Tatra 111 je legendární nákladní automobil, který se nesmazatelně zapsal do historie československého a světového automobilového průmyslu. Automobil byl vyvinutý ve válečných letech, a tím je jasné, kam měl původně zamířit. Měl sloužit v německé armádě. Byl vyráběný mezi lety 1942 a 1962, a tak se nakonec mimo Wehrmacht dostal i do nasazení v Sovětském svazu, na Sibiři. Stroj představoval technickou špičku, a to jak svou konstrukcí, tak i využitelností v nejnáročnějších podmínkách.

Chtěli ho Němci, vyrobili ho Češi a používali Rusové

Měl původně sloužit v armádě, ale jeho univerzálnost, robustnost a spolehlivost z něj udělaly stroj, který přežil svou dobu a pokračoval ve službě ještě dlouho po válce. Tedy i v civilních službách. Tatra 111 byla vyvinuta v reakci na požadavky německé armády během druhé světové války. Cílem bylo vytvořit těžký nákladní vůz s vysokou nosností a odolností pro použití v drsných podmínkách na východní frontě. Návrh Tatry 111 vycházel z charakteristických konstrukčních principů značky.

iZdroj fotografie: Harold / Creative Commons / CC-BY-SA

Páteřový rám s výkyvnými polonápravami a vzduchem chlazeným motorem, který poskytoval spolehlivý výkon i v extrémních teplotách. Ano, na východě Sovětského svazu skutečně nebylo teplo, se zimními teplotami hluboko pod bodem mrazu. Kapalinou chlazené motory by zamrzly. Vývoj vozu nebyl snadný, vycházel z předválečného typu Tatra 81 se třemi nápravami. Ten měl ale motor chlazený kapalinou.

Papalášská Tatra 613 vznikla i jako unikátní kabriolet, aby na soudruhy bylo lépe vidět. Další diktátoři nezůstali pozadu, a doplatili na to

Nová Tatra 111 už ale byla bez chladiče vpředu, dvanáctiválec se dvěma řadami válců v úhlu 75 stupňů byl osazen dvěma chladicími ventilátory poháněnými klínovými řemeny od klikové hřídele. Daný technický koncept se ukázal jako vyloženě správný, protože vůz dokázal bez problémů fungovat jak v mrazech sibiřských zim, tak i v horkých letních teplotách. První prototypy byly postaveny v roce 1942 a následně nasazeny na východní frontě. Tam se osvědčily jako výjimečně odolné a schopné stroje. Právě díky této odolnosti se Tatra 111 stala oblíbeným vozem.

Vzduchem chlazený motor udržel auto v provozu i na Sibiři

A to nejen mezi německými vojáky, ale také mezi československými pracovníky, kteří se po válce k vozům dostali a začali je využívat pro civilní účely. Po válce bylo mnoho těchto vozidel zabaveno nebo prodáno a následně exportováno do zemí socialistických zemí, jako byl Sovětský svaz. Tam automobily plnily roli nepostradatelných pomocníků při výstavbě infrastruktury zničené válkou. Základním technickým prvkem Tatry 111 byl tedy vzduchem chlazený dvanáctiválcový motor o objemu 14,8 litru. Ten produkoval výkon 180 koní. Původní výkon motoru 210 koní při 2 250 ot./min byl snížen na sériových 180 koní při 1 800 ot./min, a to v rámci zvýšení životnosti pohonné jednotky. Motor tak poskytoval dostatečný výkon, vzduchové chlazení zjednodušilo konstrukci i údržbu.

iZdroj fotografie: Bratislavská župa from Bratislava, Slovakia / Creative Commons / CC-BY-SA

To se ukázalo jako významná výhoda v terénních podmínkách, kde přístup ke komplexním servisním operacím byl často omezený. Za Uralem jen tak na autorizovaný servis Tatra v padesátých letech 20. století nenarazíte. Dalším prvkem byla konstrukce s páteřovým rámem a výkyvnými polonápravami. Tento systém umožňoval autu mimořádnou průchodnost terénem. To bylo klíčové jak pro vojenské nasazení, tak pro poválečné civilní využití na stavbách a v lesnictví. Tatra 111 měla nosnost až 10 tun. Skvělé pro přepravu těžkého nákladu v drsném terénu.

Závodník to nebyl, ale rekordy trhal, ty v prostupnosti terénem

Výkon byl podporován čtyřstupňovou převodovkou s dvojitou redukcí. Se Sovětským svazem na věčné časy? Vlastně ano, vsadil bych se, že tam 111ky jezdí dodnes. Po druhé světové válce Sovětský svaz trpěl nedostatkem těžkých nákladních vozidel, a tak byly Tatry vítaným pomocníkem. Nejenom jako klasické náklaďáky, ale v mnoha specifikacích a úpravách. Byly vyráběny cisternové verze pro přepravu paliva, verze pro těžbu a přepravu surovin. Tatra 111 se tak stala jedním z pilířů poválečného rozvoje východní Evropy a její vliv je patrný i dnes.

iZdroj fotografie: RomanM82 / Creative Commons / CC-BY-SA

Tatra 111 měla významný vliv na konstrukční filozofii budoucích modelů nákladních vozů značky. Úspěch a spolehlivost modelu inspirovaly inženýry k tomu, že pokračovali ve vývoji nákladních vozidel s páteřovým rámem a vzduchovým chlazením motorů. Tento koncept se stal jedním z poznávacích znaků značky Tatra a dodnes je součástí její identity. Tatra 111 se tak stala základem, na kterém byly postaveny další slavné modely, jako například Tatra 138 a Tatra 148.

Tehdejší moderní tehnologie pomohla po 2. světové válce

Dnes model 111 vypadá jen jako muzejní kus, ale ve své době to byl vrchol technologie, automobil, který pomohl dostat poválečný svět zpátky na nohy. Řek bych, že nebýt Tatry 111, Sovětský svaz by nikdy nedokázal znovu začít fungovat jako moderní stát. Že by dnes Rusko nebylo tak silné, jako je. Pokud Sovětský svaz po válce ležel v troskách, díky naší československé technologii, vyrobené původně pro fašistické Německo, dokázal povstat z popela. Historie jde někdy skutečně neuvěřitelnou cestou.

Galerie