat elektrikářem posoudit stávající zásuvku a okruh.

Kabel natažený z hlavního vedení přes sousedův sklad je extrém, který se většiny z nás netýká. Ale zásuvka na chodbě, ze které „jen na chvíli“ dobíjíte bez souhlasu a bez vyúčtování, to už je situace, do které se člověk dostane snáz, než by čekal.