Tesla s aktivním asistentem jízdy uháněla kanadskou dálnicí, řidička měla zavřené oči a v autě seděly dvě děti. Policie případ vyšetřuje.
Začátek července 2026, Highway 1 mezi městy Golden a Revelstoke v Britské Kolumbii. Řidička jménem Carleigh Kingová natočila z vedlejšího pruhu video, které se během hodin rozšířilo po sociálních sítích: Tesla drží tempo kolem stovky, řidička za volantem má hlavu opřenou o opěrku, oči zavřené, ruce volně v klíně. Na zadních sedadlech podle lokální zprávy serveru KamloopsBCNow seděly dvě děti. Auto přesto plynule drželo pruh, reagovalo na zatáčky a jelo dál, jako by se nic nedělo. Policie potvrdila, že incident prověřuje, ale výsledek vyšetřování zatím veřejně nezazněl.
Hypotéza o brýlích: co tvrdí Electrek a co říká Tesla
Fred Lambert z Electreku přišel s vysvětlením, které se rychle stalo dominantním narativem: velké sluneční brýle řidičky zakryly oči natolik, že kabinová kamera nad zpětným zrcátkem nedokázala vyhodnotit pozornost. Systém se proto měl přepnout na starší metodu, kontrolu krouticího momentu na volantu. Stačí lehce opřít koleno nebo ruku o volant a auto si myslí, že řidič řídí.
Jenže aktuální manuál Tesly Model 3 pro Severní Ameriku popisuje situaci složitěji. Výslovně uvádí, že monitoring kabinovou kamerou má zůstat funkční i se slunečními brýlemi. Při nejasném výhledu na ruce nebo paže řidiče systém přidává požadavek na sílu do volantu a stupňuje varování, vizuální, zvuková, až po spuštění výstražných světel a bezpečné zastavení. Lambertova verze je tedy odborná hypotéza, nikoli Teslou potvrzený mechanismus selhání. Co přesně se v tom konkrétním autě stalo, veřejně neví nikdo.
Proč kontrola momentu na volantu nestačí
I kdyby se ukázalo, že brýle skutečně degradovaly kamerový dohled, klíčový problém leží jinde. Kontrola krouticího momentu ověří jedinou věc: že na volant působí nějaká síla. Nepozná, jestli je řidič vzhůru. Nepozná, jestli se dívá na silnici. Nepozná, jestli drží telefon.
Konkurence to řeší jinak. Cadillac u systému Super Cruise používá infračervenou kameru, která sleduje polohu hlavy a směr pohledu nezávisle na okolním osvětlení i na brýlích. Americký Institut pro bezpečnost silničního provozu (IIHS) loni hodnotil bezpečnostní pojistky 14 systémů částečné automatizace, a žádný nesplnil všechny požadavky. Pouze GM prošel kompletně kategorií nouzových procedur. Tesla mezi premianty nebyla.
Problém tedy není jen jedna značka. Celá kategorie SAE Level 2, tedy systémů, které řídí, ale vyžadují stálý lidský dohled, se potýká s tím, jak ten dohled skutečně vynutit.
Co to znamená pro české řidiče Tesly
V Česku platí jednoznačné pravidlo. Ministerstvo dopravy výslovně uvádí, že systémy Tesly jsou asistenční systémy SAE Level 2. Řidič se musí plně věnovat řízení, ruce patří na volant, oči na silnici. Veškerá právní odpovědnost zůstává na něm.
Evropské Tesly se navíc od severoamerických liší. Plný režim FSD (Supervised) s kontinuálním kamerovým sledováním pozornosti, jak ho popisuje americký manuál, není v Evropě dostupný ve stejné podobě. Evropský manuál potvrzuje přítomnost kabinové kamery a funkci varování před ospalostí, ale zároveň upozorňuje, že dostupnost funkcí závisí na regionu, hardwaru a verzi softwaru. Brýle přitom mohou zhoršovat účinnost detekce ospalosti i v evropském provedení.
Prakticky to znamená:
- Nespoléhat se na to, že kamera „ohlídá vše“.
- Neignorovat varování systému, jsou poslední záchranná síť, ne otravná notifikace.
- Nepředpokládat, že chování amerického FSD odpovídá tomu, co umí auto koupené v Česku.
Skutečná slabina není v kameře
Americký federální regulátor NHTSA už v roce 2018 zakázal prodej zařízení Autopilot Buddy, které obcházelo kontrolu rukou na volantu. Vyšetřovací komise NTSB u smrtelné nehody Tesly v Mountain View označila za spolupříčinu neefektivní monitoring zapojení řidiče, který usnadnil přehnané spoléhání na Autopilot.
Vzorec se opakuje: čím plynuleji auto jede, tím víc řidič věří, že může pustit pozornost. Paradox Level 2 spočívá v tom, že systém funguje nejlépe právě na rovné dálnici, a právě tam je pokušení zavřít oči největší. Žádná kamera, žádný senzor na volantu a žádný algoritmus tento lidský sklon zatím spolehlivě neporazil.
Na Highway 1 mezi Golden a Revelstoke jelo auto bezchybně. Řidička spala. Dvě děti na zadních sedadlech neměly šanci zasáhnout. Nejslabší článek celého systému nebyl hardware ani software, byl to člověk, který přestal hlídat stroj ve chvíli, kdy stroj působil nejjistěji.
