Belgická policie řeší sérii podvodů na čerpacích stanicích. Zařízení ukryté uvnitř čtečky je zvenku prakticky neviditelné, a právě v tom je problém.
Koncem března 2026 se na dvou belgických benzínkách v Maldegemu a Schotenu začaly hromadit stížnosti řidičů: na výpisech se objevovaly transakce, které nikdy neprovedli. Částky kolem 600 až 700 eur, výběry z Velké Británie. Lokální policie vydala 30. března první varování, o tři dny později případ potvrdila i belgická federální policie. Viníkem nebyl žádný viditelný nástavec na terminálu, jaký si většina lidí spojí s karetními podvody. Tentokrát šlo o shimming, metodu, při které extrémně tenké zařízení sedí uvnitř slotu čtečky a zvenku ho nepoznáte, ani když se díváte.
Co je shimming a proč ho neodhalíte pohledem
Starší skimming fungoval přes falešný kryt nasazený přes celou čtečku. Kopíroval data z magnetického proužku a zkušenější uživatel ho mohl odhalit, stačilo zatáhnout za čtečku nebo si všimnout neobvyklého tvaru. Shimming je jiná liga. Jde o hauchtenký plíšek s mikročipem, zasunutý přímo do slotu, kam vkládáte kartu. Zachytává data z čipu včetně PINu a odesílá je komplicům, často do zahraničí.
Podle výroční zprávy Banque de France za rok 2024 je shimming technicky složitější než klasický skimming, což dosud počet útoků omezovalo. Jenže hardware se miniaturizuje. Bezpečnostní expert Geert Baudewijns ze společnosti Secutec pro belgický portál Veilig Klikken uvedl, že shimming není nový vynález, nové je to, jak malé a nenápadné dnes zařízení dokáže být.
A právě proto selhává běžná obezřetnost. Belgická lokální policie Het Houtsche přímo píše, že shimmer je „na vnější straně skoro neviditelný“. Můžete si terminál prohlédnout, ohmátat čtečku, a přesto nic nezaznamenat.
Čtyři signály, které mohou prozradit podvod
Policie přesto popsala drobné anomálie, které by měly vzbudit podezření. Žádná z nich není stoprocentní, ale jejich kombinace zvyšuje šanci, že něco zachytíte:
- Odpor při zasouvání nebo vytahování karty, karta nejde do slotu hladce nebo se zasekává.
- Černý proužek nebo cizí kus plastu u vstupu do čtečky, drobný detail, který na první pohled vypadá jako součást terminálu.
- Neobvykle pomalá reakce terminálu, prodleva mezi vložením karty a zobrazením výzvy k zadání PINu.
- Volné nebo nestabilní části čtečky, terminál „nesedí“ pevně, něco se pohybuje.
Federální policie k tomu dodává jednoduché pravidlo: nejmenší odchylka od normálu znamená terminál nepoužívat. Zároveň upozorňuje na minikamery, které pachatelé instalují poblíž klávesnice, proto má smysl PIN zakrývat rukou vždy, i když stojíte u stojanu sami.
Proč právě benzínky, a co s tím
Přímý policejní seznam důvodů neexistuje, ale logika je zřejmá. Venkovní samoobslužné terminály na čerpacích stanicích fungují bez přímého dohledu personálu. Řidič zasouvá kartu a zadává PIN v rychlém provozu, často za tmy nebo v dešti. Nikdo se nedívá. Policie proto výslovně doporučuje platit raději uvnitř u pokladny nebo volit dobře osvětlená místa. Policejní mluvčí Jan Rybanský v srpnu 2025 pro ČT24 upozorňoval, že nové způsoby zneužití platebních karet se v zahraničí šíří právě na samoobslužných čerpacích stanicích.
Nejúčinnější obrana ale není lepší vizuální kontrola terminálu. Je to změna návyku: pokud to jde, kartu do slotu vůbec nezasouvejte. Bezkontaktní platba kartou nebo mobilem slot čtečky obchází úplně. Apple Pay i Google Wallet používají virtuální číslo karty a dynamické bezpečnostní kódy, obchodník nikdy nevidí skutečné údaje vaší karty. Riziko se tím přesouvá z fyzického terminálu na zabezpečení vašeho telefonu, což je podstatně lépe kontrolovatelné.
Jak je na tom Česko
Ve veřejně dostupných materiálech Policie ČR ani českých bank jsme nenašli potvrzenou kauzu shimmingu na tuzemských čerpacích stanicích. Česká oficiální komunikace se soustředí hlavně na klasický skimming u bankomatů a na jiné formy karetních podvodů. To ale neznamená, že riziko neexistuje.
Česká národní banka uvádí za první pololetí 2025 celkem 277 tisíc POS terminálů a téměř 1,6 miliardy karetních plateb. Infrastruktura je obrovská. A kdekoli člověk fyzicky zasouvá kartu do čtečky, je technicky zranitelný, ať stojí v Maldegemu, nebo na dálniční pumpě u Prahy. Belgická kauza je zatím potvrzená série, v Česku jde spíš o obecné riziko. Ale právě proto stojí za to změnit návyk dřív, než se potvrdí první český případ.
Co dělat, když máte podezření
Schotenská policie zaznamenala první hlášení už 24. března 2026, tehdy se mluvilo o „neobvykle vysoké rezervaci“ po tankování. Teprve později se ukázalo, že jde o shimming. Typický scénář vypadá tak, že platba u stojanu proběhne zdánlivě normálně a problém se objeví až na výpisu: podezřelá transakce, neznámý příjemce, cizí měna.
Pokud se vám to stane:
- Okamžitě zablokujte kartu přes bankovní aplikaci nebo telefonní linku banky.
- Zkontrolujte poslední transakce, hledejte neznámé částky, zahraniční výběry, neobvyklé rezervace.
- Podejte oznámení na policii, online nebo osobně.
- Rozporujte podezřelé transakce přes svou banku, u Visa i Mastercard existuje proces chargeback.
Rychlost rozhoduje. Čím dřív kartu zablokujete, tím menší škodu pachatelé stihnou napáchat.
Shimming není sci-fi a není to ani problém vzdálené země. Je to tenký plíšek v čtečce, který spoléhá na jediné, že uděláte to, co děláte vždycky: zasunete kartu a zadáte PIN. Nejlepší obrana je přestat to dělat.
