Test: Při jaké rychlosti má auto nejnižší spotřebu? Výsledek bourá zažitý mýtus českých řidičů a platí pro naftu i benzín

Jak rychle jezdit, aby auto mělo co nejnižší spotřebu? Od různých expertů i „expertů“ možná často slyšíte protichůdné rady. Někdo přísahá na devadesátku, jiný tvrdí, že „diesel si lehne“ až kolem stovky. A pak je tu stará škola, která velí jezdit co nejníž na otáčkách a co nejvýš na převod. Jenže fyzika má jasno a ti, kdo se na spotřebu dívají střízlivě a bez emocí, se shodnou na jednom klíčovém číslu. Takovém, které v praxi dává nejlepší poměr mezi rychlostí a žíznivostí motoru. Podle automobilových odborníků je nejúspornější rychlost jaká?

Je samozřejmé počítat s rychlostí a otáčkami, tak pozor na to

Pro benzínové i naftové motory 75 km/h. Tedy tempo, které působí až nenápadně. Ale ve skutečnosti trefuje přesně místo, kde aerodynamický odpor ještě neroste dramaticky. Motor se nepodtáčí a valivý odpor zůstává v mezích, které palubní počítač zvládá „krmit“ s nejmenšími nároky. Kdo někdy cestou do práce zkusil úsek mezi obcemi odjet „na pohodu“ a jen si hlídal plynulost, ten efekt pocítil okamžitě. Ručička okamžité spotřeby padá a najednou i vůz, který běžně „bere šest a půl“, umí dlouhodobě svítit číslem o litr níž. Klíč není v tom, že jedete pomalu, ale že jedete v nejvýhodnějším režimu. A ten se nerodí až na tachometru, nýbrž už ve chvíli, kdy se auto rozjíždí.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Odborníci velmi konkrétně doporučují nepokoušet se o „sprint“ ze stání, ale rozjezd a první fázi zrychlení rozložit do 20 až 30 sekund. Tedy plynule, bez zbytečného skoku v dávkování plynu. Motor se tak dostane do účinného pásma bez přepalování paliva, převodovka stíhá řadit do vyšších stupňů. Vůz se rovná do rytmu, který vyhovuje spotřebě i mechanice. Prakticky se to čte jednoduše. Raději jemný, rovnoměrný tlak na pedál a trpělivost než krátké, ostré šlápnutí. Takové, které hned vyvolá korekci, ubrání a znovupřidání.

Nízká spotřeba vyžaduje pečlivou práci na plynovém pedálu

Každá taková vlna spolkne víc, než byste čekali. Další pevný bod je otáčkoměr. U hospodárné jízdy je lepší hlídat právě ten než dát na „dojem“ ze zvuku motoru. Čísla velí, tady to není o pocitu, ale o realitě. Doporučení je držet ručičku do 1 500 ot./min., a toho docílíte jediným způsobem. Co nejdřív se na bezpečném a vhodném úseku dostat na co nejvyšší možný převodový stupeň. Tedy pracovat s tou částí převodovky, která motoru ubírá otáčky a dovolí mu zátah z točivého momentu. Nikoliv z výkonové špičky. Já vím, ono se to řekne.

iZdroj fotografie: Ondřej Komárek pro AutoŽivě.cz

Chce to prostě cvik. Rutinu. Jezdit a jezdit. U automatů dává smysl přepnout do manuálního či sekvenčního režimu, kdy nenecháte řídicí jednotku „držet“ zbytečně o stupeň níž, než je třeba. Moderní automaty totiž z bezpečnostních a komfortních důvodů často váhají a ve městě i za obcí podřazují dřív, než by hospodárná jízda vyžadovala. Takže ruční zásah k vyššímu kvaltu sníží otáčky, a tím i spotřebu. Je přitom fér dodat, že 1 500 ot./min. není magické zaklínadlo pro všechny situace a auta. Pokud cítíte, že motor při jemném přidání vibruje nebo „bručí“ z podtáčení, dejte mu o kvalt míň. Hospodárnost není disciplína na sílu, ale hra s účinností a spokojeností pohonné jednotky.

Řidič nesmí upřednostnit nízkou spotřebu před bezpečností

A pozor, bezpečnost je nadřazena spotřebě. Nicméně tato metodika v praxi znamená, že se k oněm 75 km/h neženete. Ale „dojdete“ k nim plynule, bez skoků. Jakmile srovnáte tempo, držíte pedál v takové poloze, aby otáčky zůstaly tam, kde potřebujete. A hlavně dopředu čtete situaci. Koho dojedete, kde se bude brzdit, kde se zvedne kopec, kde bude vítr „proti“. Čím méně zbytečných korekcí plynu, tím menší energetické vlny a tím méně si auto „lokne“. Nejúspornější rychlost tedy není „pomalost“, nýbrž klid v dávkování energie.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Ten nevznikne v tabulce, ale v hlavě řidiče. Fyzika k tomu dodá rámec. Aerodynamický odpor roste se čtvercem rychlosti a výkon potřebný k jeho překonání zhruba s třetí mocninou. Takže to, co na tachometru vypadá jako rozdíl dvaceti kilometrů, je z pohledu nároků na motor propast. Budu moc rád v komentářích pod článkem za vaše vyjádření. Tohle jsou mé zkušenosti, můj názor. A netvrdím, že správný. Jen dlouhé roky praxe. Jak jste na tom se spotřebou a stylem jízdy vy?