Kolik litrů paliva může řidič ušetřit, když bude jezdit na nízké otáčky motoru? Něco málo ano, ale za riziko opravy to nestojí.
Dnes a denně se setkávám s řidiči, kteří jezdí stylem, o kterém bude za chvíli řeč. Vjedou do křižovatky šnečím tempem. Jako kdyby se obávali sešlápnout plynový pedál. Riskují zbytečně setrváváním v situacích, kde by „normální“ člověk šlápl na plyn a odjel. Opustil teritorium, které je rizikové. Důvod? Peníze, tedy pokus platit co nejméně. Snaha ušetřit za každou cenu je v dnešní době pro mnoho řidičů téměř automatickou reakcí na rostoucí ceny paliv, servisních úkonů i náhradních dílů.
Podtáčet motor se nevyplácí, spotřeba versus náklady na servis
Jistě. Kdo by nechtěl jezdit levněji, když každé natankování znamená citelný zásah do rodinného rozpočtu? Jenže právě touha po co nejnižší spotřebě často vede k návykům, které se mohou v konečném důsledku pořádně prodražit. Bezpečnostní hledisko teď nebudu řešit, jakkoli jsem to zmínil. Ale myslím si, že je lepší zrychlit a vyklidit místo, kde může dojít k nežádoucímu kontaktu s jiným vozidlem. Posuňme se ale k té finanční stránce. Jedním z nejčastějších „úsporných“ triků je jízda na co nejnižší otáčky.
Mnoho řidičů je přesvědčeno, že když motor točí co nejméně, spotřebuje i nejméně paliva. Na první pohled to dává smysl – nižší otáčky, menší množství vstřikovaného benzínu nebo nafty, nižší spotřeba. Jenže realita je mnohem složitější a v některých případech může vést až k poškození motoru nebo dalších důležitých částí vozu. Sám jsem se s tímto fenoménem setkal už mnohokrát, ať už při testování nových aut, nebo při rozhovorech s mechaniky, kteří denně opravují vozy, jejichž majitelé se snažili „šetřit“ tímto způsobem.
Moderní motory jsou sice konstruovány tak, aby zvládaly široké spektrum otáček, ale i tak mají své limity. Pokud jezdíte dlouhodobě na otáčky hluboko pod dvěma tisíci za minutu, vystavujete motor zbytečnému namáhání. Typickým příkladem je jízda na pětku nebo šestku už při rychlosti kolem padesáti kilometrů v hodině. Motor sotva ševelí, řidič má pocit, že dělá všechno správně. Jenže právě v těchto otáčkách dochází k nedokonalému spalování směsi. To vede ke zvýšené tvorbě karbonových usazenin. Ty se pak usazují na ventilech, pístních kroužcích i v sacím traktu a postupně snižují výkon motoru, zvyšují spotřebu a v krajním případě mohou způsobit i vážné poškození.
Nízká spotřeba je dočasný benefit, generální oprava je jistotou
Dalším problémem je, že při nízkých otáčkách se motor často dostává do režimu, kdy nemá dostatečný mazací tlak. To znamená, že některé části nejsou správně promazány, což vede k jejich rychlejšímu opotřebení. Kolik už jsem viděl motorů postižených karbonizací? Nechci mluvit. V extrému šlo o agregát, který měl najeto třicet tisíc kilometrů. Plochý atmosférický šestiválec s přímým vstřikem a německou DNA. Přesto nepřežil. Zasvěcení tuší, o jakém autě mluvím. Zvlášť citlivé jsou na to moderní přeplňované motory, které vyžadují přesné mazání turbodmychadla.
Pokud se olej nedostane tam, kam má, může dojít k zadření turba. Následuje oprava, která se pohybuje v řádu desítek tisíc korun u značek, které nejsou prémiové. Nicméně je to částka, která dokáže zcela anulovat jakoukoliv úsporu na palivu. Zajímavé je, že tento problém se netýká jen starších vozů, ale i zcela nových modelů, které jsou vybaveny systémy start-stop nebo automatickými převodovkami. I zde platí, že příliš nízké otáčky nejsou pro motor ideální.
V ohrožení jsou písty, válce, a v důsledku peněženka majitele
Výrobci sice často uvádějí, že jejich motory zvládnou jízdu na nízké otáčky bez problémů, ale v praxi je vždy lepší držet se doporučených hodnot, které najdete v manuálu. Typicky se jedná o rozmezí mezi 1 800 a 2 500 otáčkami za minutu pro běžnou jízdu, při vyšším zatížení nebo při předjíždění je pak vhodné otáčky zvýšit. Jestliže řidič drží motor v nízkých otáčkách, nedovoluje mu pracovat s maximální účinností. Motor je zatěžován, musí překonávat odpor klikové hřídele. Snížení účinnosti má za následek zvýšenou tvorbu tepla.
To znamená, že jsou tepelně zatěžovány válce, může docházet ke klepání. Může dojít k nesprávnému načasování zapalování. To může poškodit stěnu válce, píst. Podceňovaný je vliv nízkých otáček na spojku a převodovku. Pokud motor nemá dostatečný výkon, je nutné častěji podřazovat. To vede k rychlejšímu opotřebení spojky. Přitom stačí dodržovat správné rychlostní stupně a motor zbytečně netrápit. Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho řidičů se snaží jezdit co nejúsporněji i za cenu toho, že auto „dusí“ v nízkých otáčkách. Chyba, chyba, chyba. Už jsem to řekl. Zanedbatelná úspora na palivu se obrátí v nezanedbatelné náklady na drahé opravy.